Ročník 1991
Sbírka zákonů
ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY
 

442
VYHLÁŠKA
ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky ze dne 24. října 1991
o ukončování studia ve středních školách a učilištích

ČÁST PRVNÍ
ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA

§ 3
Klasifikace a hodnocení závěrečné zkoušky

1. Klasifikaci žáka při závěrečné zkoušce na návrh jednotlivých zkoušejících schvaluje zkušební komise hlasováním. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy zkušební komise.
2. Klasifikaci písemné zkoušky navrhují vyučující odborných předmětů ve spolupráci s mistrem odborné výchovy, členem zkušební komise.
3. Do celkového hodnocení závěrečné zkušky se započítává klasifikace písemné zkoušky, praktické zkoušky a ústní zkoušky.
4. Celkové hodnocení žáka u závěrečné zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice:
   1. prospěl s vyznamenáním, jestliže žák nemá u závěrečné zkoušky celkový průměr horší než 1,50,
   2. prospěl, jestliže žák nemá u závěrečné zkoušky z písemné zkoušky nebo praktické zkoušky nebo ústní zkoušky stupeň prospěchu horší než dostatečný,
   3. neprospěl, jestliže žák má u závěrečné zkoušky z písemné zkoušky nebo praktické zkoušky nebo ústní zkoušky stupeň prospěchu nedostatečný.

§ 4
Opravné zkoušky

1. Jestliže byl žák při závěrečné zkoušce klasifikován z písemné zkoušky nebo praktické zkoušky nebo ústní zkoušky stupněm 5 - nedostatečný, potom ze zkoušky, ve které neprospěl, koná opravnou zkou v měsíci září. Neprospěl-li žák při opravné zkoušce, může zkušební komise, na žádost žáka, povolit konání druhé opravné zkoušky. Tuto zkoušku žák koná v prosinci. Neprospěje-li žák ani u druhé opravné zkoušky, nebo nebyla-li mu druhá opravná zkouška povolena, opakuje celou závěrečnou zkoušku v příštím roce v červnu, pokud o to zkušební komisi požádá.
2. Jestliže byl žák při závěrečné zkoušce klasifikován z více než jedné zkoušky stupněm 5 - nedostatečný, opakuje celou závěrečnou zkoušku v příštím školním roce v termínu stanoveném zkušební komisí.
3. Celou závěrečnou zkoušku může žák opakovat pouze jednou.

ČÁST DRUHÁ
MATURITNÍ ZKOUŠKA

§ 8

1. Účelem maturitní zkoušky je zjistit, jak si žáci osvojili vědomosti a dovednosti v rozsahu učiva stanoveného učebními plány a učebními osnovami a prověřit jejich připravenost pro výkon povolání nebo odborných činností nebo pro další studium.
2. Podmínkou pro vykonání maturitní zkoušky je úspěšné ukončení posledního ročníku studia nebo úspěšné vykonání zkoušky z příslušného vyučovacího předmětu za všechny ročníky studia.
3. Maturitní zkoušky se konají nejdříve ve druhém úplném týdnu v květnu a ukončí se nejpozději 20. června. Písemná práce z českého jazyka a literatury, písemná zkouška z cizího jazyka (§ 11 odst. 1 až 3) a písemná složka zkoušky z matematiky v gymnáziích u studijních oborů se speciálním zaměřením na matematiku a speciálním zaměřením na matematiku a fyziku se koná v dubnu. Termíny určí ředitel školy.
4. Před zahájením ústních zkoušek nebo praktických zkoušek se žáci nezúčastňují vyučování v rozsahu pěti vyučovacích dnů. Tato doba je určena pro přípravu k vykonání maturitní zkoušky.

