Meziválečná próza

Meziválečná próza
Význam české prózy dosahuje vysoké úrovně. Působí zde různé filozofické a umělecké styly, ale nelze autory jednoznačně zařadit do skupin (mění se tématika i žánry). Na autory působí doba. významné události: 1. svět. válka, Sociální poměry v hospodářské krizi, Zájem o rozvoj lidské existence, hrozba fašizmu. 20. léta – vznikají 3 typy prózy: 1) lyrizovaná próza – založena na obraznosti, ovlivněna poetismem ( Vančura – „Rozmarné léto“). 2) utopická próza – zaměřuje se na budoucnost, ukazují na schopnosti člověka, ale chtěj i varovat před zneužitím vědy a techniky (Čapek, Weis). 3) publicistická próza – fejetony, sloupky, reportáže. Důraz na dokumentárnost. (Poláček, Bas). 30. léta – Dochází k zesílení epičnosti. Zobrazují se problémy soudobého života. 1) baladická próza – vyprávění smutného, těžkého života obyčejného člověka (ovlivněno útvarem balady). Střídá se „er forma“ s „ich formou“. Jsou tam i vnitřní monology, úvahy, přiblížení snů.(Olbracht –„Nikola Šuhaj loupežník“, Vančura – „Pekař Jan Marhoul“, Čapek – „Hardubal“). 2) próza společenská – zachycuje se kratší časový úsek, ale současnost a hlavně sociální problémy. Dělí se na: a) ruralismus - (prostředí venkova), venkov je idylický, ukazuje čisté mravní hodnoty, zdůrazňuje je křesťanská víra, po roce 1948 byli zakázáni. (J. Knop, F. Křelina, J. Čep – „Sestra úzkost“). b) socialističtí realisté – (prostředí města), (M. Pujmanová, M. Majerová, J. Olbracht ). 3) psychologická próza – snaží se zachytit vnitřní svět člověka, přemýšlení o osudovosti, snaha zachytit i podvědomí, zachycují se i patologické jevy, duševní choroby. ( J. Havlíček – „Helimadoe“, „Neviditelný“, J. Glazarová – „Vlčí jáma“, V. Rezáč). U některých autorů se ztěžka hledá souvislost s uvedenými typi próz, protože se orientovali na osobitý způsob vyjadřování. (K. Poláček, E. Bass). Karel Čapek –novinář, spisovatel, překladatel, *Malé Svatoňovice, studium filozofie, novinář – Národní listy a zvl. Lidové noviny, táta doktor, babička ho ovlivnila svým vyprávěním o tehdejších dobách. 1)před 1. svět. válkou – až do roku 1921 – Společná díla s bratrem. Kratší povídky a útvary. Soubor povídek „Trapné povídky“ – skeptický pohled na schopnosti člověka. Nelze poznat celou pravdu je zastáncem relativismu. Soubor povídek „Boží muka“ – povídka „ Stopa“. Divad. hra „Loupežník“ – střetnutí výbojného mladí s opatrnictvím a pokrytectvím dospělých, boj o právo na lásku, výsměch měšťáckým konvencím. Stáří je uvážlivé, Snaha se poučit z vlastních chyb. 2) do pol. 20 let – Utopická tvorba (romány + dramata), převratné vynálezy ohrožují člověka. Divad. Hra „RUR“ – kritický vztah k přeceňování techniky, úzkost nad budoucností lidstva (vynález umělého člověka – robota ohrozí existenci lidstva). Utopické drama „Věc Makropulos“ (opera L. Janáčka) – téma dlouhověkosti a nesmrtelnosti, lék na nesmrtelnost. Utopický román „Krakatit“ – o vynálezu nekonečně účinné třaskaviny, schopné zničit celý svět. Hlav. postava vynálezce inženýr Prokop, ovlivněn poznáním venkovské idyly i světa vládců a teroristů dochází k zdůrazňování každodenní drobné užitečné práce pro lidstvo a v dolech (humanistický závěr) – myšlenka odpovědnosti vědce.Utopický román „Továrna na absolutno“ – vynález síly, která mění lidi, konflikty – válka a ničení. 3) přelom 20. a 30. let – V jeho tvorbě převažuje publicistická tvorba. Jsou to prózy pro noviny a časopisy, fejetony, sloupky. Např. „Anglické listy“, „Italské listy“, „Cesta na Sever“, „Obrázky z Holandska“, „Výlet do Španěl“. Povídkový soubor pro děti a mládež –„Povídky z jedné kapsy“, „Povídky z druhé kapsy“ – jsou detektivně laděné, zápletky se řeší logickou stránku člověka. Není označeno,na čí straně je zlo. 4) 30. léta – Vzniká románová noetická trilogie. Je zastancem relativismu. poznání skutečnosti není absolutně možné. Snaha pohlížet na skutečnost z různých stran. Jsou to v podstatě úvahy. „Hardubal“ (tragédie podkarpatského sedláka po návratu z Ameriky, odcizení ženy, zavražděn). „Povětroň“ (neznámý muž, letec, po havárii umírá nepoznán), „Obyčejný život“ (autobiografie železničářského úředníka v penzi, retrospektivní pohled). 5) konec 30. let – Upozorňuje na nebezpečí fašizmu, varuje i před válkou. Romány: „Válka s mloky“, „První parta“. Protifašistická a protiválečná dramata: „Bílá nemoc“ – konflikt jedince, doktor Galen, která zná lék proti epidemii, ale vydá ho jen s podmínkou zastavení válek (léčí je chudé). Divad. hra drama „Matka“ – fiktivní rozhovor matka Dolores se všemi mrtvými (otcem a jeho 3 syny) – byli odhodláni zemřít ve prospěch lidstva. Posledního syna odmítá matka pposlat do boje, po poznání krutosti nepřítele nastává zlom, matka změní názor a pošle i poslední ho syna do boje, aby bojoval za svůj lid. Nejen varování, ale i výzva k boji proti násilí a nelidskosti. 6) tvorba pro děti a mládež – „Dášenka“ – dílo o životě štěněte, „Devatero pohádek“ (s J. Čapkem). Eduard Bass – Novinář, reportér, prozaik, humorista, dramatik, kabaretiér v „Červené sedmě“, fejetonista, redaktor „Lidových novin“. Pro děti – „Klapzubova jedenáctka“ - delší povídka, připomínající pohádku, fotbalové mužstvo synů českého chalupníka, které se proslavilo ve světě touhou získat svět poctivostí a důvtipem. „Cirkus Humberto“ – román z cirkusového prostředí, vyšlo v roce 1941 za 2. svět. války. Hlav. postava – Vašek Karas, syn zedníka. Věnoval se výcviku v manéži s dcerou ředitele cirkusu Berwitze, pak ředitelem cirkusu. Doba největší slávy, autorova zasvěcená znalost prostředí (exotika i těžká dřina), Záměr: důvěra v českého člověka, jeho schopnosti, inteligence, úspěšnost v cizině. Novely – „Lidé z maringotek“ – milostné příběhy. Ivan Olbracht – prozaik (sociální tématika), levicové orientovaný politik, publicista. *Semily, po studiích novinářská a politická činnost, 1920 v Rusku. Vlastním jménem Karel Zeman, jeho otcem byl Antal Stašek. 1) před 1. svět. válkou – povídky „O zlých samotářích“ – vyděděnci společnosti, osamělí jedinci v odboji proti nespravedlivosti –např. povídky „Bratr žák“. 2) 20. léta – Psychologický román „Žalář nejtemnější“ – o chorobné žárlivosti sobectví slepce, ztráta kontaktu se světem, nedůvěra k nejbližším (hl. postava je komisař Mach) tyranizuje sebe i okolí. Román „Podivné přátelství herce Jesenia“ – konfrontace dvou herců (Jan Veselý x Jiří Jesenius, kontrast romantické a realistické koncepce. Jeden nechce poslouchat a druhý umí poslouchat, stojí nohama pevně na zemi. Román „Anna proletářka“ – obraz politické situace 20. let, o ženě, která se postupně stává komunistkou ovlivněno VŘSR. Novinové satirické humorné články. Kritika a satyra Rakousko-Uherska, ty pak shrnul do souboru „Bejvávalo“. 3) 30. léta – Zájem se obrací na Podkarpatskou Rus, vznikají reportáže. Baladický román, reportáže – „Nikola Šuhaj loupežník“- z konce světové války a poválečných let, vesnice Koločava. Legenda se odehrává v kolibě u Hočina. Propojení legendy se skutečností. Hlavní postava – Nikola – válečný zběh, odbojník proti křivdě a bídě (zbojník). Soubor 3 povídek „Golet v údolí“ – golet = židovská osoba, svět židů. Vladislav Vančura – prozaik, dramatik, scénárista a režisér, povoláním lékař, za okupace v ilegálním odboji, v době heydrichiády zatčen a popraven. 1) v 20. letech – vliv proletářské literatury, próza esteticky působivá. Baladický román „Pekař Jan Marhoul“ – tragický osud zchudlého benešovského pekaře, poctivý, pracovitý dobrák, rozdával všem, kteří to potřebovali, zničen v nelidském bezcitném světě sobectví. Román „Pole orná a válečná“ – odsouzen nesmyslnosti válečného vraždění. Novela „Rozmarné léto“ – příběh 3 přátel z plovárny v Krakových Varech, obraz poklidného radostného života, klid narušen příjezdem kouzelníka Arnostka s krásnou Annou. Marie Majerová – představitelka meziválečné sociání prózy a socialistického realismu, psala společenskou prózu, pocházela z chudých poměrů, dělnické prostředí v jejich románech, dětství na Kladně, redaktorka „Rudého práva“, politická činnost. 20. – 30. léta 20. stol. – román „Siréna“ – kronika několika generací dělnické rodiny Hudců, obraz života havířů na Kladensku, je to román generační. „Havířská balada“- příběh Rudly Hudce (vedlejší postava Sirény, syn Hudcovky) – pracuje jako horník v cizině, obraz hornické bídy – baladická stylizace dějové sevřené novely. Marie Pujmanová - meziválečná sociální a psychologická próza, * Praha, narodila se ve vzdělané rodině – vynikající vzdělání (otec univerzitní profesor) Povídka „Pod Křídly“ (1917) – pohoda harmonie, láska, dětský svět, promítá zde své dětství. Povídka „Pacientka doktora Hegla“ (1913) – proti maloměšťácké morálce, za práva svobodné matky, o životních osudech dívky, která se rozhodla mít dítě za svobodna, vykresluje zde těžký život svobodné matky, kritizuje společnost, která odsuzuje svobodnou matku. 30. léta – Románová trilogie 1) „Lidé na křižovatce“ (1937) - (rodina dělnická a pražská inteligence), dělnické prostředí v úlech, příběh dvou lidí, snaží se ukázat na sociální rozdíly. 2) „Hra s ohněm“ (1948) – Urbanovi – dělníci a Ganzovi – pražáci , obraz 30. let. 3) „Život proti smrti“ (1952) – dílo tendenční, pokračování života po válce, staví se na stranu socializmu, odboj proti fašismu, zobrazují se zde osudy lidí od válečné doby do meziválečné doby. Romány jsou ovlivněny socialistickým vývojem „Předtucha“ (1942) – novela, obraz psychologie dospívajících, střetnutí zájmů rodičů a dětí, odraz atmosféry nacistické okupace. Psala verše, po osvobození psala i básně. Sb. „Praha“ a sb. „Vyznání lásky“. Lyrickoepická sbírka – „Paní Curierová“ – vyzdvihuje zde její vlastnosti, vykresluje ji jako svůj ideál. Jarmila Glazarová - * Malá Skála, „Domov“ – publicistická próza, vzpomínková próza. Po svatbě žila v Beskydech, kde také působila. Harmonické manželství popisuje v románu „Roky v kruhu“ – prolíná se tu i její vzpomínky na vlastní harmonické manželství, prostředí slezského městečka . Psych. román „Vlčí jáma“ – popis života mladé dívky , která se stane sirotkem a dostane se do rodiny zlé tety Kláry. Klára má o mnoho mladšího manžela a začíná žárlivost. Jana x Klára + Robert. Román „Advent“ – baladic. próza z 30. let. – retrospektiva prostředí Beskyd, tragický příběh svobodné matky Františky a jejího syna Metuda, vezme si bohatého vdovce Poděšvu, ten ji ale týrá , Františka musí tvrdě pracovat. Setkává se i s hrubým chováním ze strany děvečky Roziny, Podešvovy milenky. Vztahy člověka v touze po majetku zbaveny lidskosti. Střetnutí dobra a zla, oslava hluboké mateřské lásky. Františka hledá ztraceného syna. Karel Poláček – Žid – v Osvětimi, prozaik, novinář, žil v židovské rodině, nechal se inspirovat židovským životem, příběhy se odehrávají v okolí 1 sv. války, * Rychnov nad Kněžnou. Satirická próza (maloměšťácká). Neměl rád sport, fanoušky a hlavně fotbal. Romány „Muži v ofsajdu“, „Hostinec U Kamenného stolu“ – humanistický román. „Dům na předměstí“ – člověk, který dělá nájemníkům ze života peklo sám bydlí v jiném domě, nepracuje a žije z peněz nájemníků. Románová pentalogie (5 dílů): „Okresní města“, „Hrdinové táhnou do boje“, „Podzemní město“, „Vyprodáno“, pátý díl je nezvěstný – není zde hlavní postava, je zde množství figurek. Příběhy se odehrávají před 1 sv. válkou, odehrávají se na malém městě (kritizuje maloměšťáctví). Podrobně vykresluje prostředí i postavy (lidé různé vzdělání a z různého prostředí). Zachycuje společnost v době nudy. Válka vytrhuje lidi z určitého stereotypu těmito romány, chce varovat před lhostejností a v posledních příbězích naráží na hrozbu fašismu. Závěrečné dílo – bylo vydáno posmrtně „Bylo nás pět“ – vzpomíná na dětství 5 chlapců pohlíží na okolní svět, hlavní postava Petr Bajza (vypravěč). Jaroslav Havlíček – psychologická próza. Román „Petrolejové lampy“ – vyprávění o životě manželské dvojice, kde ona je věrná a on jí podvádí se služkou ona tím trpí. On je za to potrestán a má z toho syfilis a trpí. Žena je několikrát nešťastná, nemá děti, má muže, který ji podvádí a její muž má syfilis a ona je nemocná s ním. Román „Neviditelný“ – muž z vyšších vrstev dělá kariéru a chce aby jeho syn šel v jeho šlépjejích a syn zdědí psychickou poruchu. Kritika maloměšťáctví. František Křelina – ruralista. Líčí dobu hospodářské krize v podještědí. Román „Hubená léta“ – venkov idylický. Jan Čep – ruralista. Povídkový soubor „Sestra úzkost“ – venkovské prostředí, hlídání ztraceného domova. Jaroslav Durych – Román „Bloudění“ – román historický, ukazuje cestu člověka k víře, příběh se odehrává v době baroka až po Bílou Horu (v 17 stol.).

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=1669