Starověké orientální literatury
Písemnictví Mezopotamské	1
Sumerové -  vymysleli obrázkové ( piktografické) písmo, následně také klínové písmo, které pak převzali takřka všechny národy této oblasti.	1
Nejvýznamnější dílo této doby:	1
Epos o Gilgamešovi  - hrdinský epos	1
Písemnictví egyptské	2
Písemnictví indické	2
Písemnictví čínské	3
Písemnictví perské	3
Písemnictví hebrejské	3
Starověké orientální literatury
/od 4000 př. n. l. do 1000př. n. l. /
Vznik písma – ve 2. polovině 4. tisíciletí př. n. l. v Mezopotámii. Obrázkové / piktografické/ písmo. 
Orient =  latinsky oriens =  východ.
Orientální literatury = písemnictví národů Asie a Afriky
Charakteristické žánry – zaklínadla, zaříkávadla, mýty, pohádky, pověsti, eposy, ad.
Písemnictví Mezopotamské
V Mezopotámii se usídlil národ Sumerů.
Sumerové -  vymysleli obrázkové ( piktografické) písmo, následně také klínové písmo, které pak převzali takřka všechny národy této oblasti.
 Nejvýznamnější dílo této doby: 
 Epos o Gilgamešovi  - hrdinský epos
- nejstarší dochované literární dílo
- některé epizody ( popis stvoření světa a člověka, pověst o potopě) se        odsud dostaly do Bible 
                 
Děj: Hlavní postavou je Gilgameš ( napůl člověk a napůl bůh), který vládl v městě Uruku. Vynikal silou, ale nebyl nesmrtelný. Byl přísný a krutý. Při opevňování města hradbami byl nemilosrdný k dětem a ženám, které tam musely těžce pracovat. Bohové vyslyšeli lid a uhnětli z hlíny člověka Enkidů, kterého poslali pást stáda. Enkidů se dozvěděl o krutostech v Uruku a o temnějším krutém vládci. Zamiluje se a chce aby ho dívka odvedla do Uruku, aby se postavil Gilgamešovi.  Enkidů byl Gilgamešovi podobný a tak se mu líbil. Změřili síly a spřátelili se. Enkidů zde poznává přátelství, lásku a štěstí. Nechali si vyrobit dobré meče a šavle a spolu s Gilgamešem odchází bojovat proti zlému obrovi.  Za tři dny dojdou tam kam by došel člověk za půldruhého měsíce. S pomocí bohů nad obrem zvítězí a odchází zpět do Uruku. Do Gilgameše se zamiluje bohyně Ištar, nabízí mu slávu bohatství a moc. Ale Gilgameš ji nemiluje a proto ji odmítne. Tím ji urazí a ona se chce pomstít. Obrátí se ke svému otci, aby na něj seslal nebeského býka. Býk sestoupil na zem a zabil pár lidí v Uruku ale Gilgameš spolu s Enkidů ho přemohou a zvítězí. Ištar prokleje Gilgameše a pak má Enkidů sen, kde se radí bohové a sešlou na něj nemoc a musí zemřít. Zbudil se a měl horečku a onemocněl. Proklel dívku která ho přivedla do Uruku i pastýře. Kdyby ho nepřivedli mezi lidi nemusel by zemřít. Ve snu byl proměněn v ptáka který věštil zkázu a neštěstí. Dvanáct dnů a nocí blouznil. Jeho sen se plnil. Gilgameš u něj bděl 6 dní a 6 nocí než Enkidů zemřel. Gilgameš přijde o svého přítele a tím se mění v povaze, protože ho potkává neštěstí a poprvé se setkává se smrtí někoho blízkého. Začíná se bát vlastní smrti. Odejde z Uruku hledat nesmrtelnou bytost Uta- napištima. Který byl člověkem a bohové mu dali nesmrtelnost. Cesta je nebezpečná, musí překonávat různé nástrahy a překážky, jako např. přeplutí mrtvého moře. Nakonec se ale šťastně dostane k nesmrtelníkovi. Ten mu nejprve poradí aby 6 dní a 6 nocí nespal, Gilgameš ale usne. Tak Uta-napištima nařídí manželce aby každý den upekla chléb a dala je vedle spícího Gilgameše, aby mu pak věřil že tak dlouho spal. když se Gilgameš sedmí den vzbudí vidí vedle sebe sedm chlebů, první úplně plesnivý a poslední ještě teplý. Nakonec manželka přemluví Uta-napištimu a ten mu prozradí jak být nesmrtelný. Musí najít květinu nesmrtelnosti na dně moře. Gilgameš se ji zmocní, ale náhle se z vody vynoří had a květinu spolkne.Gilgameš se vrátí do Uruku a začíná si uvědomovat, že není důležité být nesmrtelný tělesně, ale být nesmrtelný svými činy a skutky. Z celého eposu vyplývá moudrost, že honba za nesmrtelností je zbytečná, že člověk se má raději těšit ze života, vážit si ho a vážit si také skutečného přátelství.
Epos – řecky slovo, řeč, pověst 
-	rozsáhlá veršovaná epická skladba s bohatým dějem. Obvyklé je, že autor často odbíhá od hlavního děje, aby popsal např. krajinu a jiné nedůležité věci v okolí děje.
Elegie – báseň psaná dvojverším, kdy se sloka skládá ze dvou veršů.
Mýtus – česky báje
-	příběh z dávných dob, do kterého lidé vtělovali své představy o životě lidí a bohů, o životě pozemském i posmrtném, atd. U nás vyšel výběr sumerských, akkadských a chetitských mýtů pod názvem Mýty staré Mezopotámie. Pro děti napsal Eduard Petiška Mýty na které svítilo slunce.
Další díla z této doby:
Nářek nad zkázou města Uru – sumerská báseň, v níž je vylíčeno, jak se město obrátilo v trosky. 
Chammurabiho zákoník – nejproslulejší památka starověké Mezopotámie.
                                             - záznam Chammurabiho zákonů klínovým písmem na čedičové 
 		desce.
                                              - skládá se z prologu (úvodu), vlastních ustanovení a epilogu            (závěru).                                                              
Písemnictví egyptské
Písmo je hieroglyfické, později hieratické a démotické. 
Díla jsou zaznamenávána na papyrech a stěnách chrámů.
Psali se životopisy, které se vkládali mrtvým do hrobů, povídky s fantastickými a čarodějnými motivy a knihy moudrých rad do života.
Povídka o Sinuhetovi – vyprávění o dobrodružství uprchlíka
Achnaton – Hymnus na slunce ( Hymnus na boha Slunce)
 
Písemnictví indické
Nejstarší indická literatura byla psána v jazyku zvaném sanskrt  a mela dlouhou dobu náboženské zaměření.
Základ staroindického písemnictví tvoří védy  - které obsahují hymny doprovázející rituální obřady. Jsou v nich vyjádřeny představy starých Indů o světě a dále jsou zde obětní formule a motlitby ( mantry).
Indie prošla vývojem různých náboženských směrů ( védské, buddhismus, hinduismus, islám,….)
Hinduismus přinesl do literatury příběhy o dřívějších Budhových životech ( džátaky) 
Eposy : 
Mahábhárata – hrdinský veršovaný epos
Rámájana – epos oslavující činy krále Rámy
Pančatantra – sbírka pohádek a různých příběhů
Hliněný vozíček – dramatická tvorba
Kamasutra  - učebnice lásky
Písemnictví čínské
V češtině máme z čínské literatury antologii Tao Texty staré Číny.
Známý je mýtus o lásce pastýře a pradleny, kteří se mohou setkat jen jedenkrát ročně.
Významná osobnost: Konfucius – filosof, který sepsal knihu Hovory – vybraná rčení. Byl to traktát který sepsali jeho žáci.
 Kniha písní – první velká antologie čínského básnictví. Podle nejisté tradice ji sepsal Konfucius.
Laoismus – úsilí o soulad člověka s přírodou. 
Písemnictví perské
Písmo klínopisné později aramejského původu…..
Avesta – sbírka náboženských textů (motlitby, mýty…)
  -novější část Avesty – Kniha Králů 
-	připisována zakladateli staroperského náboženství Zoroaster ( Zarathuštra)
Písemnictví hebrejské
Píseň písní ( Píseň Šalamounova) – soubor milostných písní a básní, tvoří součást Bible, Šalamoun byl židovský král.
Bible – z řeckého slova ta biblia = knihy
-	křesťanská církev učinila tyto texty v podobě Starého zákona součástí křesťanské bible .
-	Starý zákon, psaný hebrejsky, od nejstarších dob po počátky křesťanství.
Starý zákon – Židé ho dělí do 24 knih, ty jsou děleny na 3 oddíly
-	1. Pět knih Mojžíšových
-	2. tzv. knihy Proroků
-	3. tzv. svaté spisy obsahující básnické knihy Žalmy, Pět svitků, kniha Danielova atd.
Bible Křesťanská -  dělí se na Starý zákon a Nový zákon, který obsahuje 27 knih
                                - též Písmo svaté
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT