Humanismus v české literatuře a jeho vyvrcholení v díle J.A.Komenského
                       (70.léta 15.stol. - pol.17.stol.)
    Náboženství => neklade se  důraz na  člověka, ani individualitu. To  má
    vliv  i na Karlovu universitu, která je konzervativní a brání se  jiným
    vlivům  z venčí.  Proto lidé  studují  v  cizině.  Literatura  Studentů
    Karlovy university je spoutaná a bez rozletu.
    U nás se neobjevuje Renesance jako taková, jen vliv humanismu. Píše  se
    hlavně vzdělávací a nauková literatura. Ustupuje se od verše a  směřuje
    se spíše k naukové próze. I přesto se zde objevují i renesanční  prvky:
     Hynek z  Poděbrad, syn  krále Jiřího,  psal milostnou  poezii. V  jeho
      díle je radost z pozemského života => vliv renesance.
     tzv.Knížky lidového  čtení -  úprava  cizích,  nebo  starších  českých
          předloh (Ezop,  Alexandr Veliký).  Objevuje se zde vypravování  o
          Janu Palečkovi.
          => lidé se baví.
    LIT.ZA VLÁDY JAGELONCŮ: 1471 - smrt Jiřího => hl.slovo má šlechta
     Literatura  mezinárodní: psaná  latinsky.  Měli  možnost  poznat  díla
                              cizích humanistů.
      Bohuslav  Hasištejnský z Lobkovic - měl ohlas i v Evropě. Studoval  v
       Itálii => kritický vztah k událostem ve své zemi.
       "Satira k sv.Václavovi"
      Jan z Rabštejna - církevní hodnostář, hájil krále Jiřího
       "Dialogus" - dopis it.právníkovi o fiktivním rozhovoru se 3mi šlech-
           tici různých pol.názorů. Hájí zájmy státu, hledá cestu ve smíru.
      Jan Campanus Vodňanský - "Cechias" - veršované dějiny Čech
       traktáty: "O lži", "O lakotě"
     Literatura národní: psaná česky
      Viktorin  Kornel ze  Všehrd -  nespokojil se  s  pasivním  přijímáním
       cizího humanismu, proto  se snažil  sladit jeho podněty s  potřebami
       českého národu.
       Překlady: "Knihy o napravení padlého" od Jana Zlatoústého
                  V předmluvě vzdal hold českému jazyku.
       Právnická lit.: "Knihy  devatery o  právech, soudech a deskách  země
                        české" - koncipováno jako proslov. Použ.přísloví.
    LIT.ZA VLÁDY HABSBURKŮ: 1526  - na  trůn Habsburkové, kteří se  opírají
     nejen o vysokou šlechtu, ale i o církev.
     Exist.Jednota bratrská - Evangelíci a z ciziny přichází Lutheriánství.
     Habsburkové usilovali  o rekatolizaci, proto panovník pozval v  r.1556
     Jezuity. Objevuje se také snaha usměrňování lit.:
      a) násilím
      b) podporou katolické lit.
      c) podporou lit.která vyhovovala pol.vysoké šlechty.
    A) Doba Blahoslavova: (1530 - 1550)
     Důraz na dějepisectví: 
      Václav Hájek  z Libočan - "Kronika Česká" - velmi podporovaná,  psaná
       poutavou formou => čtivá, i v cizích zemích,  ale řada  historických
       nepřesností.
     Jan Blahoslav  - studoval  v cizině a po návratu do Čech byl  vysvěcen
      na kněze. Biskup Jednoty bratrské.
      a) Oblast náboženská: Překlad Nového zákona => podnět pro skup.autorů
                              a ta přeložila  později celou Bibli => "Bible 
                              Kralická".  Její jazyk ovlivnil jazyk  český,
                              na Slovensku se mluv. bibličtinou do 19.stol.
      b) Oblast hudební: 1.teoretický spis o hudbě v češtině - "Musica"
                       : podílel se na vydání kancionálu (= zpěvník) jedno-
                         ty bratrské - "Šamotulský kancionál"
      c) Oblast jazyková: "Gramatika česká" - snaha vytvořit správný  jazyk
                           (jazykovou normu). Jako 1.bere v úvahu nářečí =>
                           1.český dialektolog.
      "Filipika proti misomusům" (= plamenná řeč proti nepřátelům umění)
    B) Doba Veleslavínova: (1550 - 1620)
     Zlatý věk českého písemnictví - * nejvíce lit., kdy se klade důraz  na
                                     kvalitu č.jazyka.
     Daniel Adam z Veleslavína - tiskař a nakladatel
      po smrti tchána Jiřího Melantricha z Aventina převzal tiskárnu a spi-
       sy, které vydával upravoval do Veleslavínské češtiny.
      vydával i různé slovníky.
      "Historický kalendář", "Kroniky dvě o založení země české"
      "Polotia historica"
      ".. Důvod, proč je č.jazyk nevážen, je ten, že máme cizího  panovníka
       a všude okolo nás je cizina..."
     Rozvíjí se cestopisná lit. - Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
                                   diplomat, hudebník, literát
                                   popraven r.1621
                                - Václav Vratislav z Mitrovic - "Příhody"
                                   člen poselstva cís.Rudolfa do Cařihradu
    Slovenská tvorba: 
     Ján Jesenius - popraven při stavovském povstání. Fil.a lékař => dílo
      "Anatomia"
     Vavřinec Benedikt z Nedožier - poprvé použil časomíru
      autor české gramatiky, správce škol, filolog
     Pavel Kyrmezer - hry s bibl.náměty, obraz soudobého měšťan. prostředí.
      "Komedie o vdově" - zobrazuje měšťanstvo
                                                                           
    Jan Ámos Komenský (1592 - 1670 v Naardenu)
     dosahuje světového významu
     velmi  brzy osiřel; studie na bratrské škole v Přerově a pokračuje  na
      protestantských universitách  v Herborn  a Heidelbergu.  Pak se vrací
      zpět do Přerova, kde působí jako učitel. Vysvěcen na kněze.
     1628 - odchází do Polského Lešna
     1632 - se stává posledním biskupem jednoty bratrské
     1656 - odchází do Holandska do Amsterodamu.
     Encyklopedické vševědné  práce: snaha  vytvořit českou národní vědu  -
                                      navazuje na Veleslavína a Blahoslava.
      "O poezii české" - návrat k českému básnictví, užívá časomíry
                       - přebásnění žalmů
      "Poklad jazyka českého" - chtěl nahradit zastaralé slovníky a češtinu
                                 postavit na úroveň latiny.
                              - shořel
     Celé  jeho dílo provází myšlenka pansofie (= vševěda). Je  přesvědčen,
      že je možné zlepšit lidstvo vzděláním => mír.
     Výsledky  veškerého svého  vědění chtěl  shrnout v  7-mi dílném  díle.
      Nedokončeno.
     Učitel národů: řada pedagogických a didaktických děl.
      a) Teoretické spisy: "Velká didaktika" ("Didactika magna")
                           "Informatorium školy  mateřské"  
                            rady matkám a chůvám jak vychovávat děti.
      b) Praktické spisy: "Brána jazyků otevřena" - učebnice
                           návod jak se učit cizímu jazyku.
                          "Svět v obrazech" ("Orbis pictus")
                           jak se učit latině pomocí obrázků => 1.obrázková
                            učebnice na světě.
                          "Škola hrou" ("Schola ludus") - rozvoj smyslů
     Nábožensko-filosofické spisy: "Labyrint světa a ráj srdce"
                                    alegorické dílo
                                    poutník prochází světem (zobrazen  jako
                                     středověké město). Provázen  Všezvědem
                                     Všudybudem    (-lidská  zvídavost)   a
                                     Mámením  (-zvyk,  bez  vlast.uvažování
                                     přebírat cizí názory). Dostává  růžové
                                     brýle, ale  nasazuje si  je  tak,  aby
                                     viděl vše,  tak jak je. Vidí  podvody,
                                     lži a je zklamán a znechucen => uzaví-
                                     rá se v ráji svého srdce (samota, roz-
                                     jímání).
                                    Používá názorný  a  srozumitelný  styl,
                                    dokonalou formu, bohatý jazyk,  složitá 
                                    souvětí => humanistická perioda (= sou-
                                     stava vět ve dvoudílném souvětí, jehož
                                     části se  oddělují ":",  nebo  ";"  =>
                                     předvětí a závětí). Vliv latiny.
                                   "Kšaft umírající matky jednoty bratrské"
                                    závěť, ve které se matka loučí se svými
                                     dětmi  a odkazuje  jim  svůj  duchovní
                                     majetek.   Promlouvá  k  své  matce  -
                                     - církvi římské.
        "... vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český ..."
        => J.A.K.je přesvědčen, že jednota bratrská dohrála svou úlohu a že
            její zánik je předpokladem pro vznik novému pokroku.
     "Listové do nebe" - 5 fiktivních dopisů chudých Kristovi
     "Cesta světla" - mírové spisy
     "Hlubina bezpečnosti" - fil.spisy
     "Kancionál" - poezie
     "Všeobecná porada o nápravě věcí lidských" - pansofické spisy
     "Divadlo veškerenstva věcí" - pansofické spisy
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT