Hrát člověka (úvaha)

Hrát člověka
Jdu po ulici a potkám paní,která se na mě usmívá.Když zjistím,že to není omyl,že se to opravdu směje na mne,tak se taky usměji,ale vzápětí zjistím,že to je dealerka značkové kosmetiky a úsměv je v popisu práce.

Někdy si říkám,jak je to jednoduché se usmát jen tak ,kolik radosti to udělá a přitom to nic nestojí.Dnes se každý pachtí jen za svým úspěchem,nemá čas na přátelé,na rodinu,jen tak si prostě popovídat. Máte pocit,že žijete ve velkém mraveništi a nikoho neznáte,jen hledáte neustále tu svou cestičku.
„Ale to je dnes moderní.“navrhla by má známá,která už ani pomalu neví,kde bydlí a jak vypadají její děti,protože neustále pracuje.

Co se vlastně skrývá pod pojmem moderní? Znamená to lepší? Když ano, tak v čem? Je opravdu postup v humanistickém vývoji lidstva pokrokem? V čem spočívají výhody pro pracujícího člověka žít v kapitalismu než ve feudalismu? Pominu fázi socialismu, který byl vládci zneužit a byl stejně tak kořistnický jako kapitalismus. Výhody lze samozřejmě okamžitě vyčíst. Člověku pomáhají nové technologie nové doby. Autem se člověk dostane kamkoliv rychleji, o letadle nemluvě. Mobilním telefonem se prý zkvalitnila komunikace mezi lidmi. Internetová všude přítomná síť umožňuje dostat se k jakékoliv informaci.
Člověk má tolik možností získat informace!

Kdo má informaci první, může ji výhodně zpeněžit. Informace nezbytné, ale i informace zbytečné. Navíc informace, které se k člověku dostanou jsou pravdivé z poloviny, někdy ještě méně. Ti, kteří dnes žijí dle výchovných pokynů na to doplácí. A kteří to myslí upřímně, tvrdě narazí. Jaká je skutečná pravda dnešního světa? Především v tom, nevěřit. Útěky do virtuální reality internetu, drog a dalších, jsou toho smutným dokladem. Posun lidstva je evidentní. Vždyť mluvit s někým živě a mobilním telefonem se časově vyrovnává, ne-li mobilní komunikace převažuje. Naprosté odloučení workoholiků od svých rodin, takové příklady naleznete všude kolem sebe. Posílání emailu, videokonference a další možnosti komunikace už nejsou komunikací mezi lidmi. Jsou to komunikace se strojem. Proč? Přece komunikace člověk / člověk je komunikaci nejen slovní, ale též komunikací těla, očí a úsměvu. To se Vám po úsměvu nestýská, když se pořád jen vidíte s telefonem, navíc čím dál menším. Jak chceme porozumět jeden druhému, když mezilidská komunikace se stale více podobá komunikaci strojové! Lidé se usmějí při úvaze, že nás ovládnou stroje. Máme přece tolik odlišných vlastností! Ale těch odlišností se stále více zbavujeme.

Žijeme vůbec mezi lidmi?Jak se kolem nás lidé chovají?Jak se chovají k nám?Jsou to vůbec lidé nebo zvířata?Chceme chápat Svět,rozumět lidem,ale chtějí oni to samé?

Občas mi připadá,že to co se kolem nás pohybuje,všude se s tím potkáváme,nejsou vůbec lidé.Jdete po ulici někdo do vás strčí.Vstoupíte do obchodu nebo na úřad a připadáte si,že jste vzduch,že vůbec neexistujete.Nic neuděláte a hned vám někdo vyčítá,co děláte špatně,ale už neumí říci jak to napravit.
Chceme poznávat svět,lidi kolem nás.Chceme pochopit, porozumět, učit se od ostatních a poznávat všechno co je na Zemi, ale jak, jak když nemáme tu možnost pohovořit si o takových věcech s ostatními a i když se pak taková možnost naskytne a začnete se ptát,zajímat,slyšíte jen :"Proč se na to ptáš? To je blbost. O to se nemusíš starat..." Pak už nevíte jak to udělat lépe,zeptat se lépe,nic vám nejde a jako by se na vás celý svět sesypal.

Někdy se lidé snaží schovat před celým světem,myslí na to,kdyby tu nikdo nebyl-žádný člověk,jen zvířata a příroda.
Ale dovedete si představit kdyby tu žádný člověk nebyl,nežili jsme mezi lidmi,nebyl by tu nikdo,kdo by si s námi popovídal,porozuměl nám,či nás objal a řekl něco hezkého?
To by bylo smutné.A proto i když se na vás občas někdo zamračí,vynadá vám,přehlíží vás,víte,že žijete mezi lidmi,mezi lidmi,kteří vás dokáží potěšit,umí vám dát své city najevo,milovat vás,mluvit k vám,pozvednou vám náladu a popovídají si s vámi.

"Historie lidstva je nepřetržitým bojem světla proti tmě.Proto je nesmyslné přemýšlet o otázce,jaký užitek máme z vědění.Člověk chce znát a jestliže toto přání ztratí,přestává být člověkem"(Toto je citát,který jsem si zapamatovala,ale bohužel si nepamatuji,kdo jej napsal.Nemyslíte ale,že má pravdu?)

V každém tvrzení je skryt kus jeho popření, a v každém popření je i kus jeho tvrzení. Jak už tvrdil Sokrates, každý může říci cokoliv, ale přesto to nemusí být pravda.A proto tvrdím,že si nehraji na člověka,já jim jsem.

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=6154