Robert Louis Balfour Stevenson
Robert Louis Balfour Stevenson
( 13.11.1850-3.12.1894)
Život
Sugestivní vypravěč dobrodružství upoutávající exotickou pestrostí nebo historickou patinou nebo zas tajuplností lidského nitra.Skotský romanopisec a povídkář.
Pocházel z rodu Stevensonů, který byl znám jako rod matematiků,inženýrů a stavitelů majáků.Jeho otec byl stavitelem majáků a členem Edinburské královské společnosti,matka pocházela ze starého rodu Balfourů a Stevenson po ní zdědil křehké zdraví.Od dětství ho silně ovlivňovala četba dobrodružných románů Alexandra Dumase,-W.Scotta a Thomase Mayne Reida,otcovy romantické historky z moře a chůvina vyprávění o pekle,čarodějnicích a skotských povstalcích.
Na otcovo přání pokračoval v rodinné tradici,začal r.1867 studovat na edinburské univerzitě strojní inženýrství,ale záhy přestoupil na práva.Během studia se stal aktivním členem debatních spolků,výstředně se oblékal a proti přísné kalvinistické výchově hlásal myšlenky bohémství,jak je později zachytil v povídkovém triptychu The Suicide Club (1882,Klub sebevrahů,4.1909,1981).Od té doby se také datují neustálé roztržky s rodinou.Přestal studovat a začal psát a cestovat za zdravím i dobrodružstvím. Jezdil na kanoi a pak na oslu po Francii,tam také poznal(r.1876) americkou malířku Fanny Osbournovou a na první pohled věděl,že se musí stát jeho ženou.Nic mu nevadilo,že byla o jedenáct let starší než on,ani že měla dospívající dceru,osmiletého synka a ve státech manžela,s kterým prožila kus drsného života v zlatokopeckém táboře v Nevadě,ale pak se sním rozešla.Vše se časem vyřešilo a mladý spisovatel si přivezl svou americkou ženu a nevlastního synka Loyda z Kalifornie do Skotska.Roztrpčenost Stevensonových rodičů postupně slábla, když se ukázalo,že Fanny je mu nepostradatelně dobrou manželkou a on sám získal společenské uznání
jako spisovatel.Rozhodnou měrou k tomu přispěl jeho první román,Ostrov pokladů(Treasure Island,časopisecky 1881-82,knižně 1883).
Další léta střídavě žili v Anglii,Skotsku,Francii a Davosu, však Stevensonovo
podlomené zdraví,zhoršované přepracovaností,je přinutilo odjet r.1887 napřed do Ameriky a odtud do Tichomoří.Pomáhal domorodcům materiálně i staral se o jejich duševní rozvoj.Na ostrově Samoa si vybudovali
usedlost Vailima° a Stevenson získal mezi místním obyvatelstvem značnou popularitu jako,,Tusital,, ,vyprávěč příběhů.Jeho zdraví se výrazně zlepšilo,ale na návrat do Evropy se nedalo pomýšlet.Ve 44 letech skonal
na záchvat mrtvice a byl pohřben na ostrově.°°
Dílo
Ostrov pokladů: Stevenson nám sám prozradil v jednom ze svých esejů,že jeho první román se zrodil ze hry s dvanáctiletým nevlastním,ale milovaným synem,pro kterého nejdříve nakreslil kolorovanou mapu cizokrajného ostrova,vzápětí zpozoroval,jak se mu z mapy vynořují osmahlí námořníci a začínají mezi sebou svádět půdky o poklad.Tedy vznikl jako dobrodružný příběh pro chlapce a v tomto žánru představuje jednu z nejzdařilejších
knížek v celé světové literatuře.A protože každý z nás se
bez rozdílu věku a pohlaví rád vrací do období prvotních
čerstvých zážitků a neomezených výbojů dětské fantazie,
přerostl Ostrov pokladů meze svého žánru a stal se prostě
klasickým dílem.
Stevenson si v něm s nevšedním citem vytyčil meze dané
zvoleným cílem:nechtěl,aby se mu příběh rozrostl do dickensovské nebo eliotovské šíře a hloubky,dal tedy většinu kapitol vyprávět dvanáctiletému venkovskému chlapci Jimu Hawkinsovi,který se vydává na dalekou
plavbu s naivní bez starostností ,ale i s nezkalenými smysly a s neotupělým srdcem.
Kontrastuje s touhou po zbohatnutí,která je společným motivem jak pro piráty,tak pro počestné občany.Jak se na chlapecký příběh sluší,neobjeví
se v něm kromě Jimovy matky žádné ženy,před nimiž se chlapci ostýchají
a které z pravidla s sebou přinášejí komplikace.Zato tu neobyčejně živě vystupují vesměs svérázní-i když opět nekomplikovaní-muži:starý mořský vlk
Billy Bones,poznamenaný v obličeji šrámem od šavle a notující opilým hlasem pirátskou písničku o patnácti námořnících,co nasávají rum na truhle nebožtíka,
nevyčerpatelně energický doktor Livesey,neztrácející
odvahu a bodrost ani uprostřed celé smečky pirátů.Zeman Treawney,
řídící výpravu za pokladem s neodpustitelnou lehkomyslností,
ale i se sympatickou velkomyslností,hlavní strůjce pirátské
vzpoury proti Trelawneymu,jednonohý,ale nebezpečně úskočný obr John Silver,zvaný Dlouhý John,provázený starým zeleným papouškem vřískající,,Dukáty!",napůl strašidelný a napůl dojemný bukanýr Ben Gunn,který z trestu prožil sám a sám na Ostrově pokladů plné tři roky,a konečně nerudný, ale naprosto spolehlivý kapitán ,,Hispanioly" s výmluvným jménem Smollett.
Kromě vlivu T.Smolletta a ještě většího skotského romanopisce W.Scota se v Ostrově pokladů projevují četné další literární inspirace.Sám Stevenson na sebe prozradil,že si papouška vypůjčil od Defoea,hrozivou kostru ukazující směr k pokladu si představil podle lebky Poeově Zlatém chrobáku,
srub proslulého piráta Flinta vytvořil podle Marryatova Kormidelníka Vlnovského atd. Avšak všechny cizí motivy naprosto přirozeně a funkčně zapadají do stejně prostého jako strhujícího děje,v němž se neustále stupňuje napětí od úvodních tajemně sugestivních kapitol ,až po závěrečné šťastné
odvezení pokladu.
Celé vyprávění je proslulé autorovou láskou k mládí,oplývajícímu nezkrotně dobrodružným duchem,takže z každé stránky vyzařuje poezie objevů nových světů i lidí.Tak jako se na ostrově střídají zdravé vysočiny s mokřinami,
zavánějícími zimnicí ,tak se také hledači pokladu rozdělují na ničemné piráty a poctivé lidi. Při hlubším proniknutí do textu i podtextu knihy se
však objasňuje, že základní dělící čára probíhá mezi ryzím mládím Jima Hawkinse a celým zkorumpovaným světem dospělých,zkažených kořistnickou společností.Neboť nejen piráti ,ale i zeman Trelawney a doktor Livesey docela neromanticky prahnou po laciném obohacení za každou cenu,i za cenu
lidských životů.Jen dvanáctiletý Jim třeba že i on musí v sebeobraně zabít lstivého piráta ,prožívá hledání pokladu jako nádherné dobrodružství,
nepotřísněné zištnými zájmy.Jen on je pravým hrdinou knihy,její romantiky,
její poezie.
Byli a jsou kritici i spisovatelé,kteří nepovažují Stevensona za významného autora nebo soudí,že Ostrov pokladů nepředstavuje v jeho díle nejvyšší hodnoty.Jde tu zřejmě o nepochopení specifických kvalit knihy.
Podivný případ Dr.Jekylla a pana Hydea (The Strange Case of Dr.Jekyll and Mr.Hyde,1886):Zkoumá náročnější psychologické i etické problémy .Žánrově tu sice pokračoval v gotickém románu Ann Radcliffové,,mnicha" Lewise,
Charlese Roberta Maturina nebo Sheridana Le Fanu,ale pozměnil jejich látky tím,že se soustředil především na konflikt dobra a zla v lidském nitru a na mravní otázky zločinu a trestu.Zřejmě tedy znal také Dostojevského a sledoval i novou vědeckou literaturu o lidském podvědomí.Bezprostředním podnětem mu byly vlastní zkušenosti s opiem,kterého užíval jako léku.Začal ve své fantazii spřádat příběh člověka,který se pomocí nově objevené drogy může zbavit věčné rozdvojenosti lidské povahy
a stát se budˇ zcela dobrým,nebo naopak bezvýhradně zlým.Jeho hrdina doktor Jekyll doufá,že pomocí převtělování se jeho hříšné pudy budou moci svobodně vybíjet,aniž se bude trápit výčitkami svědomí,kdežto ušlechtilé vzněty se v něm budou trvale ubírat vznešenou cestou,aniž je bude oslabovat pokušení k špatnostem.A tak se dr.Jekyll začne občas převtělovat do svého zlého já v podobě ohyzdného mladého mužíka Hydea.S hrůzou však shledává, že zlá podoba v něm nabývá vrchu a objevuje se i tehdy,když se chce plně věnovat svému ušlechtilému životnímu poslání.Z posledních lidských sil se pan Hyde bouří proti převládající bestialitě své povahy a končí svůj-a tím i Jekyllův- život sebevraždou .Příběh tedy vyúsťuje v poznání,že zlo odpoutané od dobré podstaty se mění v nekontrolovatelnou hrůznou moc,kdežto v dialektickém spojení s dobrem je přirozenou komplementární součástí lidské povahy a lidského osudu vůbec:,,Člověku je navěky souzeno nést na svých ramennou břímě života a kdykoli se pokusí je shodit,vždycky na něho opět dolehne ještě nezvyklejší a strašnější tíha."Motivem nové drogy,způsobující změny v člověkově psychickém i fyzickém stavu,razil Stevenson jednu z cest nového žánru vědeckofantastické literatury(science-fiction).
Podivný případ dr.Jekylla a pana Hydea s Ostrovem Pokladů
nepřestal vzrušovat představitele dalších generací tak i umělce
jakož i divadelní,filmová a televizní zpracování obou příběhů.
Náročná,ale nesmírně lákavá dvojnická role dr.Jekylla a pana Hyde dala vyniknout filmovému herci Fredricovi Marchovi (Paramount Pictures,1932) a později Spenceru Tracymu (Metro-Goldwyn-Mayer,1941).
V české televizní úpravě M.Řeháka byla tato role svěřena dvěma hercům,
Martinu Růžkovi a Iljovi Rackovi.
Ostrov pokladů zlákal dva české umělce:Vladislava Vančuru
k dramatizaci(vznikl ve třicátých letech a vyšla posmrtně v Dilii r.1956 pod názvem Poklad na ostrově,původní strojopis je uložen v knihovně Divadelního ústavu v Praze) a Františka
Tuchého k ilustraci(1954).
O STEVENSONOVI :
Marcel Schwap
,,podstatou tajemství zvláštní intenzity napětí kterou jsou prostoupeny Stevensonovy knihy je použití nejprostších
a nejskutečnějších prostředků u nejsložitějších nejméně reálných námětů.Dojem skutečnosti pochází z toho že určité věci vidíme den co den ,že jsme jim zvyklí.Umocnění dojmů vznikne tehdy když vztahy mezi těmito příbuznými věcmi
se náhle změní,dvě nejděsivější události v literatuře jsou:
Robinsonův objev stopy neznámé nohy na pobřeží písku jeho ostrova a úžas dr.Jekylla když při probuzení zjistil že jeho ruka položená na pokrývce jeho lůžka se změnila v chlupatou ruku pana Hayda."
Díla:
- Nové příběhy tisíce a jedné noci(New Arabian Nights,1882):svazek obsahoval i dva cykly fantastických příběhů,líčících příhody a dobré skutky prince Florizela z Bohemie.Stevenson vyvolal prince Florizela ze Shakespearovy Zimní pohádky,ale přizdobil jeho dobrodružství téměř detektivními rysy.
Svěží eseje:Virginibus Puerisque(tedy podle Horatia Dívkám a chlapcům,1881),
básnická sbírka Dětský sad poezie(A CHild´s Garden of Verses,1885),dobrodružný román ze sklonku ,,války dvou růží" Černý šíp(The Black Arrow,1888) a dva romány ze skotské vysočiny Únos(Kidnapped,1886)a jeho pokračování Katriona(Catriona,1893),Podivný případ dr.Jekylla a pana Hydea(1886),Ostrov pokladů(1881-83),Markheim,Falesanské povídky,Weir z Hermistonu,Veselí mužíci(1887),Rytíř z Ballantrae (1889),Noční dobrodružství na ostrovech(1893),
Tajemná bedna(1889),Vrak-též Tajemství ztroskotané lodi(1892),Odliv(1894),Dobrodružství
St.Ivese(1897),Pavilon na písničkách.
Cestopisy:Plavba do vnitrozemí(1878),Putování s oslicí do hor(1879).
K posledním pracím Stevensonvým patří povídkoví triptych Příběhy ostrovní noci(Island Nights´ Entert- ainments,1893),
čerpající z nových zkušeností v Tichomoří,a dva nedokončené romány,z nichž Weir z Hermistonu(Weir of Hermiston,posmrtně 1896)slibovalo stát se jeho třetím mistrovským dílem.
Výstižnou básnickou tečkou za Stevensonovým životem i prací tvoří jeho vlastní krátké Rekviem ,složené v předtušené předčasné,ale odhodlaně očekávané smrti.Začíná básníkovým posledním přáním,aby byl pochován ,,pod širou a hvězdnou oblohou" a končí verši zdůrazňující romantiku dálek i domova.
HOME IS THE SAILOR,HOME FROM
SEA AND THE HUNTER HOME FROM
THE HILL.
DOMA JE PLAVEC,DOMA Z MOŘÍ A
LOVEC DOMA Z HOR.
°z jiného písemného pramenu: vila již dal jméno po vzoru Waltera Scotta jméno Abbotsford.Značně exotický,s dvěma
vodopády a tropickou florou a oddaným domorodým služebnictvem.Stevenson si získal náklonnost a vděčnost domorodců nejen laskavostí,nýbrž i otevřenými protesty proti koloniálnímu útlaku(Velké Británie,Spojených států a
Německa).
°° Po úmrtí ve čtyřiačtyřiceti letech ,vynesli domorodci tělo Stevensona až na samý vrcholek hory nad jeho domovem a tam mu připravili poslední útulek,, pod hvězdným nebem".Aby nic nerušilo jeho ani tropické ptactvo,kterému tak rád naslouchal.
Použitá literatura:Slovník světových spisovatelů(1996),nakl.Libri.
Stručné dějiny anglické literatury(1997),Robert Barnard.
Encyklopedie spisovatelů světa(1987),nakl.Obzor
Dějiny anglické literatury(1987),díl 2,Zdeněk Stříbrný.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT