Porovnání díla K.H Máchy- Máj a K. J. Erbena- Záhořovo lože

Karel Hynek Mácha

Narodil se roku 1810 v Praze- Újezdě v chudé rodině,otec byl krupařem. Po matce zdědil smysl pro umění. Studoval na Piadistickém gymnáziu a později filozofii a práva.Stal se advokátem v Litoměřicích. V samých počátcích psal Německy až později pod vlivem J. Jungmana začal psát česky. Účastní se her v ochotnickém divadle (Kajetánské divadlo). Byl zamilován do Eleonory Šomkové a velmi rád cestoval, což ovlivnilo i jeho literární tvorbu. V 30. Letech pomáhá polským uprchlíkům. Roku 1836 na své vlastní náklady vydává báseň Máj- nebyla přijata. Při cestě z Litoměřic do Prahy (chystal se za Lori) 6. Listopadu 1836 pomáhal při hašení požáru a umírá na choleru.
Díla: „ Máj“, „ Křivoklad“, „Cikáni“, „ Pouť Krkonošská“, „Návrat“, „Obrazy z mého života“

Karel Jaromír Erben

Narodil se r. 1811 v Miletíně v Podkrkonoší. Studoval Gymnázium v Hradci Králové a dále pak práva v Praze. Od studentských let spolupracoval s F. Palackým: opisoval dokumenty z venkovských archivů a působil také jako sekretář Českého muzea a města Prahy. Seznámil s K. H. Máchou a K. Sabinou. Vábila ho tajemství lidového podání děl, ve folklóru hledal řád. Zemřel roku 1870
Díla: „ Písně národní v Čechách“, „ Prostonárodní české písně a říkadla“, „ České pohádky“, „Kytice“


Porovnání:

Oba autoři si jistě zaslouží mnohé pozornosti, protože též mnohé dokázali a pro český národ nejvíce. Oba byli velkými vlastenci, je v nich ale nekonečně mnoho rozdílů v životě díle i ve vlastnostech. Nyní se toto všechno pokusím porovnat. Začnu jejich životem a vlastnostmi. Rozdíl mezi jejich narozením je pouhý rok,život si ale oba prožili naprosto rozdílně- Mácha se dožil pouhých 26 let a Erben 59 let.
Mácha nebyl svými současníky nebyl pochopen, mezi jeho kamarády patřili spíše rivalové a buřiči, protože on sám takový byl. Života si užíval do sytosti. Stále toužil po změnách se svým životem nebyl nikdy dokonale spokojen, měl vyšší cíle. Projevovalo se to i v jeho vztahu k vlastenectví- toužil po změnách, byl revolucionářem a „byl vidět“. Žil přítomností a minulostí se příliš nezaobíral Miloval cestování- prochodil Čechy a podíval se i do evropských zemí- např. Itálie. Miloval Eleonoru Šomkovou, ale jeho láska nebyla nádherným vztahem, byl totiž velkým žárlivcem a cholerikem (dosvědčují to i dopisy pro Eleonoru,kde jí nakazuje ať raději zůstane doma a nikam nevychází,pokud někdo přijde má být nemocná. )
Oproti tomu Karel Jaromír Erben byl klidné a jemné povahy. Jeho přístup k vlastenectví byl spíše pasivní, mým názorem je, že nechtěl být příliš zviditelňován, bál se prorazit násilnějším způsobem. Zabýval se více minulostí, odraz nejdeme v jeho díle,kdy se zabývá více pohádkami- nechal se inspirovat od bratří Grimmů.