§ 10

Maturitní zkouška v gymnáziu

1. Maturitní zkouška v gymnáziu obsahuje zkoušku z českého jazyka a literatury, zkoušku z cizího jazyka a zkoušku z dalších dvou volitelných předmětů. Žáci studijního oboru se speciálním zaměřením na matematiku a speciálním zaměřením na matematiku a fyziku konají maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury, zkoušku z cizího jazyka, zkoušku z matematiky a zkoušku z jednoho volitelného předmětu. Žáci studijního oboru se speciálním zaměřením na programování konají maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury, zkoušku z cizího jazyka, zkoušku z matematiky nebo programování a zkoušku z jednoho volitelného předmětu. Ředitel školy může v odůvodněných případech u studijního oboru se speciálním zaměřením na matematiku a fyziku v souladu se zaměřením vysoké školy, na níž se žák hlásí, povolit žáku místo zkoušky z matematiky zkoušku z dalšího volitelného předmětu a u studijního oboru se speciálním zaměřením na programování v souladu se zaměřením vysoké školy, na níž se žák hlásí, povolit žáku místo zkoušky z matematiky nebo programování zkoušku z dalšího volitelného předmětu.
2. Žáci studijních oborů se speciálním zaměřením na matematiku a speciálním zaměřením na matematiku a fyziku vykonají písemnou složku zkoušky z matematiky po písemné práci z českého jazyka a literatury. Písemnou práci z českého jazyka a literatury a písemnou složku zkoušky z matematiky nelze konat ve dvou dnech následujících po sobě.
3. Maturitní zkouška z českého jazyka a literatury je komplexní zkouška; obsahuje písemnou práci a ústní ověření jazykových a literárních znalostí. Pro písemnou práci stanoví ředitel školy čtyři témata, z nichž si žák jedno téma zvolí. Vypracování písemné práce trvá nejdéle 240 minut. Pro ústní ověření jazykových a literárních znalostí si žák losuje jeden soubor ze zadaných 25-30 souborů témat. Příprava na ústní složku trvá 15 minut. Ústní zkouška trvá nejdéle 15 minut.
4. Zkouška z matematiky u speciálního zaměření na matematiku a speciálního zaměření na matematiku a fyziku má složku ústní a písemnou. Při písemné složce řeší žák dva určené příklady a dva příklady, které si ze souboru čtyř příkladů zvolí. Písemná složka zkoušky z matematiky trvá nejdéle 240 minut. Při ústní zkoušce si žák losuje jeden soubor ze zadaných 25-30 souborů témat. Příprava na ústní složku trvá 15 minut; je-li součástí řešení příkladu grafické znázornění, může tuto dobu předseda zkušební komise prodloužit o dalších 15 minut. Ústní zkouška trvá nejdéle 15 minut.
5. Volitelnými předměty maturitní zkoušky jsou další předměty podle příslušného zaměření studijního oboru zařazené v učebním plánu povinných a volitelných předmětů, pokud jejich celková hodinová dotace činí nejméně 4 hodiny s výjimkou cizích jazyk (§ 25 odst. 4). Z latiny, která se pro účely této vyhlášky nepovažuje za cizí jazyk, může žák konat maturitní zkoušku, pokud její celková hodinová dotace v učebních plánech činila nejméně 6 hodin, přičemž se mohou sčítat počty hodin předmětu povinného s počtem hodin předmětu volitelného nebo nepovinného. Žák může skládat maturitní zkoušku celkem pouze ze dvou cizích jazyků; tělesná výchova se zařazuje mezi volitelné maturitní předměty pouze ve sportovních školách a v zaměření studijního oboru na tělesnou výchovu. Volitelné předměty určí ředitel školy.
6. Zkouška z volitelných předmětů je vždy ústní. Pro jednotlivé zkoušky se stanoví 25-30 témat, z nichž si žák jeden soubor vylosuje. Příprava ke každé zkoušce trvá 15 minut; je-li součástí souboru grafické nebo písemné řešení, může předseda zkušební komise tuto dobu prodloužit o dalších 15 minut. Zkouška z jednotlivých předmětů trvají nejdéle 15 minut.

ČÁST PÁTÁ

§ 20
Klasifikace a hodnocení maturitní zkoušky,
závěrečné pomaturitní zkoušky a absolutoria

1. Klasifikace žáka při maturitní zkoušce, závěrečné pomaturitní zkoušce a absolutoriu na návrh jednotlivých zkoušejících schvaluje zkušební komise hlasováním. Je-li součástí zkoušky písemná práce nebo písemná zkouška nebo není-li praktická zkouška z odborných předmětů klasifikována samostatně, přihlíží se v návrhu výsledného prospěchu zkoušky k jejich hodnocení. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy zkušební komise.
2. Do celkového hodnocení se započítává klasifikace z jednotlivých zkoušek.
3. Celkové hodnocení maturitní zkoušky, závěrečné pomaturitní zkoušky a absolutoria provádí zkušební komise podle této stupnice:
   1. prospěl s vyznamenáním, jestliže žák nemá u maturitní zkoušky nebo u závěrečné pomaturitní zkoušky nebo u absolutoria z jednotlivých zkouše výsledný stupeň prospěchu horší než chvalitebný; ve středních uměleckých školách a v konzervatořích z praktické zkoušky nebo z absolventského výkonu z hlavního oboru studia stupeň prospěchu horší než výborný. Průměrný prospěch žáka u maturitní zkoušky nebo závěrečné pomaturitní zkoušky nebo absolutoria nesmí být horší než 1,50,
   2. prospěl, jestliže žák má u maturitní zkoušky nebo u závěrečné pomaturitní zkoušky nebo u absolutoria z jednotlivých zkoušek stupeň prospěchu horší než dostatečný,
   3. neprospěl, jestliže žák má u maturitní zkoušky nebo u závěrečné pomaturitní zkoušky nebo u absolutoria z některé zkoušky stupeň prospěchu nedostatečný.
4. Do celkového hodnocení maturitní zkoušky se nezapočítává prospěch z předmětu, z něhož žák koná dobrovolnou maturitní zkoušku (§ 25 odst. 3).
5. Celkové hodnocení maturitní zkoušky nebo závěrečné pomaturitní zkoušky nebo absolutoria včetně hodnocení z jednotlivých zkoušek oznámí žákovi předseda zkušební komise ve dni, ve kterém žák tuto zkoušku ukončil.

§ 21
Opravné zkoušky

1. Jestliže byl žák u maturitní zkoušky nebo závěrečné pomaturitní zkoušky z jedné zkoušky klasifikován stupněm 5 - nedostatečný, koná opravnou zkoušku v září v příštím školním roce.
2. Jestliže byl žák u maturitní zkoušky nebo závěrečné pomaturitní zkoušky klasifikován nejméně ze dvou zkoušek stupněm 5 - nedostatečný nebo neprospěl u opravné zkoušky, opakuje celou maturitní zkoušku nebo závěrečnou pomaturitní zkoušku v příštím roce v termínu stanoveném ředitelem školy.
3. Písemná práce z českého jazyka a literatury, písemná zkouška z cizího jazyk (§ 11 odst. 1 a 3) nebo písemná složka zkoušky z matematiky u gymnázií se speciálním zaměřením na matematiku a speciálním zaměřením na matematiku a fyziku se v případě konání opravné zkoušky z předmětu opakuje pouze v tom případě, byla-li klasifikována stupněm nedostatečný.
4. Neprospěl-li žák u absolutoria při obhajobě absolventské práce, určí zkušební komise žákovi způsob jejího dopracování a termín obhajoby. Neprospěl-li žák na konzervatoři při praktickém výkonu absolutoria, určí zkušební komise žákovi termín jeho opakování. Jestliže byl žák při absolutoriu klasifikován z jedné zkoušky stupněm 5 - nedostatečný, koná opravnou zkoušku v září v příštím školním roce. Byl-li žák při absolutoriu klasifikován nejméně ze dvou zkoušek stupněm 5 - nedostatečný nebo neprospěl-li při opravné zkoušce, opakuje celé absolutorium v příštím roce.
5. Celou maturitní zkoušku nebo závěrečnou pomaturitní zkoušku nebo absolutorium může žák opakovat pouze jednou.

ČÁST ŠESTÁ

§ 22
Zkušební komise

1. Závěrečná zkouška, maturitní zkouška, závěrečná pomaturitní zkouška a absolutorium se koná před zkušební komisí.
2. Zkušební komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel.
3. Dalšími členy zkušební komise jsou:
   1. pro závěrečnou zkoušku v učebních oborech mistr odborné výchovy nebo dílenský učitel a učitel odborných předmětů,
   2. pro závěrečnou zkoušku ve studijních oborech nebo studiu učitel příslušného předmětu a přísedící,
   3. pro maturitní zkoušku a závěrečnou pomaturitní zkoušku učitel příslušného předmětu a přísedící; ve čtyřletých studijních oborech středních odborných učiliš? mistr odborné výchovy; pro maturitní zkoušku z odborných předmětů ve středních uměleckých školách vedoucí pedagog hlavního oboru,
   4. pro absolutorium učitelé příslušných předmětů, vedoucí absolventské práce a přísedící; v konzervatořích učitel českého jazyka a literatury, pedagog hlavního oboru a vedoucí pedagog hlavního oboru, v konzervatoři s hudebními, pěveckými a hudebně dramatickými obory učitel cizího jazyka,
   5. v případě, kdy odborných výcvik je zabezpečován na pracovišti praktického vyučování, je členem zkušební komise pracovník zabezpečující výuku žáka na pracovišti praktického vyučování.
4. V oborech, kde je to nutné ke komplexnímu odbornému posouzení, přizve ředitel školy odborníka z praxe.

§ 23

1. Předsedu zkušební komise jmenuje do konce února každého školního roku školský úřad příslušný podle sídla střední školy v dohodě se zaměstnavatelem navrhovaného předsedy. U středních zdravotnických škol jmenuje předsedu ministerstvo zdravotnictví. Předsedou zkušební komise je jmenován pedagogický pracovník z jiné střední školy, který má odbornou a pedagogickou způsobilost odpovídající příslušnému nebo příbuznému studijnímu nebo učebnímu oboru a nejméně pětiletou pedagogickou praxi. Funkce předsedy zkušební komise je funkcí čestnou. Při opravných zkouškách a při zkouškách v náhradním termínu je předsedou zkušební komise ředitel školy, ve které se zkoušky konají, popřípadě jím pověřený zástupce.
2. Místopředsedu a další členy zkušební komise z pedagogických pracovníků jmenuje do 15. března každého školního roku ředitel školy, ve které se zkoušky konají. Místopředsedou zkušební komise je jmenován pedagogický pracovník příslušné školy nejméně s pětiletou pedagogickou praxí. Mistra odborné výchovy, který není zaměstnancem středního odborného učiliště, jmenuje ředitel středního odborného učiliště jako člena zkušební komise po projednání s jeho zaměstnavatelem.
3. Prokáže-li se neobjektivnost zkušební komise, jmenuje novou zkušební komisi školský úřad, u zdravotnických škol ministerstvo zdravotnictví.

§ 24

1. Předseda zkušební komise řídí práci komise, kontroluje připravenost zkoušek, hodnotí úroveň a klasifikaci závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, závěrečné pomaturitní zkoušky nebo absolutoria. Odpovídá za řádný průběh zkoušky a klasifikaci.
2. Nemůže-li předseda zkušební komise krátkodobě vykonávat z vážných důvodů svou funkci, přejímá jeho funkci místopředseda.
3. Pokud byl ke zkoušce přizván odborník z praxe, může klást žákovi otázky; nepodílí se však na jeho hodnocení.

ČÁST SEDMÁ
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 25

1. Témata pro závěrečnou zkoušku, maturitní zkoušku, závěrečnou pomaturitní zkoušku a absolutorium stanoví ředitel školy. Předměty, ze kterých může ředitel školy zvolit předměty teoretické zkoušky z odborných předmětů, jsou stanoveny v učebním plánu (§ 5 odst. 4, § 9 odst. 2, § 10 odst. 5, § 11 odst. 1 a 3).
2. Žáci posledního ročníku oznámí písemně do konce prosince třídnímu učiteli, který z volitelných předmětů maturitní zkoušky si zvolili. Jestliže žák ve stanoveném termínu neoznámí, který předmět si zvolil, určí mu tento předmět třídní učitel.
3. Žáci posledního ročníku středních škol, kteří chtějí konat dobrovolně maturitní zkoušku z dalšího vyučovacího předmětu, oznámí písemně třídnímu učiteli do konce prosince předmět, který si zvolili. Žák může konat se souhlasem ředitele střední školy dobrovolně ústní maturitní zkoušku z jednoho vyučovacího předmětu zařazeného v učebním plánu příslušného studijního oboru nejpozději do dvou let po vykonání maturitní zkoušky.
4. Z cizího jazyka může žák konat maturitní zkoušku nebo absolutorium, pokud jeho celková hodinová dotace v učebních plánech denního studia ve střední škole činila nejméně 12 hodin, přičemž se mohou sčítat hodiny povinných i nepovinných předmětů, které žák absolvoval.
5. Žákům, kteří přestoupili do 3. nebo 4. ročníku školy s českým vyučovacím jazykem ze školy s jiným vyučovacím jazykem a cizincům se promíjí zpracování písemné práce z českého jazyka a literatury.
6. Ve středních školách s jiným vyučovacím jazykem než českým se koná zkouška z vyučovacího jazyka. Charakter této zkoušky je stejný jako u zkoušky z českého jazyka a literatury. Při zkoušce z českého jazyka a literatury se ověřují pouze jazykové a literární znalosti. Z dalšího cizího jazyka se na těchto školách zkouška povinně nekoná. Žáci cizí státní příslušnosti mohou na těchto školách volit místo českého jazyka a literatury některý z cizích jazyků.
7. Žák může konat závěrečnou zkoušku, maturitní zkoušku, závěrečnou pomaturitní zkoušku nebo absolutorium nejpozději do dvou let od doby, kdy měl ukončit řádně studium, a to i v případech, jestliže se posuzuje, jako by studia zanechal.
8. Nedostaví-li se žák k závěrečné zkoušce, maturitní zkoušce, závěrečné pomaturitní zkoušce nebo absolutoriu nebo opravné zkoušce (dále jen "zkouška") pro vážné důvody, je povinen se nejpozději do tří dnů ode dne konání zkoušky omluvit předsedovi zkušební komise. Závažnost důvodů, pro něž se žák ke zkoušce nedostavil, posuzují stálí členové zkušební komise. Uzná-li zkušební komise omluvu žáka, určí žákovi náhradní termín zkoušky. Jestliže se žák nedostavil ke zkoušce bez omluvy, nebo jestliže mu omluva nebyla uznána, posuzuje se, jako by studia zanechal dnem následujícím po termínu zkoušky. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda zkušební komise prominout.
9. Počíná-li si žák při zkoušce nedovoleným způsobem, přeruší předseda zkušební komise nebo učitel konající dozor jeho zkoušku. Po poradě komise sdělí předseda žákovi, zda může ve zkoušce pokračovat, nebo zda bude zkoušku v nejbližším období opakovat.
10. Žáci, kteří již dříve získali úplné střední vzdělání, nebo úplné střední odborné vzdělání, maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury nekonají. Nekonají také maturitní zkoušku z předmětu, ze kterého již maturitní zkoušku vykonali v předchozím studiu, pokud obsah předmětu v předchozím studiu odpovídá obsahu předmětu maturitní zkoušky. O nekonání této zkoušky rozhodne ředitel školy.
11. Zkoušky se konají ve škole, kterou žáci navštěvovali, s výjimkou praktické zkoušky, která se může konat ve školském účelovém zařízení, na pracovištích středních odborných učiliš?, učiliš? nebo ve střediscích a pracovištích praktického vyučování i v provozních objektech organizací.
12. Zkoušky jsou veřejné s výjimkou oborů, kde je to z hygienických důvodů nebo z důvodů ochrany zdraví a bezpečnosti při práci vyloučené.
13. Zkoušky mohou být individuální nebo skupinové. Žáci při nich mohou používat pomůcky povolené v zadání tématu práce. U žáků smyslově a tělesně postižených upraví ředitel školy podmínky pro vykonání zkoušky.
14. Při ústní zkoušce nelze v jednom dni losovat dvakrát stejné téma. Pokud bude stejné téma vylosováno v některém následujícím dnu podruhé, téma se vyřadí.
15. Pro účel praktické zkoušky se za jednu hodinu považuje doba 60 minut.
16. Žákům, kteří úspěšně vykonali závěrečnou zkoušku v učebních oborech, se vydá výuční list. Žákům, kteří úspěšně vykonali závěrečnou zkoušku ve studijních oborech nebo studiu s délkou kratší než čtyři roky, se vydá vysvědčení o závěrečné zkoušce. Žákům, kteří úspěšně vykonali maturitní zkoušku, se vydá vysvědčení o maturitní zkoušce. Žákům, kteří úspěšně vykonali závěrečnou pomaturitní zkoušku, se vydá vysvědčení o závěrečné pomaturitní zkoušce. Žákům, kteří úspěšně vykonali absolutorium, se vydá vysvědčení o absolutoriu. Výuční list má datum konání poslední zkoušky žáka a vydá se mu nejpozději do sedmi dnů po závěrečné poradě zkušební komise. Vysvědčení o závěrečné zkoušce, o maturitní zkoušce, o závěrečné pomaturitní zkoušce a o absolutoriu má datum ukončení zkoušky žáka a vydá se žákům nejpozději do sedmi dnů od závěrečné porady zkušební komise.
17. Členům zkušební komise, kteří vykonávají svoji funkci mimo obec svého pracoviště nebo bydliště, přísluší náhrada cestovních výdajů podle zvláštních předpisů.2)
18. Ukládání a archivace dokumentace o ukončování studia se provádí podle zvláštního předpisu.3)
19. Organizace, pro kterou se žáci připravovali, uhradí střednímu odbornému učilišti, učilišti, středisku praktického vyučování nebo pracovišti praktického vyučování poměrný díl nákladů vynaložených na přípravu a organizaci závěrečných nebo maturitních zkoušek. U žáků, kteří se nepřipravují pro žádnou organizaci, hradí příslušnou částku školský úřad.

§ 26

1. V učebních oborech s délkou studia 3 roky a 4 měsíce koná žák závěrečnou zkoušku v prosinci. Opravné zkoušky koná v únoru v příštím roce. Další opravnou zkoušku koná žák v červnu.
2. Ředitel střední školy může požádat ministerstvo školství, u středních zdravotnických škol ministerstvo zdravotnictví České republiky, o dřívější termíny zahájení zkoušek v oborech, jejichž charakter neumožňuje organizaci zkoušek v období stanoveném v § 1 odst. 3, § 5 odst. 3, § 8 odst. 3, § 19 odst. 1 a § 26 odst. 1.

§ 27
Přechodné ustanovení

1. Žáci posledních ročníků učebních oborů s délkou přípravy 3 roky a 4 měsíce ukončí v roce 1991 studium podle dosavadních předpisů.
2. Žákům, kteří jsou ve školním roce 1991/1992 žáky posledních dvou ročníků střední školy, může ředitel střední školy povolit konání maturitní zkoušky nebo absolutoria z cizího jazyka i při nesplnění podmínky podle § 25 odst. č, pokud zvládli učivo stanovené učebním plánem a učebními osnovami.
3. Žákům, kteří jsou ve školním roce 1991/1992 žáky posledních dvou ročníků střední školy, může ředitel střední školy povolit konání maturitní zkoušky nebo absolutoria z cizího jazyka, i když žák tento jazyk ve střední škole nestudovat, pokud zvládl učivo stanovené učebním plánem a učebními osnovami.

§ 28
Zrušovací ustanovení

Zrušuje se vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 119/1989 Sb., o ukončování studia ve středních školách a o ukončování přípravy ve zvláštních odborných učilištích.

§ 29
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.