Myšlení
Myšlení - nejvyspělejší jev duševního života; poznávací proces, jímž člověk nachází
vztahy mezi vjemy, představami, symboly, slovy, pojmy, uspořádává je a vytváří
jejich pomocí nové nápady a ideje.V průběhu vývoje člověka se myšlení rodí z
praktické činnosti (konkrétní či názorné myšlení), později (s nástupem dospívání) je
člověk schopen zacházet s pojmy (abstraktní či pojmové myšlení).Myšlení je úzce
spojeno s řečí.Myšlení deduktivní potupuje podle pravidel logiky od obecného k
jednotlivému (aplikuje pravidlo na konkrétní případ), myšlení induktivní vyvozuje
z jednotlivých případů obecnější pravidlo.
Poznávací procesy u člověka se dělí na smyslové a rozumové.
Smyslové poznání je přímé, bezprostřední. Výsledkem smyslového poznání jsou požitky,
vjemy a představy.
Rozumové poznání potřebujeme k němu myšlení a řeč a jeho výsledkem jsou pojmy a soudy.
Myšlení slouží k řešení problémů. Máme 2 stupně myšlení:
1/ PŘEDMĚTNÉ nebo-li KONKRÉTNÍ
- vyvoláno bezprostřední praktickou zkušeností a není k němu zapotřebí řeč.
např. Zvířata jsou schopny pochopit vnější souvislost mezi rozbitým oknem a chladem v
místnosti.
2/ TEORICKÉ nebo-li ABSTRAKTNÍ
- jeho nepostradatelnou součástí je řeč. Vzniká v podmínkách lidské společnosti. Probíhá
v několika myšlenkových operacích
- analýza
- syntéza
- zobecňování a třídění
- abstrakce a konkretizace
Řešení problémů - známé problémy řešíme pomocí algoritmu (=sled naučených způsobů
řešení). Pokud však řešíme neznámý problém, musíme použít nějaký tvůrčí způsob řešení a
zbavit se stereotypu myšlení. Tvůrčí řešení má několik fází:
1. Přípravná fáze - napadají nás různé nápady, ale nedokážeme ještě problém vyřešit. Může
trvat několik minut i několik let - inkubační
2. "Aha" fáze = nápad
Heuristika = věda, která se zabývá postupy při řešení obtížných problémů
3. Verifikace - řešení má být ověřováno
- poznávání zprostředkované - vychází z dřívějších obecných poznatků
- zprostředkovaný a zobecněný způsob poznání - poznáváme vzájemné souvislosti
mezipředměty a jevy
- vytváření pojmů - souhrn podstatných vlastností předmětu nebo jevu
- je nenázorný, má obecnou povahu
- základní prvek myšlení
- vytváření soudů - vztah mezi dvěma pojmy; mohou být kladné, záporné, pravdivé,
nepravdivé
- vytváření úsudků - máme výchozí soudy - na základě nich si vytváříme nový soud, závěr -
úsudek
- induktivní úsudky - z jednotlivosti docházíme k závěru
- deduktivní úsudky - známe soud, docházíme ke konkrétnímu
- úsudek z analogie - podle podobnosti (analogii) vytváříme nový úsudek
- základní myšlenkové operace - analýza - rozkládání celku na jednotlivosti
- syntéza - spojování jednotlivosti
- metoda srovnání - vyhledávání podobnosti a rozdílů
- abstrakce - oddělování znaku předmětu od ostatních
- zobecnění - spojují se předměty a jevy podle podobnosti a
společnosti a zobecňují se
- druhy myšlení - praktické (konkrétní) - je vázáno na smyslové vnímání
- abstraktní (teoretické) - je vázáno na druhou signální soustavu, řešení
teoretických úkolů, náročnějších situací
- snaha vymyslet postupy k ověření hypotézy (problémová situace - vytvoření hypotézy -
ověřování - závěr....)
- hloubka myšlení - určitý problém dokážu do důsledků promyslet
- obsažnost myšlení - široký rozhled, široký okruh problémů - dovedou řešit
- kritičnost myšlení - srovnávání svých názorů s názory ostatních, hledá sám postup
- samostatnost myšlení - sám si chci vymyslet postup, jak něco budu dělat
- rychlost myšlení - rychlé x pomalé; člověk dospěje k závěru (někdo rychleji, někdo
pomaleji)
- pružnost myšlení - nepružný - nechce přistoupit na jiný postup
- iniciativnost myšlení - člověk přichází s novým nápadem...
- produktivita myšlení - kolik nových postupů dokáže člověk vymyslet
- defekty myšlení - slabomyslnost (oligofrenie)
- debilita - Downův syndrom
- imbecilita
- idiotie
FORMY MYŠLENÍ
Pojem - základní forma lidského myšlení
- odraz všeobecných a postatných vlastností předmětů a jevů
- označuje se slovem
- slovo označující pojem je spojeno se smyslovou zkušeností, v níž se člověk
seznamuje s předměty a jevy skutečnosti
- zastupuje předměty na vyšší úrovni než je vnímání
Dělení pojmů - všeobecné - zahrnují celou třídu předmětů nebo jevů jistého druhu
- zvláštní - pojmy jedinečného předmětu
Soud - základní forma, kterou se myšlenkový proces uskutečňuje
- vyjadřuje se slovně, písemně, pro sebe
- vyjadřuje vztah mezi dvěma pojmy
- potvrzujeme či popíráme jisté vztahy mezi předměty, událostmi, jevy skutečnosti
Soudy - pravdivé - vztah ve skutečnosti existuje
- nepravdivé - vztah neexistuje
Soudy vznikají - přímo - vyjadřuje to, co se přijímá
- nepřímo - cesta úsudků, úvah - z jedněch soudů vyvozujeme druhé - úsudek
Úsudek - vyjadřuje vztah mezi dvěma, či více soudy, odvozením jednoho soudu z jiného
- konečný výsledek procesu usuzování - závěr
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát