Pedagogika a psychlogie Rodina a její význam v životě dítěte

MATURITNÍ OTÁZKY
PEDAGOGIKA – PSYCHOLOGIE
MATURITNÍ OTÁZKA Č. 2

RODINA A JEJÍ VÝZNAM V ŽIVOTĚ DÍTĚTE


Rodinné právo:
- je souhrn právních norem upravujících manželství
- vztahy mezi rodiči a dětmi
- mezi příbuznými upravuje vztahy
- při náhradní výchově dětí

Pojem rodina
Rodina je původní a nejdůležitější sociální skupina a instituce, která je základním článkem sociální struktury i základní ekonomickou jednotkou.
Z hlediska socializace je rodina skupinou primární.

Na čem je rodina založena
Je založena na manželství či pokrevním příbuzenství (rodičovství, sourozenectví apod.)

Manželství:
- může být uzavřeno pouze souhlasným prohlášením muže a ženy, že spolu vstupují do manželství.
- to prohlášení musí být učiněno veřejně, slavnostní způsobem, za přítomnosti dvou svědků buď: - civilní formou
- církevní formou
- každé uzavření manželství se zapisuje do matriky

Zákon o rodině:
- předpokládá dobrovolné rozhodnutí muže a ženy vytvořit pevný a trvalý životní svazek
- mají znát svůj charakter i zdravotní stav
- fyzickou i morální vyspělost
- nezletilí nemohou uzavřít sňatek upravuje to občanský zákoník - nabytí zletilostí
- příjmení společné nebo původní nutno učinit prohlášení nutno také určit příjmení dětí

Zákon o rodině stanoví základní povinnosti manželů:
- věrnost
- vzájemná pomoc
- vytvořit zdravé rodinné prostředí
- oba manželé se podílejí na uspokojování potřeb rodiny
- osobní péče o děti a společnou domácnost


Rovnost manželů – o všem rozhodují společně

Zrušení, zánik manželství
Zánik = smrt jednoho z manželů
Zrušení = rozvod soudní cestou, určí se péče o děti lze i dohoda, majetek – občanský zákoník, vina se prokazuje, prokazuje se nefunkčnost manželství

Manželství nemohou uzavřít homosexuálové, rodiče a děti a sourozenci mezi sebou.
Bratranci a sestřenice ANO.

Vztah druh družka:
- žádný předpis neupravuje
- po úmrtí jednoho z nich lze dědit z titulu, že žili ve společné domácnosti
- ale na prvním místě jsou dědici – děti

Narození dítěte:
- příbuzenský vztah k rodičům
- v pochybných případech se určuje otcovství na základě 3 domněnek
- střetnou-li se zájmy rodičů a dětí – hájí zájmy dítěte – kolizní opatrovník
- žijí-li dítě s rodiči ve společné domácnosti je povinno jim pomáhat a přispívat, jestliže má vlastní příjmy

Co zahrnuje pojem rodina:
Zahrnuje vztahy mezi mužem a ženou, rodiči a dětmi v užším nebo širším smyslu. Její členové si navzájem poskytují morální a materiální pomoc a starají se jeden o druhého.

Rodina v užším smyslu = rodina nukleární neboli jádrová
- je společenství rodinných příslušníků, žijících ve společné domásnosti
- toto společenství je tvořeno manžely a jejich dětmi a to i při neúplnosti rodiny

Rodina v širším smyslu:
- je posuzována jako vztah všech pokrevních příbuzných, a to jak v linii přímé tak v linii pobočné (babička, děda, tety apod.)

Rodina úplná:
- oba rodiče + 1 dítě
Rodina neúplná:
- jeden z rodičů chybí (úmrtí, rozvod)

ONA a ON = pár (není to rodina)




Členění rodiny:
a) podle původu (jak vzniká) na:
- orientační
- reprodukční

Orientační rodina:
- je výchozí, původní rodina do které se narodíme
- orientuje nás do dalšího života, je pro nás výchozí

Reprodukční rodina:
- je nově založená rodina, vzniká uzavřením manželství
- pro děti z tohoto manželství je to opět orientační rodina (výchozí)

b) podle funkce
- funkce rodiny: biologická – reprodukční
ekonomická – rodiče dítě živí, šatí apod.
výchovná socializační – dítě přijímá formy společ.
emocionální = citová – potřeba citového zázemí
- výhradní funkce rodiny je rodina jako primární skupina, kam člověk přichází, kde se polidšťuje

Význam rodiny:
V rodině dochází ke kulturnímu přenosu, předávají se tradice, zvyky, kulturní hodnoty. Zvláště významné je osvojení mateřského jazyka, jakožto prostředku komunikace a základní kulturní návyky (hygiena, stolování, oblékání, chování atd.).
Rodina zprostředkovává kontakty se širší komunitou a jedinci základní sociální začlenění.
Vybavuje ho určitým sociálním statusem – příslušnost k vrstvě
třídě
etnické skupině
Závislost na původní rodině je většinou završena založením vlastní rodiny, výchovou dětí, péčí o stárnoucí rodiče.

Funkčnost rodiny:
Rodiny se dají dělit podle toho, jak plní výchovnou péči vůči dítěti

1) Rodina funkční – rodina, která splňuje všechny požadavky:
- výchovné
- biologické
- ekonomické
- kulturní
- rekreační









2) Rodina problémová
- je rodina kde se vyskytne nějaká, porucha z některé té funkce, ale zdravý vývoj dítěte není ohrožen – porušen
- pak se jedná o problém, ale nepoškozuje dítě (problém se řeší)
3) Rodina disfunkční
- je rodina, kde je vážně narušena její funkce
- bývá ohrožen vývoj dítěte
- rodina sama, není schopna problémy zvládnout a řešit (alkoholici, narkomané, tři generace v malém bytě apod.)
- pomoc je nutná institucionální metodu = dítě odebráno, dáno do náhradní rodinné péče
4) Rodina afunkční
- je rodina, kde dochází fyzickému, psychickému týrání, až k záhubě dítěte
- rodina neplní svou funkci
- ohrožuje život dítěte
- je nutné zasáhnout
- zbavit rodiče práv
- dítě odebráno a dáno do náhradní rodinné péče
Náhradní rodinná péče je péče bez vlastních rodin.

PŘÍČINY KTERÉ VEDOU K UMÍSTĚNÍ DÍTĚTE DO NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE
- duševní onemocnění rodičů
- rodiče ve výkonu trestu
- rodiče alkoholici, narkomani
- úmrtí rodičů
- dlouhodobé onemocnění rodičů
- dlouhodobá služební cesta


NEVHODNÉ VÝCHOVNÉ RODINNÉ STYLY
- mají za následek negativní projev chování

1) Autoritativní rodinná výchova
- jeden z rodičů uplatňuje svoje názory a vyžaduje od dítěte bezmezné podřizování. Následkem je buď: pasivní dítě, což brání samostatnému rozvoji dítěte nebo je následkem agresivní dítě, což je obrana

2) Nedostatečná rodinná výchova
- rodiče mají málo času – alkoholici, podnikatelé. Nevěnují se dítěti.Dítě má pak pocit nezávislosti na rodičích, nemá žádný vzor. Dochází k častým konfliktům s jinými dětmi. Dítě se dostává do zvláštní pozice

3) Podobná je i výchova laxní (lhostejná)
- projevy dětí nemají u rodičů žádné odezvy – ani pochvala ani pokárání, nic. Děti jsou pak nevyzrálé, rozpadají se jim často partnerské vztahy, protože to nemají z rodiny.

4) Pedocentrická výchova
- dítě je středem zájmu, samo si určuje co chce dělat. Rodiče jsou v roli služebníků. Dítě je určující samo sobě. Má pak často potíže se začleněním do dětského kolektivu – jsou neoblíbené.(ze všech si dělají sluhy)


5) Hypersenzitivní výchova
- opičí láska
- Dítě je hýčkané, rozmazlované.Vede to k tomu, že dítě nemá vůli, protože nepřekonává překážky.Dítě má problémy se začleňováním do kolektivu (jedináčci)

6) Repulzivní (zavrhující) výchova
- je v rodinách, kde je postižené dítě. Dítě odmítají, odstrkují ho. Mají pocity zatrpklosti vůči dítěti

7) Výchova deklasující (degradující)
- podceňující osobnost dítěte. Snižování sebevědomí, vyvolávají nechuť dítěte do něčeho se pustit („stejně to nezvládneš“), zesměšňují ho. Dítě se brání agresivitou nebo pasivitou.
- Dítě - podceňující se, zakompelxované. Hledá si cestičky k podvodům, aby dokázalo, že to zvládne

8) Preferující výchova
- u více členných rodin. Např. prvorozený syn mezi dcerami – synovi je dávána přednost před ostatními členy rodiny
Preference – pohlavím, jak vypadá, nadání, pořadí mezi sourozenci – prvorozený syn
Negativní vliv na ostatní členy rodiny.

9) Merkantilní výchova
- jednostranné bezdůvodné odměňování dítěte. Např. kapesné bez důvodu – dítě pak nezná hodnoty – vzniká sobectví, lakota

10) Brutální výchova
- na prvním místě tělesné trestání, duševní týrání – vede k duševnímu i fyzickému poškození dítěte.

11) Perfekcionistická výchova
- v ambiciózních rodinách. Rodiče své nenaplněné ambice přenášejí na své dítě. Přetěžují je. Tím psychicky své dítě mohou zničit

Vztahy v rodině jsou různého druhu
Počet a pořadí sourozenců se odráží ve stylu výchovy.
Velký věkový rozdíl sourozenců není vhodný, mohou vznikat problémy

Obecně
- první, nejstarší dítě – přenáší se na něj odpovědnost rodiny
- nejmladší dítě – benjamínek, rozmazlován
- prostřední dítě – obecně bývá v nevýhodně pozici, někdy opomíjené







Rodinné vztahy ovlivňují:
a) konflikty se třetí generací = s babičkami, příbuznými, kteří se pletou do výchovy
b) negativní i pozitivní osobní vztahy mezi rodiči
- někdy je tento interní vztah rozložený, ale nikdo z cizích nic neví – např. - týrání dítěte
- rozvodovost

Rozvodovost
- vysoká hlavně v rozvinutých zemích
- více ve městech – anonymita
- méně na vesnici – větší morální zásady

Příčiny rozvodovosti:
- nízký průměrný věk novomanželům
- emocionální potřeby (rodina jako kompenzace frustrovaných potřeb – volnost, klid, pohoda netrpělivá reakce na rodinné problémy
- rozdílné povahy manželů
- nevěra
- alkoholismus
- nezájem o rodinu
- velká zaměstnanost žen – ekonomická nezávislost
- existence dvoukariérových manželství
- ženy podnikatelky – dochází k redefinici mužské role, muž přejímá úlohu matky, stará se o rodinu, o děti, pokud je bez práce nebo má nižší postavení, než žena, mohou vznikat konflikty (mužská ješitnost nebo se muž nechce nebo nemůže ztotožnit se svou novou rolí)
- může dojít k rozvodu

Existují ovšem i vlivy rodinu stmelující
- např. návrat k rodinným firmám
- společné podnikání
- hrozba AIDS apod.

Každá rodina jako neformální skupina, si vytváří své normy.
- normy jsou nezávazné
- skupina (rodina) si sama vytváří sankce (tresty), za porušování norem (Zákon o rodině)

VHODNÉ VÝCHOVNÉ RODINNÉ STYLY
- podpora sebevědomí dítěte
- dítě potřebuje správný vzor dospělého dostatek času na dítě
- zájem o dítě, o jeho koníčky, kamarády, výsledky ve škole, apod.
- podpora samostatnosti dítěte
- dítě nepodceňujeme, nezesměšňujeme
- dostatek lásky
- všestranný rozvoj dítěte
- pocit bezpečí
- dbát na potřeby dětí
- umožnit dítěti volně, bez strachu a napětí se projevit
- děti přijímat a hrát vážně
- pomoci při řešení problémů dítěte
KLADY A ZÁPORY RODINNÉ VÝCHOVY DÍTĚTE V HARMONICKÉ RODINĚ A V RODINĚ DISFUNKČNÍ A Z TOHO NÁSLEDNÉ VÝCHOVY DÍTĚTE V SOCIÁLNÍM ZEŘÍZENÍ

Dítě vychovávané v harmonické rodině, dostává lekce pro svůj budoucí život v dospělosti. Učí se mužskému či ženskému způsobu chování, přejímá životní hodnoty i životní styl svých rodičů.
Získává také obraz manželského soužití i obraz svého budoucího partnera. Děti v harmonické rodině se seznamují s prací v domácnosti, poznávají hodnotu peněz, učí se chodit nakupovat apod. Působí na ně i jiné vlivy např. vzory okolní společnosti i vzájemná láska rodičů.

Děti z disfunkčních rodin, umístěné v sociálních zařízeních nemají možnost získat obraz správného rodinného života. Jsou bez možnosti seznámit se s prací v domácnosti, s životními hodnotami, nakupováním apod. Většinou, protože nemají správný vzor otce a matky, selhávají při zakládání své vlastní rodiny. Chybí jim zkušenosti a vzor harmonické rodiny. Musí si co nejdříve vytvořit vztah k tetám. Ztrácí také soukromí. U dětí, ze sociálních zařízení, často dochází k nežádoucímu psychickému stavu – k deprivaci.

Deprivace – je termín pro psychický stav dětí, který vzniká u dítěte, které nemá šanci vytvořit si pouto v nejmenším věku k jedné osobě. Je to celoživotní stav.

DOPAD: Absence bezpečí, jistoty v dospělosti

PRÁVNÍ DOKUMENTY A ZÁKONY – (práva rodiny, rodičů, dětí)

ÚSTAVA ČR – obsahuje z oblasti rodinného práva pouze nejzákladnější zásady. Ty jsou pak podrobněji rozvedeny dalšími právními předpisy.

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD – tvoří součást Ústavy ČR. Hlava čtvrtá obsahuje v článku 32 text o právech rodiny, rodičů i jejich dětí.
Právy dítěte se zabývá i Úmluva o právech dítěte – přijata VS OSN 20.11.1989.

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=1838