Máj- K. H. Mácha

Je lyricko- epickou básní obsahující 4 zpěvy, 2 intermezza a předzpěv. V předzpěvu se silně přiznává k vlastenectví a snaží se říci, že je třeba být Čechem i ve špatném období: „Čech i v smrti věrný jest“
1. zpěv: Popisuje krásný májový večer a jarní přírodu,která probouzí k lásce.
„Byl pozdní večer- první máj-
večerní máj -byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj „
Kontrastem je stesk Jarmily, která upírá svůj zrak k jezeru a čeká na svého milého, jenž nepřichází.
„On nejde!- již se nevrátí“
svedenou žel tu zachvátí!
Po chvíli vyčkávání přijíždí člun. Jarmila je překvapena, protože vystoupí cizí člověk. Po chvilce ze dozví,že Vilém je uvězněn a bude popraven za vraždu-zabil svého otce jako Jarmilina svůdce. Zachvátí ji pláč a vrhne se do vln temných vod.
2. zpěv: děj se přesouvá do vězení. Je noc a Vilém přemýšlí nad smrtí, pocitem prázdnoty a nespravedlností jeho života. Touží po svobodě (vyjádření Máchovy touhy po svobodě.) Kapky tekoucí po stěně přirovnává k hodinám života,které odbíjejí poslední noc. Přemýšlí nad svým dětstvím, proč se stal „ strašným pánem lesů“ – čí vinou?? Otce?? Jeho??
„ Proč rukou jeho vyvržen,
stal jsem se hrůzou lesů?
Čí vinu pomstí příští den?
Čí vinou kletbu nesu? “
Následuje 1. Intermezzo: příroda a duchové se připravují na Vilémovu smrt a rozdělují si úkoly
3. zpěv: Opět kontrast májového jitra a Viléma,jenž musí tento svět opustit. Je veden branou, poslední pohled na krásný májový den a… Vilém je smířen s opuštěním tohoto světa!
„Vyšlého slunce rudá zář
zločince bledou barví tvář,
a slzy z oka stírá,
jenž smutně v dálku zírá.“
2. intermezzo: popisuje noční přírodu (jakoby si lesy povídaly o smrti „Pána lesů“ )
4. zpěv: do děje vstupuje sám autor, když se vrací na ono místo děje před pár lety. Poslední zvolání: „ Hynku, Viléme, Jarmilo“ dokazuje Vyjádření Máchových životních pocitů v tomto díle.

Záhořovo lože- Kytice- K. J. Erben

Úvod líčí obraz pochmurné podzimní krajiny, kterou jde poutník s růžencem a křížem v ruce. Je zván mnoha lidmi k teplému krbu,ale on putuje dál. Zastavuje se na kopci u kříže Krista pána a modlí se. Pak dále putuje lesem k pekelným branám, pod velkým dubem se setkává se Záhořem,který má velký kyj a je strážcem brány do pekla. Nikdo neunikne jeho kyji, poutník je však ušetřen pod slibem, že z pekla přinese zprávu, co čeká Záhoře!
Přenášíme se o několik let do budoucna, poutník se stále nevrací a lesní muž začíná pochybovat a kleje, že mu kdy uvěřil. Za zády se mu ozve hlas: „Nezradil jsem tebe a z pekla věrnou nesu zprávu!“ Začne vykládal vše, co se dělo. Přinutil svým křížem satana k vydání spisu od ďábla. Nejprve nechtěl, ale byl donucen lázní z ohně a mrazu, pekelnou děvou a nakonec Záhořovým ložem.

„ V lože Záhořovo? V Záhořovo lože?“ volá v uděšení divý muž v lese. Strachem je celý rozklapaný, má špatné svědomí, protože spáchal mnoho vražd. Poutník mu poradí ať se obrátí k bohu a ká se-nehledě na počasí, hlad a žízeň.
Děj se náhle přesunuje o devadesát let později,kdy se na toto místo vracejí dva poutníci (postarší a mladý). Ve skále mezitím vyrostla jabloň a vedle ní je položen pařez. Starý poutník pozná Záhoře!
„ Propusť mě nyní již, jakož i já tebe:
nechť se tu popel náš vedle sebe složí,
a ducha nechť vezmou andělové z nebe !“
zároveň i stařec na zem klesá a k nebi se po chvilce vznášejí dvě holubice.


Porovnání

Díla Máj a Záhořovo lože nejsou identická dvojčata,ale mají mnoho společného,je v nich však ještě více rozdílů. Obě díla mají lyrickou část popisující přírodu a epickou část popisující osudy hrdinů Záhoře a Viléma, kteří jsou zatraceni a odloučeni od své milé. V obou případech za to mohou otcové hlavních hrdinů. Vilém se kvůli otci stává „strašným pánem lesů“ a přepadává lidi. Jeho otec navíc svede jeho jedinou hvězdu života- Jarmilu. Zabije jej, netuší však, že je to jeho otec a je odsouzen. Poutníka otec upsal peklu, on- smířený s osudem se vydává na cestu. Vilém i poutník nenávidí otce, hledají příčiny- proč je život takto potrestal??? Hledají smysl života a vinu –je vlastní,či cizí??? V dílech se projevuje vlastenectví obou autorů ( V Máji je více zjevné). Jsou zařazena do vyjímečného prostředí s vyjímečnými hlavními hrdiny a nadpřirozenými bytostmi ( Máj jen v intermezzu).
Zaujal mě motiv poutníků, i když si u Máje přesně nejsem jistá,zda jsem jeho význam správně pochopila. V Záhořovu loži je poutník přímo daný jako hlavní hrdina a provází nás celým příběhem. Putuje do pekla,ale nakonec dostává odpuštění a „vzlétá“ do nebe. U Máje je poutník zmíněn pouze ke konci jak po louce odchází do dáli. Příběhem nás sice neprovází,ale doprovází nás při celém našem životě, aniž bychom o něm věděli. (Je našim strážným andělem).
Nyní následuje rozdílnost obou děl: Máj popisuje krásnou jarní přírodu a je jí věnována velká pozornost, vše je propracované do detailů. Oproti krásné přírodě tu máme obraz nešťastné lásky Jarmily,která očekává svého milého. Jak ale dílo začíná krásně,závěr je tragický- umírají oba hlavní hrdinové. Trestem je odloučení od života na zemi. Myslím si,že vina je v tomto díle připisována i Vilémovi i jeho otci. Vilém je příliš žárlivý (zabíjí Jarmilina svůdce). Celé dílo je mnohem delší a těžší na pochopení, je více realistické- nevyskytují se nadpřirozené bytosti (jen minimálně v intermezzu). Mácha nevěří v Boha a v jeho odpuštění, hned na počátku také zpochybňuje lásku- je vyslovena jako poblouznění a šálení smyslů.
Máj je psán zpěvy a intermezzy. Zpěvy slouží k posunutí děje, přecházíme od Jarmily k Vilémovi, pak jeho smrt a nakonec autor na místě děje. Intermezza jsou lyrickým vyjádřením Vilémovy smrti, nejprve příprava a pak přijmutí mezi mrtvé.

Záhořovo lože oproti Máji popisuje obraz pochmurné podzimní přírody,kdy se poutník, který je odloučen od své milé vydává na cestu do pekel, popisu přírody není dáván takový důraz. Na konci je poutníkovi i Záhořovi odpuštěno a oba odlétají do nebe jako holubice. Trestem jejich viny není „rychlý“ trest, nýbrž pikání do konce života- modlitby a odprošení u Boha. Vina utrpení je na otci, který upsal poutníka peklu. Erben v díle projevuje velkou víru v Boha a v jeho odpuštění ( Záhoř i poutník byli přijati do nebe). Dílo je kratší a snazší na pochopení, je spíše pohádkou ve verších- vyskytují se nadpřirozené bytosti.
Dílo je rozděleno na sloky, které nás posunují v ději, přesuny jsou velké ( i 90 let), zatímco Máj se odehrává pouze v několika dnech.

Ztotožnění s autory: Ke konci Máje se přesvědčujeme, že Vilém byl zobrazením Máchy-jeho názory a pohled na svět, touha po svobodě.
U Záhořova lože mi toto ztotožnění nepřipadá. Erbenův život byl poklidný. Totožná je snad víra v Boha, která je v díle dávána do popředí.

Obě díla mají spoustu užívaných prvků, jedno je lepší v jednom a druhé zase v jiném. Každé dílo každého autora má vždy mnoho do sebe, záleží jen na čtenáři, co upřednostňuje a co si tedy vybere.
………….Máchův Máj a Erbenova Kytice- Záhořovo lože………………..

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=5923