Fráňa Šrámek
-	1877-1952
-	básník, dramatik, prozaik, publicista
-	představitel generace anarchistických buřičů
-	narodil se v Sobotce, studoval gymnázium v Zbirohu, Písku a v Roudnici
-	studoval právnickou fakultu v Praze, nedostudoval
-	1903 se stal členem Neumanovi literární družiny
-	redigoval časopis práce 1905-1906
-	1905 uvězněn pro účast na studentských demonstracích
-	za války působil na ruské frontě, Itálii, Rumunsku a později u útvaru válečného tisku ve Vídni
-	po válce spolupracoval s Neumanovým Červnem a sblížil se s okruhem K.Čapka
-	1946 jmenován národním umělcem
-	1952 v Praze zemřel.
Poezie: Rozbolestněnými ženami-v mládí, ovlivněn dekadentní poezií	Života bído, přec tě mám rád
	Modrý a rudý- antimilitaristické verše
	Splav- téma souladu člověka s přírodou
	Básně- přírodní lyrika
	Nové básně- motivy loučení a hořké životní rezignace
	Ještě zní-                          -!!-
	Rány růže- poslední(1945), napsaná pod dojmem okupace
Povídk. sbírky:	Sláva života- hrdinové jsou společností opovrhováni, dostávají se do konfliktu se spol. konvencemi	
	Žasnoucí voják- protest proti válce
Romány:	Stříbrný vítr- příběhy studenta Ratkina objevujícího tajemství, Krásu i bolest života
	Křižovatky- téma citové osamělosti
Dramata: Léto- přirozenost a spontánnost mládí v kontrastu s povrchním Intelektuálstvím
	Měsíc nad řekou- melancholická komedie o životní rezignaci
	Hagenbek- komedie, politická satira
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT