Hl.strana - Maturitní otázky - Referáty (Moje referáty) - Plesy (Tipy,Firmy) - Vysoké školy - Kurzy - !SHOP!

Vývoj zahraničního obchodu v letech 1945 - 1999

Info - Tisknout - Poslat(@) - Stáhnout - Uložit->Moje referáty - Přidat referát

Kdo bude vítěz letos?  NOMINUJTE - stránky v kategoriích:
 Nejlepší: Tablo - Školní časopis na webu - Školní webové stránky - Třídní stránky - Profesorské stránky

I. Kapitola
Vývoj zahraničního obchodu Československa (po 2. svět. válce do 1989)

Podle Košického vládního programu z 5. 4. 1945 byla politická orientace ČSR výslovně zaměřena na spojenectví s socialistickou velmocí – SSSR.
25. únor 1948 přinesl pro československé hospodářství mnoho změn.
Započala likvidace soukromého sektoru spojená s zestátněním ekonomiky, monopolizace ničící volnou konkurenci a vrstvu drobných a středních živnostníků a také industrializace státu na úkor tradičních odvětví lehkého průmyslu.
Zahraniční obchod se oddělil od domácí podnikatelské sféry a byl zajišťován výsadními monopolními společnostmi takzvanými PZO (Podniky zahraničního obchodu). Řízení vnějších ekonomických vztahů bylo naprosto v rukou státu (státní monopol).
Po vzoru ekonomiky SSSR byl vytvořen systém centrálního plánování. Jeho neefektivnost a kapitálová náročnost vyústila k státnímu finančnímu bankrotu (roku 1953) a došlo k utajené měnové reformě. SBČS stáhla všechny papírové i kovové peněžní prostředky, které byly nahrazeny novou měnou tištěnou v SSSR. Byl stanoven nereálný zlatý obsah koruny. Z něj byl vypočítán nereálný kurs k pevným měnám. Koruna se stala silně nadhodnocenou. Díky těmto úpravám jsme museli vystoupit roku 1954 z IBRD i z MMF. Koruna byla nesměnitelná, jí kurs byl nejednotný a nereálný. Byl tedy zaveden devizový monopol, který fungoval na základě devizových přídělů, upravovaný určitými přirážkami a koeficienty. Byla zřízena instituce Tuzex, jejímž úkolem bylo zajistit realizaci cenných valut na vnitřním trhu. Zboží v kvalitě, jež byla na domácím trhu nedosažitelná, zde bylo možno zakoupit za tzv. Bony (odběrní poukázky).
Roku 1949 byla v Moskvě založena Rada vzájemné hospodářské pomoci. Byla uzavřena mezi státy RVHP (Albánie, Bulharsko, Kuba, Maďarsko, NDR, Polsko, Rumunsko, SSSR a Vietnam). Pod politickým tlakem jsme byli donuceni zapojit se do Programu socialistické ekonomické integrace členských zemí. Jako relativně průmyslově vyspělé zemi nám bylo v rámci koordinace národohospodářských plánů a dohod o specializaci a kooperaci dáno za úkol zajišťovat militarizaci a industrializaci ostatních členů RVHP, čímž se radikálně změnila komoditní i teritoriální struktura našeho ZO. Toto byl hlavní krok k špatnému vývoji našeho ZO. Byli jsme donuceni vyrábět a dodávat, to co bylo potřeba, bez ohledu na naše zkušenosti, surovinovou základnu a kapacitu. Za zboží jsme často nedostali zaplaceno. Poskytovali jsme SSSR bezúročné úvěry a přenechávali technickou dokumentaci. Pomalý růst našeho vědeckotechnického rozvoje, náročnost výroby měli za důsledek postupnou ztrátu naší konkurenceschopnosti vůči západním výrobcům. Podle odhadů bylo asi jen 3 až 5 % československého vývozu na špičkové úrovni.


Hned po vzniku RVHP se utvořila základní struktura teritoriální orientace našeho ZO. Na vývoj teritoriální struktury vývozu poukazuje následující graf.
Teritoriální struktura dovozu ČSSR se skládala především ze socialistických zemí, pokrývaly 69,8 % celkového dovozu do ČSSR, dále z vyspělých kapitalistických zemí - 24,6 % a rozvojových zemí - 5,6 %.
Komoditní strukturu našeho vývozu tvořily především stroje a zařízení. Dále byl orientován na průmyslové spotřební zboží (především textil) a později díky problémům s obytem do Západních teritorií, jsme začali vyvážet i suroviny. Ve velké míře byl náš vývoz také orientována na zbraně a rozvojové celky (především do rozvojových zemí.)
V dovozu pak díky rostoucí spotřebě ropy převládla skupina paliv (především ropa).
II. Kapitola
1. Vývoj a změny zahraničního obchodu Československa po roce 1989

Listopadová revoluce způsobila velké politické a hospodářské změny. Byl zrušen státní monopol a započala transformace centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní, založenou na soukromém vlastnictví a volné konkurenci. Nová vláda po volbách začala zavádět hospodářské reformy. Započala privatizace. Privatizovaly se malé podniky, velké společnosti i služby.

Zahraniční obchod se celkově liberalizoval. Byla zrušena výsada PZO a obchodování se zahraničím mohly provozovat všechny podnikatelské subjekty. Vznikaly exportní a importní společnosti, podniky si sami zřizovali svá vývozní oddělení.
Přesto se zpočátku dostal ZO ČSFR do krize a to především díky podstatné změně jeho teritoriální i komoditní struktury. Po rozpadu RVHP nastala ztráta většiny tradičních trhů v socialistických zemích. Objevila se skrytá inflace, rostla zahraniční zadluženost, průmyslová výroba prudce klesla, hledání odbytišť na západních trzích přinášelo mnoho těžkostí. V letech 1990 a 1991 se vývozu příliš nedařilo a klesal (především díky úbytku exportu zbraní). Dovoz zaznamenal roku 1990 postupný růst, roku 1991 však prudce klesl. V roce 1990 byla obchodní bilance pasivní, v roce 1991 bylo dosáhnuto aktivní obchodní bilance. V roce 1992 došlo k příznivému obratu a rostoucí schodek přesáhl úroveň roku 1989. Dovoz však vzrost o mnoho více než v rocích předešlých a obchodní bilance byla pasivní. Pro podporu exportu stát využíval především podhodnocení měny a poskytování exportních záruk prostřednictvím EGAP (Exportní garanční pojišťovna).
Začínaly se zde však již objevovat i první pozitivní prvky. Soukromý sektor významně vzrostl, nastaly i podstatné úspěchy ve finančnictví. