Tkadleček

· Zprvu se Neštěstí nechce ani Tkadlečkem a jeho naříkáním zabývat, postupně však rozvíjí úvahy. Zprvu obhajuje moc Boží jako nezpochybnitelnou a neomylnou, poté se s Boží mocí stotožňuje. Duševní náskok Neštěstí ukazován na literárním stylu - Tkadleček je námětem své řeči pouze úzce u tématu, kdežto Neštěstí se zamýšlí nad obecným během světa, charaktery lidí, rozděluje na různé typy lidí a říká proč a jak se mají. Nštěstí často cituje, např. Aristotela, Sofokla, Euripida, Sokrata, Démosthéna, Tilia, Pythagora apod., často uvádí lidová rčení. Postupně je Tkadleček odveden od tématu a začíná s zamýšlet na podstatou Neštěstí. Názor Neštěstí na ženy není příliš lichotivý - podle stylu, názorů a kritiky těch nejvyšších vrstev spoečnosti je autorem zřejmě středně vysoká šlechta nebo vyšší duchovní. Kritizuje hrabivost šlechty, ale naprosto se vyhýbá kritice církve. Ženy jsou pouze pomocnice u plotny a nástroje ďáblovi. Rozpitvává lásku a říká, že pravá láska existuje pouze mezi manželi, věřícími a bohem, nikoli však mezi mladíkem a dívkou.Říká, že zkoumání církevních dogmat je těžký hřích.

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=7314