pudl
Standard pudla:
Standard popisuje základní charakteristické znaky plemene, jeho celkový vzhled, stavbu těla, utváření hlavy, strukturu a úpravu srsti, vylučuje nedostatky a vady, upřesňuje, co je absolutně nepřípustné. Patro standardu je Francie a její Klub pudlů (Club du caniches France). Ve světě existují ještě další organizace pro chov psů. FCI (Féderation cynologique Ineternational, která sídlí v belgickém Thuinu) uznává ještě anglický Kennel Club (KC) a americký American Kennel Club (AKC).
Anatomie pudla:
Lebka: Pudl patří mezi středolebečný typ psů. Tmavé oči mandlovitého tvaru jsou uloženy v očnicích, mezi kterými jsou dvě kosti jařmové, které určují celou šířku lebky.
Čelist- plemenné standarty kladou veliký důraz na chrup psa. Rozlišujeme čtyři typy skusu psa:předkus, podkus, nůžkovitý skus a klešťovitý skus. Můj pes má podkus. Psi mají velmi silné čelistní svaly, např. dvacetikilogramový pes má mnohem větší stisk než dospělý člověk (165kg : 25kg).
Mozek:Větší části mozku využívá pes k smyslové a poznávací činnosti. Část psího mozku, která ovládá čich, obsahuje asi 40krát více buněk, než má člověk.
Chrup:Psí chrup se přizpůsobil masožravému způsobu života. Má velké a silné nůžkovité třenové zuby. Štěňata se rodí bezzubá. Mezi třetím až pátým týdnem jim začíná růst dočasný mléčný chrup. Kolem čtvrtého měsíce života se začíná prořezávat trvalý chrup. Příznaky: pes odmítá potravu, slintá nebo zvrací. Někdy také ohlodává tvrdé předměty, aby urychlil vypadávání mléčných zubů a zmírnil bolestivost dásní. Pes má celkem 42 zubů (někteří však mohou být chudozubí). za normálních okolností má pes v horní čelisti 6 řezáků, 2 špičáky, 8 třenových zubů a 4 stoličky. Dolní čelist je úplně stejná jako horní čelist.
Ocas:U pudlů se ocas kupíruje mezi 3-5 dnem života. U mladších štěňat může krev na pahýlu vyprovokovat u feny kanibalismus. Starší štěňata zase více vnímají bolest a více krvácejí. Kupírování provádí veterinář tak, že chirurgickými nůžkami odstřihne ocas, zastaví krvácení a sešije ránu. Pahýl se může někdy nevzhledně zahojit. Zákrok se provádí bez umrtvení a bývá bolestivý.
Sluch: Pes slyší na čtyřikrát větší vzdálenost než člověk. Vztyčené uši dokážou pochytit daleko více zvuků než uši převislé. Tzv. ultrazvukové píšťalky pro psy vydávají zvuk daleko za hranicí lidských sluchových vjemů, ale ještě stále v pásmu slyšitelnosti psa. Vyšší zvuky se šíří dále než zvuky nízkofrekvenční, a proto je pes slyší ve větší vzdálenosti.
Čich: Psí čich je asi milionkrát citlivější než čich člověka. Pes má 40x víc čichových buněk a jeho čichový okrsek zaujímá plochu 130m2, zatímco u člověka je to asi 3-5m2. V nose má zvrásněnou sliznici, velkou asi jako je povrch celého jeho těla. Má vlhký čenich, aby mohl zachytávat větší množství pachů ve svém okolí i na větší vzdálenost. Pro své čichové schopnosti se psi používají u policie k hledání drog, a také pro hledání lanýžů.
Dýchání:U psa je velmi důležité dýchání tlamou, protože se na jazyku odpařuje voda, a tak se pes ochlazuje. U krátkonosých plemen se mohou někdy vyskytnout i potíže, protože měkké patro je více posunuto do nitra hlavy a svírá hrtan.
Pocení není součástí termoregulačního procesu. Pes má potní žlázy na nášlapových polštářcích, aby se zvláčnily a zvlhčily, protože by se neustálým odíráním pokožky vysušily Psa chrání před přehřátím srst, která propouští na kůži jen nepatrné množství slunečních paprsků.
Srst: Srst u pudlů je kadeřavá nebo šňůrová. Pudli se šňůrovou srstí jsou dnes spíše raritou. Druhy srsti:Kadeřavá srst – má být bohatá, jemná na způsob vlny, pěkně zkadeřená, pružná a odolávající tlaku ruky. Srst má být hustá, bohatá, stejně dlouhá a tvořící stejnoměrné kadeře. Srst tvrdá na dotek a působící dojmem žíní je nežádoucí a v porovnání s předepsaným typem srsti bude považována jako horší.
Šňůrová srst – má být bohatá, jemná jako vlna a přiléhavá. Má tvořit stejně dlouhé charakteristické šňůry, dlouhé alespoň 20cm. Čím jsou šňůry delší, tím jsou cennější.
Barva srsti: Je černá, bílá, stříbrná, hnědá a aprikot. Dnes lze však vidět i pudly s vícebarevnou srstí. Takto zbarvené pudly však nepřipouští standard. I barva srsti je však podřízena určitým pravidlům. Hnědá musí být čistá, dosti tmavá, jednotná a teplá. Jednotlivé stupně hnědi však nesmí dosáhnout ani béžového ani ještě světlejšího odstínu. Nesmí přecházet do tmavohnědé s nádechem černé. Aprikot musí být jednotná, nesmí přecházet do béžové či krémové, do červené nebo narůžovělé, ani do hnědé a jejích odstínů. Stříbrná musí být co nejjednotnější, nesmí přecházet ani do černé, ani do bílé.
FCI rozděluje pudly podle velikosti do čtyř kategorií:
1. královský pudl – od 45cm do 60 cm. Vyskytuje se v barvě bílé, černé, hnědé, vzácněji aprikot a stříbrné.
2. střední pudl – od 35cm do 45cm. Je zbarven hnědě, černě, bíle, aprikot a stříbrně.
3. trpasličí pudl – od 28cm do 35cm. Srst má černou, bílou, hnědou, stříbrnou a aprikot. Nesmí však vykazovat znaky nanismu.
4. pudl toy – do 28cm (ideální je však 25cm). Je černý, bílý, aprikot, hnědý, stříbrný, black and tan a black and tan white.
Od 1.1.1990 rozděluje FCI plemena do čtyř základních skupin:
1.psi ovčáčtí, služební a hlídací
2. psi lovečtí
3. psi společenští
4. chrti
Mimo to vstupuje v platnost rozdělení do skupin:
1. psi ovčáčtí, honáčtí s výjimkou švýcarských salašnických psů
2. pinčové a knírači, psi dogovití a švýcarští salašničtí psi
3. teriéři
4. jezevčíci
5. špicovití a primitivní severská plemena
6. honiči a barváři
7. ohaři
8. slídiči, retrívři a vodní psi
9. společenští psi
10. chrti a příbuzná plemena
STŘIHY PUDLŮ:
Na pudlech je snad nejlepší to, že se dají libovolně stříhat a upravovat.
Klasický střih („na lva“). Původní střih pudlů, ale již téměř vymizel, protože psi s vyholeným zadečkem nejsou příliš v módě. Dnes ho lze vidět pouze v některých chovatelských stanicích. Dává vyniknout bohaté srsti. Na předních končetinách lze ponechat kalhotky.
Moderní střih (tzv.“na psa“). Tento střih vyžaduje velmi bohatě osrstěné nohy. Dává vyniknout pěknému rovnému hřbetu, dlouhému elegantnímu krku a ladnému pohybu psa. Chlupy na nohou mohou být dlouhé maximálně 7cm, ale délka musí být úměrná velikosti psa. Tento střih je jediný, který povoluje ponechat dlouhé chlupy na nohou. Tlapky jsou vyholeny až k paspárkům, nyní se však upřednostňují pouze vyholené prsty. Srst na hřbetě je zkrácena na 1cm.
Anglický střih – byl povolen teprve nedávno, ale moc se neuchytil. Pochází z USA, kde se také netěší přílišné oblibě. Je velmi náročný pro střihače. Velmi oblíbenou varietou tohoto střihu je tzv. baby střih. Vyžaduje velice bohatou srst a mimo výstavu by srst měla být svázána do copánků, aby se neponičila. U tohoto střihu bylo dříve nutné používat řadu zpevňovacích přípravků, aby se dlouhá srst udržela pohromadě. Ochránci zvířat se proti používání chemikálií začali bouřit, a tak je tato úprava v některých zemích, jako např. v Německu, zakázána.
výstavy:
Ćoblastní výstavy – jsou určeny pro všechny psy. Slouží hlavně jako propagace plemene.
Ćklubové a speciální výstavy – pořádá je chovatelský klub. Na této výstavě lze pes získat čekatelství na národního šampiona a řadu dalších ocenění. K nejcennějším patří Klubový vítěz a Vítěz výstavy.
Ćnárodní výstavy – nejlepší psi mohou dostat titul Národní vítěz ČR a Vítěz plemene.
Ćmezinárodní výstavy – nejvyšší výstava. Pes může získat čekatelství CACIB (čekatelství na mezinárodního šampiona krásy).
Psi jsou na výstavách rozdělováni do různých tříd:
Třída dorostu – stáří 6 – 9 měsíců
Třída mladých – stáří 9 – 18 měsíců
Třída otevřená – starší 15 měsíců bez ohledu na ocenění
Třída šampionů – starší 15 měsíců, pokud byl pes oceněn titulem Šampion členské země FCI nebo Mezinárodní šampion krásy
Třída čestná – starší 15 měsíců, jen na klubových výstavách
Třída veteránů – starší 8 let
Psi jsou na výstavách také hodnoceni:
výborný- pes, který odpovídá standartu a je ve výstavní kondici
velmi dobrý – pes s určitými nedostatky
dobrý- pes může mít některé vady
dostatečný – musí mít alespoň základní charakteristiku plemene
NĚKTERÁ PSÍ ONEMOCNĚNÍ :
Psinka
Je to velmi nebezpečné infekční onemocnění. Mezi první příznaky patří nechutenství, malátnost, teplota a zimnice. V pokročilejším stadiu může dojít k potížemi se srdcem, dýchacími cestami a mozku. Pes v důsledku ochrnutí uhyne.
Vzteklina
Je to nebezpečné infekční onemocnění, které je přenosné i na člověka. Zdrojem nákazy jsou nakažená zvířata. Vzteklina je onemocnění centrálního nervového systému. Prvním příznakem je ztráta bázlivosti. Povinné očkování se provádí jednou do roka. Poprvé se doporučuje očkování ve 3 měsících života štěněte.
Leptospiróza
Je to virové onemocnění. Hlavními přenašeči jsou potkani. Pes se může nakazit pouhým olíznutím věci, která je potřísněna močí nebo trusem. První příznaky jsou zvracení, slabost žlutavé zbarvení dásní nebo jazyka.
Parvoviróza
Parvoviróza je velice nebezpečné virové onemocnění. Pochází z Ameriky a Austrálie a rozšířilo se teprve asi před 15 lety. Příznaky jsou stejné jako u psinky. Virus napadá hlavně srdce a trávicí trakt.Dochází k dehydrataci organismu. Bez léčby pes umírá asi za 3 dny.
Seznam použité literatury:
D. TAYLOR: Váš pes vydalo: Dorling Kindersley Limited, Londýn, 1986
Dr. B. FOGLE: Já pes vydalo: Dorling Kindersley Limited, Londýn, 1996
J. OVESNÁ: Pudl vydalo: nakladatelství Dona, České Budějovice, 1996
M. CÍSAŘOVSKÝ: Plemena psů vydalo: Aventinum, Praha, 1997
J.KŇÁKAL: Já pes vydalo: nakladatelství Svépomoc, Praha, 1990
Obsah:
Úvodní list . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
Vlastní práce . . . . . . . . . . . . . . . . .2 - 5
Přílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6,7
Seznam literatury . . . . . . . . . . . . . 8
Obsah . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát