Odělovací složky
Při cvičení z chemie jsme mněli za úkol oddělovat látku pomocí destilace. Destilaci používáme hlavně k oddělování různých látek podle těkavosti.To znamená, že jejich bod varu může být různý, nebo k oddělení rozpuštědla od látek v němž rozpuštěných - řadíme dvě části.
a) přeměna kapaliny v páru
b) kondenzace páy v kapalinu
V praxi používáme 3 způsoby destilace:
1. destilace za atmosférického tlaku
2. destilace frakcionovaná
3. destilace za sníženého tlaku – vakuová
Aparatura pro destilaci za atmosferického tkaku je zcela jednoduchá. Může se skládat:
a) z části varné
b) z části konvenzační ( chladič )
c) z části jímací
Abychom se ujistili že destilace podle těchto způsobů probíhá, provedli jsme pokus. K provedení destilace jsme si připravili destilační baňku, teploměr, odvádějící trubici, chladič, přestupník a jímací baňku.
Nejdříve jsme naplnili destilační baňku vodou. Tuto baňku jsme položili na trojnožku pod kterou jsme vsunuli kahan. Kahan jsme zapálili a pomalu jsme sledovali jak se voda přivádí do varu. Když voda mněla určitou vysokou teplotu začla se přeměňovat v páru. Tato pára se dostávala pomalu odvádějící trubicí, která směřovala do chladiče. Tam se pára přeměnila opět v kapalinu a postupovala do přestupníku, ze kterého vytékala do jímací baňky.
Po destilaci nás čekala sublimece. Na tuto operaci jsme potřebovali trojnožku, kahan, hodinové sklíčko a jód.
Při této operaci jsme vložili jód do hodinové sklíčka, které bylo položeno na trojnožku, která byla připravena nad kahanem. Kahan byl zapálen a my jen sledovali co se bude dít dál. Jód nám začal měnit barvu a my jsme vědeli, že došlo ke vzniku sublimátu jódu.
Dále jsme prováděli krystalizaci. Krystalizace je nejdůležitější k oddělování pevných látek. Při tomto ději se látky vylučují ze svého nasyceného roztoku, tímto postupem se také získávají většina krystalických látek ze směsi NaCl ( kamenná sůl ).
Krystalizaci můžeme také rozlišovat:
a) volnou
b) rušenou
Volnou krystalizaci provádíme např. tak, že máme dostačně zahuštěný a čistý roztok, který nalijeme do krystalizační misky a ponecháme na chladnějším místě zvolna krystalovat. Při tomto ději se vylučují větší krystali do značně velkých rozměrů, které ovšem bývají méňe čisté.
Rušná krysatlizace je naopak od volné rychlá a provádí se tak, že se připravý za tepla nasycený roztok, který se v tenkostěné baňce prudce ochladí proudem vody.
Náhlý pokles teploty v roztoku vyloučí přebytečná látka v podobě drobných krystalů. Tímto způsobem se většinou čistí technické soli, chceme-li připravit čisté látky.
Krystalizaci jsme také ověřili pokusem krystalovaného síranu měděného volnou krystalizací.
Na tento pokus jsme potřebovali 10g modré skalice, kterou jsme rozpustili v 50 ml vroucí vody a přidali HNO3 ( kyselina dusičná ). Roztok jsme nechali povařit a je třeba ho rychle za tepla vylít do krystalizační misky, kde ho ponecháme na chladném místě zvolna krystalizovat.
A poslední oddělovací složka byla extrace. Při extraci oddělujeme složky směsí. Na základě jejich odlišné rozpustnosti z kapalného rozpouštědla.
Extrahovary bývají nejčastěji organické rozpouštědla. Extrace pevných látek opakovanou látkou rozpuštědla za zvýšené teploty se nazývá dikece. Tento postup používáme ke stanovení cukernosti cukerné řepy.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát