Klasicismus, Osvícenství a Preromantismus ve světové literatuře
KLASICISMUS: (1730 - 1810)
Baroko - vše v pohybu, prudké duševní hnutí, zaoblené tvary a křivky,
monumentalita, nadsázka pohybů a tvarů, kontrasty světla a
stínu, fantazie a víra povýšeny nad rozum.
- doba plná nepokojů, člověk nemá pocit jistoty a proto se
obrací k Bohu, touha po poznání duše.
Klasicismus - jednoduchost, srozumitelnost, symetričnost, hodnověrné
portréty, vyrovnání rozumu a citu, výrazné zesvětšťování
- do popředí se dostává měšťanstvo, mění se postavení
umělce ve společnosti. Myšlenkově souvisí s Osvícenstvím
- fil.směr, který vznikl ve Fr.
- vzniká na dvoře fr.krále Ludvíka XIV. (král slunce)
navrací se k Antice i k Renesanci
stanovena přesná pravidla tvorby
Pierre Corneille
"Cid" - kontrast povinnosti a rodové cti X cit. Nakonec vítězí rozum.
u Chimeny vítězí láska X Cid je hrdý čestný a statečný.
inspirováno dílem "Píseň o Cidovi"
psáno ve verších a vyšším stylem => pro šlechtu; Alexandríny
- nadřazenost povinnosti nad soukromými zájmy
- Rotrigo = "Cid"
Nicolas Boileau - Despréaux [boaló, despreó]
"Umění básnické" - zveršovaná pravidla klasicistní tvorby
- dělení žánrů - vysoké - ve vznešeném prostředí, historie, urození
hrdinové, vysoce stylizovaný jazyk,
rýmovaný verš - Alexandrín
- tragédie, epos, óda
- nízké - měšťanský život, náměty současnosti
- komedie, bajka, satira
- Zákaz směšování vysokých a nízkých žánrů
- Platí Aristotelův zákon 3 jednot - jednota místa, času a zápletky
Tragedie: Jean Racine - "Faidra"
Bajka: Jean de La Fontaine
Komedie: Moliere (Jean - Baptiste Poquelin) [poklén] (1622 - 1673)
Autor, herec, režisér, ředitel divadelní společnosti. Začínal
u kočovné spol., stal se ředitelem královského divadla v
Paříži.
Nedodržuje pravidla klasicismu -> "Je nesmyslné dodržovat
pravidla z Antiky". Důležité pro něj bylo vidět pravdivě lidi
události i svět, zachycovat všechny rozpory. Na druhé straně
se chtěl líbit.
Autor TRAGIKOMEDIE (fraška) = hry se dějem blíží k tragédii,
ale díky silné nadsázce
vyznívají komicky.
"Lakomec" - Harpagon je nebezpečný a zlý. Smyslem jeho
života jsou peníze. Je jimi posedlý.
- inspirace - Plautus - "Komedie o hrnci"
- prvky klasicismu: postava se nevyvíjí
"Tartuffe" = svatoušek
- čl.,který je symbolem přetvářky. Seznámí se s rodinou a
vybuduje si postavení slušného a oddaného. Otec rodiny se
rozhodne dát mu svou dceru za ženu a věnuje mu i vše,
co má. Když se dozvídá, že Tartuffe není takový, jaký se
zdál, chce vše zpět. Nakonec to vyřeší král.
- umí využít situace i chyb ostatních.
- použití Alexandrínů - rýmovaný 12-ti a 13-ti slabičný verš
s diverzí (předělem) po 6.slabice
"Misantrop" - hl.hrdina Alces je velkým zastáncem pravdy a
nesnáší lež. Odvrací se od lidí, protože se
nechovají tak, jak by si představoval.
X Miluje ženu, která je symbolem spol.přetvářky,
lži a nevěry.
"Scapinova šibalství", "Zdravý nemocný"
Náměty: pokrytectví, snaha měšťanstva napodobovat šlechtu,
postavení ženy ve spol., nemravnost šlechty, ...
Velmi oblíbený X problémy s církví a šlechtou.
COMMEDIA DELL`ARTE: * v It.v 2.pol.16.stol.
: určena hlavně pro lidové publikum. Používaly se
masky a improvizovalo se. Pouze jednoduchá dějová
kostra.
Ustálené typy postav - veselý Harlekýn, děvečka
Kolombína, obchodník Pantalone, sluha Scapin, ...
: Karlo Goldoni (1709 - 1793)
- zakladatel národní veselohry
"Poprask na laguně"
OSVÍCENSTVÍ: hnutí, které ovlivnilo život a hlavně myšlení lidí v
Evropě v 18.stol. Vzniklo ve V Francii (ještě dříve v Anglii). Důvěra
v osvícenský rozum. Vyznává kult rozumu a pravdu lze poznat buď pro-
střednictvím tohoto rozumu, nebo zkušeností. Neuznávají tradici. Lidé
si jsou od přírody rovni. Svoboda myšlení a přesvědčení. "Bojují s tmou
předsudků." Proti řádu. Optimismus. Uznávali Boha jako stvořitele.
Materialisticky založení.
Charles de Montesquieu (1689 - 1755)
"Perské listy" - kritika tehdejších poměrů
Voltaire (Francois Marie Arouet) (1694 - 1778)
Kritizoval co mohl, proto byl stíhán a vězněn v Bastile, odkud utekl
do Anglie a pak do Švýcarska.
Zájem o historii - "Století Ludvíka XIV."
Filosofický román - "Candide neboli Optimismus"
Čelit útrapám světa tvořivou činností. Cestopisné
Prokládá fil.úvahami.
Mladší generace Osvícenců: encyklopedisté - "Velká encyklopedie" -
nebo "Encyklopedie aneb racionální slovník věd, umění a řemesel" -
shrnuli veškeré poznatky. Patřil mezi ně např.i Rousseau.
Denis Diderot (1713 - 1784)
Ze zámožné řemeslnické rodiny. Odešel do Paříže na Jezuitskou kolej.
Spisovatel a vědec všeho. Hlavní redaktor "Encyklopedie" (VIZ výše).
"Jakub Fatalista a jeho pán" - forma dialogu. Románová kompozice,
vkládání příběhů, autorské suvky
(klame čtenáře)
"Filosofické myšlenky" - spáleny za útok na církev.
"Procházky skeptikovy, neboli aleje" - zabaveny policií.
"Listy o slepcích pro potřebu těch, kdož vidí"
"Encyklopedie" - vrcholné dílo, ale r.1759 bylo zakázáno.
Psal také divadelní hry. Jako hry neměly úspěch. Jsou známy spíše v
románové podobě. "Jeptiška"
Daniel Defoe (1660 - 1731) - "Robinson Crusoe"
Jonathan Swift (1667 - 1745) - "Gulliverovy cesty" - fil.román
- "Skromný návrh"
PREROMANTISMUS: (2.pol.18.stol.) - poč.19.stol.
Přechod od klasicismu k romantismu. Poslední stádium osvícenství.
Protiklad klasicismu -> citovost, fantazie. Cid X Werther. Zdůrazňován
jedinec.
Postavy: poutníci, poustevníci, loupežníci...
Bouřlivá příroda, skály, hroby, měsíční svit...
Klasicismus: přesná pravidla tvorby X potřeba individuality
rozum X cit, nový vztah k přírodě, fantasie, lidová trad
Obecné označení pro více uměleckých projevů.
Hlavní hrdinové nesouhlasí se spol.zájmy, ale nebouří se proti nim a
stahují se do ústraní.
Forma: dopisy a deníky.
SENTIMENTALISMUS = absolutní oddání citům
V centru pozornosti je ctnost.
Na hl.hrdinu čekají různé nástrahy a zkoušky. Buďto vyhraje,nebo zklame
Herder - filosof a spisovatel
Samuel Richardson - anglický spisovatel
"Pamela, aneb uchráněná ctnost" - román v dopisech
Chudá dívka odolává nástrahám svého pána, ale nakonec se za něj
provdá.
abbé Prévost - francouzský spisovatel
"Manon" - co je nejušlechtilejší a zároveň nejšpatnější na ženě.
Jean Jacques Rousseau (1712 - 1778)
Hlásal návrat k přírodě a přirozenosti. Pedagog a filosof
"Emil, čili O výchově"
"Nová Heliosa" - milostný román v dopisech. Vztah domácího učitele a
jeho žačky. Otec nechce provdat dceru za učitele,
protože učitel není šlechtic.
Krása přírody a život na venkově.
Choderlos de Laclos - "Nebezpečné známosti"
STURM UND DRANG = bouře a vzdor
Vzniká v Německu v 60.-80.letech 18.stol. jako Hnutí géniů.
Maxim Klinger - divadelní hra "Sturm und Drang"
Všichni se soustředí kolem J.W.Goetha
Chtějí: svobodu v tvorbě, individualitu, neuznávají spol.předsudky,
ale uznávají zákony vlastního srdce.
Gottfried August Bürger - romantik
Studoval theologii, ale psal bohémská díla => opouští fakultu.
Přiklání se k lidové tradici a folklóru.
"Lenora" - balada. Podobný námět jako Erbenova "Svatební košile".
Trest za to, že se dívka rouhá bohu.
"... svou strast nes, mysli ubohá,
vždy bez reptání na boha ...!"
=> proti osudu se nemůže nikdo bránit.
Friedrich Schiller (1759 - 1805)
Pocházel z Würtemberska (část nejednotného Německa), jehož vévoda vedl
rozmařilý život a utrácel mnoho peněz => zvyšoval daně a dokonce
prodával vojáky. => Spol.kritická dramata.
Autor "Ódy na radost"
"Loupežníci" - svár 2 bratrů - Karla a Franze Moorových. F.závidí
bratrovi dědictví a donutí otce K. vydědit, který se
stává hejtmanem loupežníků na území Čech.
K.čestný do té doby, než byl donucen k nepravostem.
Nemstí se jen za sebe, ale i za jiné utlačované lidi
Silná osobnost. Ušlechtilý, citlivý, bouří se proti
násilí.
F.ztělesnění hodnot, které uznávala tehdejší spol.
Odstraní každého, kdo mu stojí v cestě.
"Úklady a láska" ("Louisa Millerová")
Láska dvou mladých lidí. Ferdinand ze šlechtického prostředí a Louisa
z měšťanských kruhů. Ferdinandův otec ho nutí, aby si vzal někoho
urozenějšího, ale nakonec F.vyhraje a otec poleví.
L.láska k otci X láska k milenci.
"... to děvče je mé. Já kdysi byl jejím bohem a nyní budu jejím
ďáblem ..." [Ferdinand]
Psal i dramata s historickou tématikou (hl.tragédie).
Postavy: silní jedinci, kteří si zachovají svou čest i za cenu ztráty.
"Nevěsta messinská", "Villém Tell", "Don Carlos", "Valdštejn"
Johann Wolfgang Goethe (1749 - 1832)
Nejslavnější spisovatel německého jazyka.
V r.1770 se setkal s filosofem Herderem; rok vzniku Sturm und Drang
Všestranný talent - literatura, výtvarné i hudební umění,přírodní vědy
historik umění, ředitel divadla, diplomat a ministr
Drama - "Götz von Berlichingen"
Balada - "Král duchů"
dílo z období S.u.D.: "Utrpení mladého Werthera"
Román v dopisech s deníkovými záznamy.
Hl.hrdina se potýká se vztahem k Lottě, která
je snoubenkou Alberta. Hledá smysl života a
raději dobrovolně umírá.
W.citově založen, přecitlivělý, trpěl tím, v
jaké době žil, nechtěl se vzdát Lotty,
odmítl se podrobit skutečnosti a raději se
zastřelil.
"Faust" - dramatická filosofická báseň.
- inspirace - pověst
Rozděleno do 2 dílů. Prolog - dialog mezi
Bohem a Mefistofelem jestli je čl.bytost
dobrá, nebo špatná.
F.starý muž, kt.celý život prahl po poznání.
Je sám se sebou velmi nespokojený.
M.umožní mu dosáhnout pocitu uspokojení =>
smlouva. Omladí F.a ten zažije mnoho zábavy.
F.se zamiluje do Markétky, kt.zabije jejich
dítě a je za to souzena a popravena.
Ve druhé části vystavuje M.Fausta pokušení.
F.žádá od císaře bažinatou krajinu a po vysu-
šení tam žijí svobodní lidé=>pocit uspokojení
Jeho duše je spasena, protože to dělá pro 2.
=> Rozumem nelze dosáhnout a pochopit vše.
V 1.části Markétka - milují se, ale ona mu
přináší neštěstí.
Ve 2.části Helena - symbol krásy, pomáhá mu.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát