Operační systémy

Je soubor programů, které umožňují využívat technické a programové vybavení počítače, řídí jeho činnost, zajiš?uje efektivní zpracování aplikačních programů. Je obecně tvořen dohlížecím programem a jeho činnost je řízena řídícími příkazy. Operační systém ovládá řízení prostředků výpočetního systému - procesor, operační pamě?, periferie atd.

 

Základní funkce operačního systému:

 

Operační systém můžeme rozdělit do dvou částí:

Základ operačního systému obsahuje programy pro zavedení operačního systému do operační paměti, programy pro obsluhu periferních zařízení, pro obsluhu souborů, programy pro zavedení uživatelských programů do paměti a jejich spuštění. 

Rozšiřující komponenty jsou programy na úrovni uživatelských programů, jsou dodávány výrobcem a slouží k zajištění některých důležitých funkcí např. archivace souborů, formátování atd.

 

Stručný popis některých operačních systémů:

1. MS DOS

Je jednouživatelský, je schopen používat informace pouze z jednoho vstupního zařízení. Je jednoprogramový, podporuje spuštění a běh pouze jedné úlohy (výjimku tvoří služební programy PRINT). Tvoří hierarchickou strukturu - systém je rozdělen do několika částí, mezi kterými je definováno rozhraní, jehož prostřednictvím mezi sebou jednotlivé části komunikují.

2. UNIX

Je víceúlohový (lze spustit více než jednu úlohu), víceuživatelský (může na něm pracovat několik lidí najednou. Je upraven pro různé mikroprocesory a rozličné architektury počítačových sítí. Vyhledávaný pro svoje zabezpečení, rozšiřitelnost. Většina světových serverů na Internetu běží na nějaké "odrůdě" Unixu. V poslední době se hodně rozšiřuje Linux, verze volně dostupná na Internetu

3. WINDOWS NT

Je určen pro sí?ový software. Vznikl v roce 1984. Velice používaný ve firmách pro svoji stabilitu a zabezpečení  (oproti standardním Windows 95/98, které jsou pouze grafickou nadstavbou na oper.sys. MS-DOS).

4. NOVELL

Je to sí?ový software, je pamě?ově orientován. V některých ohledech předčí Windows NT, hlavně v adresářových službách. V Čechách používaný hlavně na menší lokální sítě (LAN) ve školách, firmách apod.

 

NOVELL NETWARE

Je skupina druhů operačních systémů pro lokální sítě firmy NOVELL. Systémy jsou navrženy pro osobní počítače IBM a APPLE MACINTOSH. Umožňuje uživatelům sdílení souborů a prostředků (diskový subsystém atd.). Oproti diskově orientovaným systémům lze jednotlivé komponenty jádra připojovat nebo odpojovat k jádru za běhu systému. Nevýhodou je možnost ztráty dat při nekorektním ukončení činnosti serveru (pamě?ová orientace). Proto se používají jednotky nepřetržitého napájení UPS, které zajistí např. při výpadku energie, že se data z paměti uloží na disk (korektní ukončení činnosti).

  

Struktura operačního systému MS DOS a jeho komponenty

 Obsluha technických prostředků má tři komponenty:

 

Zavaděč systému

 Je umístěn v prvním sektoru pevného disku, po načtení zkontroluje, zda jsou na disku soubory IO.SYS a MSDOS.SYS v uvedeném pořadí. Pokud soubory nenajde, prohledává ještě další disk, a při nenalezení vydá chybovou zprávu. Jestliže je najde, předá řízení io.sys.

IO.SYS

Je programovým rozšířením modulu BIOS a při práci s operačním systémem je trvale umístěn v paměti RAM. Slouží k provádění tří základních činností:

Tvoří nadstavbu BIOS, zajiš?ující co nejefektivnější provádění I/O operací.

Slouží k odstranění chyb v BIOSu, změny přímo v BIOSu by se musely provést výměnou obvodů v paměti ROM, proto je možno změnit adresy přerušení tak, aby přerušení místo do BIOS vedlo do IO.SYS.

Slouží pro zajištění obsluhy dalších přídavných zařízení doplněných do sestavy počítače.

 

MSDOS.SYS

Zajiš?uje správu systémových prostředků počítače, tj. operační paměti, v/v zařízení a systému ovládání souborů. Při práci s operačním systémem je trvale rezidentní v paměti RAM.

 

COMMAND.COM

Tvoří nejvyšší vrstvu operačního systému a zajiš?uje komunikaci uživatele s operačním systémem nebo s jeho vyššími úrovněmi. Operačním systémům je realizován procesorem příkazů uloženým ve formě souborů command.com na systémovém disku. Tento soubor je umístěn za io.sys a msdos.sys. Hlavní činností command.com je čtení příkazů, které vkládáme z klávesnice a jejich provedení. Dále zajiš?uje automatické provádění posloupnosti příkazů, uložených do tzv. dávkového souboru (ten má formát textového souboru ASCII). Zvláštním případem příkazového souboru je autoexec.bat.

Práce command.com: vložíme-li do operačního systému příkaz, zkontroluje, zda se jedná o vnitřní příkaz operačního systému a tento sám provede. V druhém případě se jedná o vnější příkaz, command.com jej vyhledá postupně s rozšířením extenzí .com, .exe, .bat.

Najde-li soubor .com nebo .exe, zavede jej do RAM a předá mu řízení počítače.

Najde-li soubor .bat, provede automaticky danou posloupnost příkazů operačního systému. Disk s daným dávkovým souborem musí být během práce k dispozici, nebo? command.com z něj čte příkazy postupně.

Command.com lze rozdělit do tří částí:

  1. První část je trvale uložena v paměti RAM, obsahuje rutiny pro obsluhu chyb operačního systému (zobrazení chybových zpráv).
  2. Druhá část se ukládá do paměti pouze dočasně při zavádění operačního systému, označuje se jako inicializační. Zjiš?uje, zda na disku, z něhož je systém zaváděn, je umístěn autoexec.bat. Pokud ano, zajistí jeho provedení.
  3. Třetí část je nejrozsáhlejší, obsahuje vlastní standardní procesor příkazů (včetně rutin pro provádění vnitřních příkazů). Rutinu pro zavádění do paměti RAM a provádění vnějších příkazů s rozšířením .com a .exe. Tato část vytváří na obrazovce přihlášení operačního systému. Při opětovném zahájení práce command.com se zjistí, zda je tato třetí část v paměti RAM a pokud není, zavede jej z disku