Půda - klimatogenní typy
KLIMATOGENNÍ TYPY PŮD
1. ARKTICKÉ PŮDY A PŮDY TUNDER
Výskyt: arktické a antarktické oblasti.
Vyskytují se jako PERMAFOROST=po většinu roku zamrzlá půda po dobu dvou let, promrzá do velkých hloubek (několik desítek metrů), rozmrzá a zabahní se pouze v období krátkého polárního léta.
Nehodí se pro zemědělství a je minimálně pokryta rostlinstvem.
2. PODZOLY A PODZOLOVÉ PŮDY
Vznik: na všech matečných horninách ve vlhkém a chladném podnebí. Jsou kyselé a málo úrodné, jsou porostlé lesotundrou a tajgou = smrkovými lesy a modříny. Oblast severní Asie,sever Severní Ameriky, sever Evropy.
3. HNĚDÉ LESNÍ PŮDY
Vznik: procesem BRUNIFIKACE = chemické zvětrávání nerostů při němž vzniká jíl bohatý na křemík a uvolňuje se železo (zbarvuje do hněda). Tyto půdy jsou vesměs porostlé smíšenými lesy. Jsou kyselé a mají nízký obsah živin. Pokud jsou zemědělsky využívány vyžadují hnojení a vápnění. Nejvíce jsou rozšířeny ve stř. Evropě.
4. HNĚDOZEMĚ
Vznik: procesem mírné ILIMERIZACE = přesun jílovitých částic a železa z vrchních do spodních horizontů půdního profilu. Jsou slabě kyselé až neutrální, ve středoevropských podmínkách tvoří kvalitní zemědělské půdy. Ve vlhčích oblastech vznikají silnější ILIMERIZACÍ = Ilimerizované půdy, patří sem půdy: oglejené, glejové, nivní, bažinné, rašelinné, lužní, rendzimy (na vápencích). Nadprůměrný výskyt vody.
Výskyt: mírně teplé a mírně vlhké oblasti do 450 m nad mořem.
5. ČERNOZEMĚ
Vznik: na SPRAŠÍCH černozemí půdotvorným procesem = hromadění humusu z kořenů stepních trav a bylin. Jsou to nejúrodnější půdy z vysokým obsahem živin. Jsou neutrální až slabě zásadité, mají pouze horizont A a C.
Výskyt: v travnatých stepích a lesostepích mírného pásu s kontinentálním teplejším podnebím.
- EUROASIE = v pásu od černého moře přes Ukrajinu na Slovensko a Maďarsko.
- Jihozápadní část Sibiře.
- V ČR v dolno a horno moravském úvalu, ve stř. polabí a dolním poohřím.
- V Severní Americe = oblast centrální nížiny
- V Jižní Americe = oblast Laplatské nížiny
6. KAŠTANOVÉ PŮDY
Půdy suchých stepí s výrazně kontinentálním mírně suchým podnebím. Hromadění humusu, ale i vyluhování je méně intenzivní než v černozemích. Zavlažováním je možno obdělávat, nezavlažované půdy slouží jako pastviny.
7. POUŠTNÍ A POLOPOUŠTNÍ PŮDY
Vznik: v tropickém, subtropickém i v mírném pásu, v oblastech se suchým až mírně suchým podnebím. Jsou to půdy písčité, hlinité, štěrkovité a kamenité. Obsahují malé množství humusu a hromadí se v nich soli. Slouží jako chudé pastviny.
8. ŽLUTOZEMĚ A ČERVENOZEMĚ
Výskyt: ve vlhkých subtropech a tropech. Vlhkost způsobuje zbarvení sloučeninami (oxidy železa a hliníku). Na těchto půdách se pěstují tropické i subtropické plodiny (sója, bavlník, citrusy, fíky…). Tyto půdy se rychle vyčerpají, pokud nejsou ošetřovány hnojením ztrácejí úrodnost= amazonie - ničení půd zemědělskou činnosti = kácení pralesů.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT