Antická literatura
ANTICKÁ LITERATURA
Zahrnuje řecké + římské písemnictví
¨	ŘECKÁ LITERATURA
3 období: - archaické
                - attické
                -  helénistické období
1)	Archaické období 
ü	eposy:
-	 Homér -Ílias
                  - Odysea
(pro řecké eposy příznačné: lidé a bozi tvoří jednotu, bozi - chování a vystupování jako lidé, ale necítí strach z konečnosti života, z bolesti)
ü	rozvoj lyriky:
Alkai                                       ->
Sapfó (motlitba k Afroditě)     -> sólový zpěv doprovázený lyrou -> monodická lyrika
Anakreón (dvorská lyrika)     ->   Anakreotická poezie (oslava života)
Pindaros - píseň spojená s tancem, doprovází hudební nástroj -> sborová lyrika 
ü	epika:
nabývá nových podob
Ezop - zakladatel bajky
2)	Atické období:
ü	Nejdůležitějším žánrem drama, které vzniká z obřadních her věnovaných kultu boha Dionýsa. Jeho rozvoj souvisí se vznikem městského státu. Určeno pro všechny vrstvy obyvatel. Náměty čerpá z ř. mytologie, později i z běžného života.
-tragedie - soucit s hrdinou, fyz. i psych. utrpení. mravní úpadek                  
-komedie - zesměšňuje některé lidské rysy a jednání, vymykající se běžné situaci.
Hry zpočátku představovány pouze chórem - ukazuje děj zpěvem a tancem, postupně zaveden na jeviště samostatný herec.
Aischylos - zakladatel antické tragedie, uvádí na jeviště postavu 2. herce ->  omezení úlohy chóru +  dává vzniknout dialogu
-	Peršané
-	Oresteia-trilogie
-	Prosebnice
-	Upoutaný Prométheus
-	Sedm proti Thébám
Sofoklés - rozkvět ant. tragedie.
Zavádí 3. herce -> chór pouze komentuje (dokreslení děje)
-Élektra
-Král Oidipús
-Antigona
Euripídes - citlivěji vykresluje vnitřní život postav, zabývá se postavením žen ve společnosti-respektování jejich citů
-Élektra /Orestés neměl právo zabít matku/
-Trójanky /válečné utrpení žen a těžká situace dětí/
-Médeia /téma zrazené lásky/ )
komedie vzniká později než tragedie (a to ze satirského dramatu). Významnou roli hrál chór.
Aristofanés
-Jezdci
-Lysistraté
-Mír
-Vosy
-Žáby
-	vrchol řeckého umění též filosof. učení (Sokrates, Platón, Aristotelés)
ü	próza: často zaměřená na historii 
Hérodotos - považován za zakladatele dějepisu
3)	Helénistické období
Řecká kultura se šíří i na území Egypta, Přední Asie, Indie -> získává kosmopolitní ráz.
ü	tragedie nezaznamenává větší pokrok
ü	komedie - Menandros
ü	poesie - Theokritos - idylky - krásná příroda, nádherný život pastýřů (neodpovídá skutečnosti)
ü	próza - Longos - dobrodružný román
¨	ŘÍMSKÁ LITERATURA
Římané si podmanili Řeky a přebírají i jejich kulturu -> překlady řeckých děl do latiny - nejzn. překladatel Livius Andronicus (Ílias a Odysea)
1) klasické období
ü	vytvořena tzv. římská komedie (na základě helénistické nové komedie přidáním lidových prvků ->  nabírá rysy frašky (vulgární humor..)
Titus Maccius Plautus 
-Komedie o hrnci
-Blíženci
-Chlubný voják
-Amfitryón
-Lišák Pseudolus
ü	rozvoj řečnictví 
Marcus Tullius Cicero - jeho spisovný jazyk normou klasické latiny
ü	Gaius Julius Caesar - Zápisky o válce galské
2) zlaté období
Publius Vergilius Maro
-Zpěvy pastýřské
-Zpěvy rolnické /myšlenky o napravení a obnově římské mocnosti/
-Aeneis - vrcholné dílo
Quintus Horatius Flaccus - zabývá se postavením člověka ve společnosti
-Zlatá střední cesta
Publius Ovidius Naso
-Proměny /snaha zachytit proměnlivost a pomíjivost světa/
-Umění milovat /udivující milostná fantasie/
-ve vyhnanství píše žalozpěvy
Iuvenális - satiry bránící chudé proti bohatým
ü	Martialis - vytvoril klasický epigram
Seneca - staví se proti násilnostem řím. Armády
Petronius
-Satyrikon /poukazuje na směšné lidské chování/
3.-6. století - období úpadku. 395 - dělení římské říše. Římská literatura přestává existovat, ne však jazyk a kultura.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT