Česká moderna
Pokračují diskuse nad klasickým realismem 19. století
Vztahy mezi mladší a starší literární generací se vyhrocují v momentě, kdy se Machar uveřejnil článek, v němž se vyslovuje proti zavedenému mínění o básnické velkosti Hálka (dovolil si tvrdit, že si - tehdy velmi uznávaného - Hálka váží mnohem méně než Nerudy)
-> mezi mladými to vyvolalo snahy o jakési skupinové sjednocení a vytvoření vlastního programu
-> vzniká tedy Česká moderna a roku 1895 vydává svůj manifest
hlavním autorem tohoto programového prohlášení - J. S. Machar, přihlásili se k němu i další autoři - básníci A. Sova, O. Březina; prozaikové V. Mrštík, J. K. Šlejhar; kritikové F. X. Šalda, F. V. Krejčí a další méně významní
manifest české moderny:
- prosazuje právo na svobodu tvorby
- pro kritiku žádají právo na otevřené vyslovení kritického názoru
- v umění se domáhají originality
- důraz na individualitu člověka
- zavržení frází a konvencí
- zamítnutí tvorby ruchovců a lumírovců
- dále svobodu sdružování dělníků v nadnárodním měřítku
- staví se do opozice proti vládnoucí mladočeské straně, která přivedla českou politiku do slepé uličky
· skupina se okamžitě stala předmětem bouřlivých diskusí a sporů -> tyto půtky a polemiky zase zjednávaly živnou půdu pro zrod české moderní kritiky (začíná mít hlubší odborný základ a vcelku povýšila na úroveň srovnatelnou s uměleckou tvorbou)
· k moderně se však řadili autoři tak různorodí, že došlo zákonitě k jejímu brzkému rozpadu, autoři se postupně rozešli do různých literárních časopisů, často se také podíleli na překladech zahraničních děl, takže na českou literaturu opět působí vlivy cizích literatur a oživují původní domácí tvorbu
JOSEF SVATOPLUK MACHAR
- Hlásí se k odkazu Jana Nerudy
- kritickým komentátorem dění v českých zemích - jeho kritika velmi jízlivá, břitká
- sklony k parodii
- vyjadřování přímé, oproštěné od básnických obrazů a symbolů, někdy až surová pojmenování
- politicky angažovaná; po rozchodu s Masarykem se stal názorově blízkým fašismu
sbírky:
Confiteor (I. - III.)
- vylíčil svůj vnitřní citový život, nálady, postoje = zpověď
- už zde počátky kritiky
Čtyři knihy sonetů
- pozornost ke každodennímu životu
- formálně vybroušené, ale bez básnických příkras, styl skoro až prozaizovaný
Tristium Vindobona (I. - XX.)
- politické verše, převažují pocity zklamání a stálým pochyb
- nadsázka, reakce na Ovidiovy žalozpěvy
- vlastenecké postoje
- projevuje názor, že umění může vychovávat lidi
Zde by měly kvést růže
- epické verše
- dramata žen různého spol. postavení
- kritika poměrů, v nichž je nucena žít většina žen, zejména se staví proti nerovnoprávným poměrům mezi muži a ženami
- líčí postavy typických žen té doby, ženy trpitelky, smířené se svým osudem, obětované…
samostatná báseň:
Magdaléna
- opět se zabývá ženskou problematikou
politická satira
Boží bojovníci
- proti mladočechům
V pozdějších pracích se odvrací od tvrdé kritiky a přiklání k pozitivnímu chápání současnosti, ale hlavně antické minulosti
- Následují sbírky, kde vyjadřuje sympatie významným osobnostem římského státu, obdivuje charakterové rysy antických hrdinů, lidskou důstojnost a názorovou pevnost
Golgata
Svědomí věků
V záři helénského slunce
Jed z Judey
Nástup křesťanství bere jako společenský pokles - to se projevuje v jeho prózách:
Řím
Antika a křesťanství
FRANTIŠEK XAVER ŠALDA
- považován za zakladatele české kritiky
- oplýval velkými znalostmi z historie, nesmírně sečtělý, informovaný o kulturním dění své doby
- dokázal vyhmátnou, co je nové, zařadit to do systému, dokázal velmi dobře rozeznat, co je skutečně hodnotné
- ovlivněn francouzskými básníky (jeho první sbírka v tomto stylu - společností nepřijata)
- na to odpovídá další sbírkou, kde vyslovuje své vysoké požadavky na umělce i na kritika
- hledá rovnováhu mezi subjektivní a objektivní kritikou
- pro českou literaturu tvůrcem eseje
Boje o zítřek: eseje
(esej - žánr postavený na slohovém postupu úvahovém, přičemž využívá i postupů výkladových)
- zamýšlí se nad společenskou funkcí umění
- zdůrazňuje subjektivní umělcův prožitek a dojem
- čtivé - intelektuálská spojení, doplňuje živými obrazy z denního života (viz. Marcipánoví panáci)
- kritika líčí jako člověka dokonalého, vzdělaného, přirovnává ho ke koníku, který vede saně, ale zároveň uznává, že kritik nemusí být dobrý básník a naopak
- Duše a dílo
- Literární portréty osobností celé světové literatury
- Začíná u Rousseausa -> Mácha -> Němcová -> Sova, Březina a další
- Oceňuje talent a osobitost, odsuzuje líbivost a podbízení
- Mladé spásy
- sbírka
- Kritika Vrchlického (který v té době zažíval literární krizi)
- Naopak podporuje Březinu a Sovu
- O nejmladší poesii české
- Věnováno meziválečné literatuře
- Strom bolesti
- Inspirováno nenaplněným vztahem k Růženě Svobodové
- Zástupové a dítě
- Mravokárná hra o nemanželském mateřství
- Překlady z francouzštiny
skupina kolem Moderní revue:
- skupina autorů symbolistů
- O. Březina, K. Hlaváček, dočasně A. Sova, (na čas i někteří z buřičů - S. K. Neumann, K. Toman,
- V. Dyk)
- Prosazovali anarchistické a individualistické postoje
OTOKAR BŘEŽINA
- bytostný pesimista; ovlivněn filosofií A. Schopenhauera a také nečekanou smrtí obou rodičů
- přemítá o náboženství, přičemž se snaží odhalit "Tajemství"
- blízce spřízněn s Františkem Bílkem
- začíná vlasteneckou lyrikou, přechází k melancholicky laděným sbírkám rozebírající jeho osobní tragické zážitky, později se dostává k symbolické abstraktní poesii a končí poesií poněkud optimističtějšího rázu
Tajmené dálky
- první opravdová básnická sbírka
- pochmurný ráz, prodchnuto smutkem po dálkách, motivy smrti, bolestné motivy
- přesto přijímá svůj úděl, nestěžuje si
Svítání na západě
- symbolistická obraznost
- vyjadřuje svůj názor na smrt - nevnímá ji jako něco, čeho by se lidé měli bát, ale vidí ji jako novou naději, bere ji jako možnost dalšího - možná i kvalitnějšího - pokračování
- volný verš, hymnický patos
Větry od pólů
- mění se Březinovo vnímání světa - více optimistické
- poesie nabývá abstraktního charakteru, těžká, často nesrozumitelná, nabitá symboly
- uvažuje o těch nejobecnějších záležitostech, snaží se zodpovědět otázky existence člověka základními zákony
Stavitelé chrámů
- opět prosvětleno prvky optimismu
- úvahová poesie
- své původně osobní zážitky přenáší na skupiny lidí
- i prostí lidé usilují o to, aby se lidstvo vyvíjelo lepším směrem
- volný verš, obtížně srozumitelné - ale i přesto už míň abstraktní něž Větry od pólů - tady už se Březina opět navrací k člověku
Ruce
- vliv křesťanské ideologie
- ruka vnímána jako symbol pro vytváření hodnot
- "spadá opět na zem" - vrací se k člověku
2 knihy esejů
- Skryté dějiny
- Hudba pramenů
KAREL HLAVÁČEK
- charakter jeho veršů ovlivnilo studium cizích literatur
- psal i kritiky a věnoval se ilustracím
Sokolské sonety
- napsal ještě dříve, než se připojil k Moderní revue, ale ještě než vyšly, je zatratil
Pozdě k ránu
- symbolická, snová, neskutečná krajina
- přírodní jevy - obraz nitra básníka
- melancholie, smutek
Mstivá kantiléna
- vzdor proti úctě a nouzi
- stylizuje se do role holandského bojovníka proti španělské okupaci v 16. stol.
- Kromě obvyklého pocitu stesku a marnosti vyslovuje i vzdor jedince proti bídě a útlaku
- Tato práce patří k vrcholům českého symbolismu
Žalmy
- Nedokončená
ANTONÍN SOVA
- od předchůdců kolem moderní revue se liší rozsahem díla a i jeho větší rozmanitostí
- k umění vychováván otcem, ovlivněn sestrami J. Vrchlického - takže se podrobně seznámil i s lumírovci
- od realismu přechází k přírodní lyrice, pak k dekadenci, k vizionářské poesii, dostane se i k poesii milostné a pokusu o román
- r e a l i s m u s:
Realistické sloky
- p ř í r o d n í l y r i k a:
Květy intimních nálad
- subjektivní nálady, imprese
- čerpá z dojmů ze svého rodného kraje (podle hesla: "Krajina je obrazem duše")
- obdobně zvukomalebné jako u Verlaina
- neurčité sladkobolné, žádné jasné obrysy ) jako u impresionistických malíř
Z mého kraje
Soucit a vzdor
- v podstatě stejný typ poesie jako Květy intimních nálad
- d e k a d e a c e:
Zlomená duše
- sen versus skutečnost
- lyricko - epická
- vyjadřuje nespokojenost člověka ve společnosti, kritizuje malost českého prostředí a přespřílišný nacionalismus
Smetanovo kvarteto Z mého života
- proti společnosti
- zamýšlí se nad postavením nadaného člověka, který má tragický osud
- bere v potaz i to, jak se Smetana s nepřízní života vyrovnával -> zobecňuje
- vyznívá jako obrovská oslava B. Smetany
- v i z i o n á ř s k á p o e s i e:
Vybouřené smutky
- od pochmurného kritického vnímání světa se dostává k vizím (jde o vize positivních hodnot)
- vybouření a zklidnění
- symbol poutníka
- skutečnost x fantastické krajiny
- zdůrazňuje pomíjivost okamžiku
Údolí nového království
- pokračuje se svými vizemi
- nadále se dostává k myšlenkám na sbratření všech lidí a překonání všech překážek
- písňová forma, volný verš
Dobrodružsví odvahy
- dále rozvíjí myšlenku sbratření se, dostává se až ke kolektivnímu splynutí
- reflexivní společenská poesie
Ještě jednou se vrátíme
- návrat do krajiny mládí
- m i l o s t n á p o e s i e:
Lyrika lásky a života
- komorní balady
- bolest osobního prožitku
- p r ó z a:
Ivův román
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát