ČESKÁ LITERATURA A JEJÍ VÝVOJ DO DOBY HUSITSKÉ
LITERATURA
a) tradiční : 	lidová slovesnost - pranostiky,přísloví, zaříkávadla, zaklínadla, horoskopy, 			písničky, pohádky, povídky
b) psaná
				ROMÁNSKÝ SLOH  
přišel z jížní Evropy
Architektura : tlusté zdi z kamenných kvádrů ( pevnostni charakter)
	půdorys :  a)     kulatý - převládá ( oltář v apsidě je vždy na východ)
                                                          rotundy: sv. Jiří na Řípu, Vyšehrad, sv. Kateřiny ve Znojmě
		      b)    hranatý - basiliky   sv. Jiří na Hradě, v Třebíči
					mohou mít i více lodí
					
Malířství : typy maleb  	a) Fresky - malba na čerstvou vlhkou omítku 
				  ( Sixtinská kaple 16. st. Michelangelo )
				b) Iluminace - v knihách drobnomalby , první písmeno je velké 				    - výjevy ze života  ( Vyšehradský kodex  11. st. )
Sochařství : není tak výrazná výzdoba
		strnulé postavy, hlava vystrčená dopředu  ( kostel sv. Jakuba )
			VZNIK ČESKÉ LITERATURY
počátky psané literatury na našem území - 9. stol., souvisí se šířením křesťanství
r. 862 poslal velkomoravský kníže Rastislav posly k byzantskému císaři Michalovi s prosbou, aby na Velkou Moravu poslal učitele křesťanství, kteří by hlásali víru v řeči lidu srozumitelné a položili základy vzdělanosti (Rastislav tím sledoval cíle náboženské i politické (ochrana před Východofranskou říší), Velká Morava byla poměrně vyspělý stát s pokročilou zemědělskou a řemeslnou výrobou, byla první slovanský stát ležící na hranici 2 vlivů - Z latinská a V byzantská kultura)
r. 863 přišli na Velkou Moravu 2 bratři z řecké Soluně - KONSTANTIN (později měl mnišské jméno Cyril) a METODĚJ - na Velkou Moravu přinesli již hotové překlady náboženských a bohoslužebných textů :
Ÿ	EVANGELIA Z NOVÉHO ZÁKONA - předmluva k překladu je veršovaná PROGLAS - vysvětlují účel své mise
Ÿ	PATERIK - životopisy svatých
jazyk, do kterého překládali = STAROSLOVĚNŠTINA (stará církevní slovanština)
písmo, ve kterém byly texty psány = HLAHOLICE (vytvořili ji z řecké abecedy, později z hlaholice bylo vytvořeno zjednodušené písmo cyrilice, které se stalo základem azbuky)
na činnost Konstantina a Metoděje navázali JEJICH ŽÁCI - napsali TZV. MORAVSKO - PANONSKÉ LEGENDY (životopisy bratří) :
Ÿ	ŽIVOT KONSTANTINŮV - spíše filozofický
Ÿ	ŽIVOT METODĚJŮV - spíše popisuje život na Velké Moravě
KYJEVSKÉ LISTY-zbytky hlaholského textu, nalez. v Kyjevě, ale původ u nás 9/10. st.
PRAŽSKÉ ZLOMKY - asi napsány v Sázavském klášteře , 12. st
význam působení Konstantina a Metoděje :
F	staroslověnština uznána jako jeden z kulturních evropských jazyků
F	texty sloužily nejen k náboženským účelům, ale i k obraně slovanského jazyka a slovanské literatury, sloužily i světské moci
F	všeslovanský význam - spisovný jazyk se rozšířil i k jiným slovanským národům - společné kulturní východisko
po smrti Metoděje a rozpadu Velké Moravy se střediskem vzdělanosti, státu i kultury staly PŘEMYSLOVSKÉ ČECHY
staroslověnština zde ještě nějakou dobu přežívá (nejdéle z okolních zemí), ale postupně je vytlačována latinou; posledním místem, kde se staroslověnština udržela byl Sázavský klášter (zal. 1032, proslul působením opata Prokopa)
na české půdě vzniklo několik významných staroslověnských památek :
Ÿ	LEGENDA O SV. VÁCLAVU
Ÿ	ŽIVOT A UMUČENÍ SV. VÁCLAVA A SV. LUDMILY, JEHO BABIČKY - překlad z latiny, autorem mnich KRISTIAN (KŘIŠŤAN - někdy název Kristianova (Křišťanova) legenda), nejde o legendu v pravém slova smyslu, větší důraz je položen na činy knížete Václava
LEGENDA = epický útvar obsahující vypravování (bez nároků na historickou přesnost) o životě posvátných osob monoteistických náboženství
					KRONIKY
chronos = čas   	chronica = dějepisná kniha
® zachycuje události v časovém sledu ( tak jak se staly )
KOSMAS (asi 1045 - 1125)
první kronikář a zakladatel českého dějepisectví, po studiích (Lutych - Belgie) se stal knězem a později kanovníkem, děkanem pražské kapituly u sv. Víta byl velmi vzdělaný, znal i antickou kulturu
KOSMOVA KRONIKA (CHRONICA BOËMORUM) -  začal ji psát r. 1119, je psána latinsky (svědčí to o vítězství latiny, dokonce zamlčuje jakékoliv zmínky o staroslověnské vzdělanosti), zachycuje osudy celého národa (tím se odlišuje od provinčních kronikářů - ti popisovali jen události místního významu), kronika má 3 části (knihy) :
	3 prameny 	® báje a mýty (nejstarší české dějiny,předávané ústníí tradicí)
			® zprávy hodnověrných lidí ( končí smrtí Vratislava  1092 )
			®  události a zkušenosti, které sám zažil
je psána vtipně, živě  ® vzor Vergilius, Homér, Livius
kronika je zaměřena vlastenecky s cílem posílit jednotu národa a panovnického rodu
Kosmovi pokračovatelé :
Ÿ	kanovník vyšehradský - 1126 - 1142
Ÿ	mnich sázavský - do r. 1162
Ÿ	Zbraslavská kronika - 14. stol.
Glosy : české vpisky v lat. textu (svatojířské, svatořehořské, Mater verborum-slova matky
Bohemika : pronikání češtiny do latiny, české výrazy hlavně vlastní jména
1057 - první souvislá česká věta, nalezena v Litoměřicích ( odkaz majetku )
	jazyky 	1)latina  používá se v církvi, ve vědě a na úřadech
		2) čeština objevuje se ve 13. st.  texty, které nemají autory ®® 
Ÿ	ALEXANDREIS (přelom 13. a 14. stol.) - veršovaný epos o řeckém králi Alexandru Velikém - ale je to alegorie - na starověké látce líčí poměry na českém královském dvoře po smrti krále Přemysla Otakara II.; dílo je sice anonymní, ale podle zaujímaných postojů lze určit, že autorem byl příslušník vysoké šlechty a vlastenec
DALIMILOVA KRONIKA - první česká veršovaná kronika, vznikla na počátku vlády Jana Lucemburského, jméno Dalimil dal neznámému autorovi kronikář Václav Hájek z Libočan v 16. stol., autor byl demokratického a vlasteneckého smýšlení, zřejmě nižší šlechtic
od příchodu praotce Čecha až do r. 1314( nástup Jana Lucemburského na trůn ) 
nevěrohodná, měla zvednout sebevědomí, čerpá z Kosmovy, Zbraslavské, Opatovické
		3) němčina souvisí s rozvojem měst a s novým životním stylem ® Rytířství
vznik měst, tam kde byly naleziště stříbra
u nás pevná měna  - Pražský groš (za Václava II )
1) Duchovní lyrika     city, pocity, nemá děj
 nejstarší česká duchovní píseň(11.st) HOSPODINE, POMILUJ NY! - obsahuje ještě staroslověnské výrazy (ny, mira, spase, žizn), byla určena lidu a ten ji zpíval při slavnostních příležitostech (funkce první české národní hymny)
ve 12. stol. - druhá nejstarší česká píseň SVATÝ VÁCLAVE, VÉVODO ČESKÉ ZEMĚ - také plnila funkci hymny, byla nejoblíbenější českou duchovní písní
kolem r. 1300 - KUNHUTINA MODLITBA - duchovní píseň, z breviáře abatyše Kunhuty
2) Duchovní epika má děj
	legendy :  APOKRYF O JIDÁŠOVI  psána česky a rýmuje se
3) Dvorská epika  tvořila ji šlechta
		          hrdina často  Alexandr Veliký
	TRISTAN A IZOLDA - veršovaný rytířský epos, děj v Anglii 
	+ DALIMILOVA KRONIKA , ALEXANDREIS , 
	ZBRASLAVSKÁ KRONIKA - napsána latinsky Ottou a Pavlem Žitavskými , končí r.1337
4) Dvorská lyrika  šlechta opěvuje lásku k ženám ( pocity )  vychází z rytířství
	žánry : a) epistola : milostný dopis
		b) pastorela pastýřská milostná píseň
		c) alba  svítáníčka ® loučení za raního rozbřesku 
			
			  OBDOBÍ VLÁDY KARLA IV 
za vlády “otce vlasti” nastal nebývalý rozvoj hospodářského, společenského a kulturního života, Čechy se staly centrem Římské říše a Praha měla kontakty s celou kulturní Evropou
došlo k povýšení pražského biskupství na arcibiskupství (1344), k založení pražské univerzity 1348(4 fakulty - filosofická, právnická, teologická, artistická) r. 1409 byla počeštěna 
® rozvoj vědecké literatury
Historie
		· Vita Caroli  psáno Karlem IV  latinsky
Právnictví   
		· Maiestas Carolina  soubor státního trestního práva , psáno latinsky
		· Výklad na právo země české   autor Ondřej z Dubé
Slovníky   
		· Klaret   	1.slovník
				autor Claretus de Solentia
Cestopisy    
		· Cestopis tak řečeného Mandevilla  
		· Marco Polo  
stavby za Karla IV ® 	Karlštejn, Karlův most, Karlova univerzita, Nové město - Karlovo 				náměstí
manželky Karla IV ® Blanka z Valois
			Anna Falcká
			Anna Svídnická
			Eliška Pomořanská
Ÿ	LEGENDA O SV. KATEŘINĚ (ŽIVOT SV. KATEŘINY) - vypráví o lásce Kateřiny Alexandrijské, sv. Kateřina byla patronkou artistické fakulty pražské univerzity
Ÿ	LEGENDA O SV. PROKOPU - zachycuje život sv. Prokopa - prvního opata Sázavského kláštera
 					    SATIRA 
kritika ®  má za úkol zesměšňovat
Žákovská poezie 
	(žáci = studenti VŠ, vaganti = studenti, kteří chodili od města k městu a vydělávali si na 	studia)
     			a) milostná  Dřevo se listem odievá
			b) pijácká
			c) satirická ® česky, latinsky, makaronsky (střídání čes a lat veršů)
Ÿ	PODKONÍ A ŽÁK - nejznámnější skladba žákovské poezie, formou sporu mezi žákem a panským sluhou , hádají se kdo to má lepší   autor asi Smil Flaška z Pardubic
SMIL FLAŠKA Z PARDUBIC - zemský písař Nová rada - rozsáhlá zvířecí alegorie (sněm zvířat, 							pomlouvají krále
HRADECKÝ RUKOPIS - neznámý autor, používá jadrný jazyk
Ÿ	Satiry o řemeslnících a konšelích nevěrných
Ÿ	Desatero prikázanie božie 
Ÿ	Bajka o lišce a džbánu první bajka u nás
					 Drama
				ve Francii rozvoj ve 12.st.
				   v Čechách ve 14.st.
		
MASTIČKÁŘ - nejstarší české světské drama, vyvinulo se z mastičkářské scény náboženské
velikonoční hry O třech Mariích potom se hra rozšířila ® ukazuje chytráka, který vydělává na touze lidí užít si zdraví
					Gotika
vznikla ve Francii ® k nám přišla z Německa
Gotika ® dříve hanlivý výraz, podle barbarského kmene gótů
				
				Raná gotika   přelom 13. - 14.st.
	bohatá kružba v oknech
	portály jsou zdobeny sochami
Malířství :  	fresky
		iluminace  · Cestovní brechýř biskupa Jana ze Štítného ® 15kg
		deskové malby  ® malovali na dřevěné desky
		kult Madon a Jezulátek   autoři : Mistr zlatokorunského oltáře, třeboňského 						     oltáře, roudnický, vyšehradský, 
						     Mistr Theodorik :jediný známý, 40 obrazů 						     pro kapli Svatého kříže
Hudba :  vícehlasý zpěv
Sochařství : 	Madony ® Panna Marie s Jezulátkem
		Piety ® Panna Marie s mrtvým Jezulátkem
	Pert Perléř : 	busty královské rodiny, arcibiskupů (chrám sv. Víta)
			socha sv. Václava ve Svatojířské kapli
		typické esovité prohnutí
Architektura : ostře lomený oblouk, špičaté věže
		fiály : součást opěrného systému
		stavby:	Karlštejn, Kost, Zvíkov, Bezděz
			Anežský klášter (Brno), chr.sv. Víta, Týnský kostel
		 	kostel sv. Gotharda ve Slaném
	Architekti: 	Matiáš z Arassu
			Petr Parléř 
					Pozdní gotika 
architektura : ostře lomený oblouk se snižuje
	stavby: Velvarská brána, Prašná brána, portál Staroměstské radnice
		vladislavská sál, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT