České národní obrození

Národní Obrození (NO) = proces, který započal v naší literatuře a umění v 70.letech 18. století a vyvrcholil v roce 1848. Byla opět vytvořena takřka neexistující česká literatura, česká věda, novinářství a divadlo. Byl vytvořen spisovný jazyk.

Příčiny:- společenský vývoj (rozpad feudalismu)
- osvícenské reformy Marie Terezie a Josefa II.
- povinná školní docházka (vyšší vzdělanost)
- zrušení jezuitů a toleranční patent
- zrušení nevolnictví (volný pohyb vesn. obyv =>počešťování měst)

- ve světě: Voltaire, Rousseau

NO - 3 etapy:
1) 1771 - 1813
2) 1813 - 1830
3) 1830 - 1848

První etapa - osvícenská ideologie

- základy vědy, divadla, básnictví
- spisovný jazyk

Počátky české vědy - rok 1774 - založení Královské české společnosti nauk v Praze (ČSAV - dnes). Spisovným jazyk české vědy v počátcích je němčina.
Rostoucí národní uvědomění => obrana češtiny proti germanizaci.

Spisovatelé vydávají tzv. obrany (Balbín,Thám).Odsuzují se barokní puristé a navazuje se na jazyk doby veleslavínské. Uvolňuje se pouto mezi jazykem lidu a spisovnou češtinou.

Josef Dobrovský (1753 - 1825)

- jazykovědec a literární historik
- vystudoval bohosloveckou fakultu a stal se vychovatelem u Nosticů
- studijní cesty: Rusko, Švédsko
- skeptický pohled na možnosti česky psané lit.
- nedával se unášet vlasteneckými vášněmi
- nevěřil v použití češtiny jako jazyka vědy a umění
- usiloval o ustálení rozkolísané jazykové normy

napsal:
Podrobná mluvnice češtiny - vyšla v němčině
dvojdílný česko-německý slovník
- těmito díly položil základy spis. češtiny

básnická tvorba - pravidelná přízvučná prozodie

Latinská mluvnice staroslověnštiny - položil základy slavistiky
Dějiny českého jazyka a literatury - lit. historie- německy
- vrchol lit. považuje období veleslavínské

Krásná literatura - orientuje se na lidové čtenáře

1791 - Václav Matěj Kramerius - nakladatelství Česká expedice
- novinář a překladatel
- Krameriovy královské české poštovské noviny
- úpravy starších děl pro lidové čtenáře (Mandevillův cestopis, Příhody Václava Vratislava z Mitrovic)

Divadlo

- od r.1738 - v Kotcích německá opera a činohra
- od r.1783 - Stavovské (Nosticovo) divadlo
- česky jen vyjímečně

První české divadlo - 1786 - tzv.Bouda.
- organizoval Václav Thám
- psal většinu her- kvalita nebyla valná
- centrum NO

Prokop Šedivý - lidové frašky z pražského prostředí
- Masné krámy, Pražští sládci

Antonín Josef Zíma - vlastenecká hra Oldřich a Božena

Václav Kliment Klicpera - několik desítek her
- první skutečný dramatik
- Hadrián z Římsu, Divotvorný klobouk ...

Poezie:

- první dílo - almanach V.Tháma Básně v řeči vázané
- obranné cíle
- básnické hodnoty starší poezie
- moderní anakreontská lyrika

- první básnická škola - básník Antonín Jaroslav Puchmajer
- 5 almanachů: Sebrání básní a zpěvů (1.,2.)
Nové básně ( zbytek )
- přízvučný verš, evropský klasicismus
- óda, popisná lyrika, bajka, burleskní balada, hrdinský epos, komický epos

- Puchmajer - Óda na Jana Žižku, Hlas Čecha

- Hněvkovský - k lid. publiku

další osobnosti: Gelasius Dobner (historik)

F.M.Pelcl - první prof. češtiny

Druhá etapa:

- objevuje se romantismus
- v NO je období preromantické
- spisovatelé si chtějí nejen cenit minulého, ale vytvářet něco nového

Josef Jungmann (1773 - 1825)

- víra v budoucnost českého jazyka a lit.
- básník, překladatel, organizátor, jazykovědec, historik
- narodil se v Hudlicích u Berouna
- učitel v Praze a Litom.

básně: první česká romance Oldřich a Božena

překlady:
Ztracený ráj (John Milton) - epos
Atala (Chateubriand) - povídky básnické
básně Schillera a Goetha
- chtěl dokázat, že se čeština vyrovná němčině
- rozšíření sl. zásoby (přejímání, novotvary)

lit. historie:
Slovesnost - výuka češtiny
- teorie lit. a čítanka

historie
Historie literatury české - 7 oddílů
- 7 období dějin a hodnotí vzdělanost, situaci, jazyk,literaturu
- bibliografická pomůcka

Slovník německo český - ustálil a doplnil jazyk

Zápisky - názory a zkušenosti
- těsně před smrtí
- sblížen s Voltairem
- deník

- sestavil plán na vytvoření české encyklopedie

- vytvořil Jungmanovu básnickou a vědeckou školu

- Presl, Purkyně, Marek, Vetešník

- vliv - Kollár, Šafařík, Čelakovský

František Palacký (1798 - 1876)

- studoval estetiku
- spolu s P.J.Šafaříkem Počátkové českého básnictví, obzvláště prozodie - kritika prozodickému systému

historie:
Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě
- od nejstarších dob až do r.1526- nejvýše cenní husitství
- boj němčiny s češtinou - odvěký
- nejprůbojnější knihy v 19. stol
- též politicky činný
- v r. 1848 - australoslavista

Pavel Josef Šafařík (1795 - 1861)

Tatranská múza s lýrou slovanskou

Dějiny slovanských literatur
Dějiny slovanského jazyka a literatury ve všech nářečích
- obě německy

Slovanské starožitnosti
- stěžejní dílo
- Slované jsou praobyvatelé Evropy
- nejstarší dějiny Slovanů

romantismus - kult minulosti = obliba historie (W.Scott)

Česká literatura neměla nejstarší památky => vznik nejznámějších padělků:
Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský
- těžiště v epických zpěvech (RZ též lyr. a lyr.-ep.básně)
- měly dělat dojem vzorků rozsáhlých rukopisů
- RK - 13.stol; RZ - 10.stol.
- idealizovaly českou minulost
- vysoká um. úroveň
- přijaty většinou za pravé ( mimo Dobrovského )
- v pol. 19.stol - spory o pravost
- Masaryk, Goll, Gebauer - důkaz nepravosti
- významná inspirace (Mácha, Zeyer, Mánes, Smetana)
- autoři Václav Hanka (archivář muzea, sběratel slovesnosti)

Josef Linda - novinář
- hist. román Záře nad pohanstvem

Jan Kollár (1793-1852)

- Slovák
- evangelické bohoslovectví v Jeně
- zakladatel české poezie nové doby
- myšlenka slovanství
- setkání s Wilhelminou Friedrichovou - Mína - často v dílech
bás. sbírka Básně - city k jeho lásce
Slávy dcera - nejznámější sbírka znělek - 1824 - 150 znělek
- poslední vydání 615 znělek v 7 částích
- putování po významných zemích (pro slovanstvo)
- části Sála, Labe, Rýn, Vltava, Dunaj
- Léthé, Achreon

- ohlas na Božskou komedii a Byrona
- básník je doprovázen bůžkem Mílkem a Mínou
- Mílek - komentuje cestu a historii
- básník - mluvčí národa
- alegorie

- myšlenka Slávy dcera vyložena též v díle O literárnej vzájemnosti mezi kmeny s nářečími
- program slovanství staví na myšlence humanity

Paměti
iniciátorem Hlasové o potřebě jednoty spisovného jazyka pro Čechy, Moravany a Slováky
- proti štůrovcům a jejich spis. slovenštině

Třetí etapa

František Ladislav Čelakovský
- sbíral české a slov. národní písně a přísloví a napsal Slovanské národní písně a Mudrosloví národů slovanského

v příslovích vlastní verše: Smíšené básně

- obohacení poezie umělé lidovými písněmi
- tzv. ohlasová poezie - cítění lidu

Ohlas písní ruských - bohatýři
- podle ruských bylin
- prosté postavy
- epické básně
- boj s Tatary a Turky

Ohlas písní českých - lyr. a satirické básně
- ne hrdinské

- ep. báseň Toman a lesní panna
- nejzdařilejší Č. báseň
- předchůdce Erbena
- život lidu
- charakter lidové písně
- epigramy, překlady, vědecké práce, bohemistické a slavistické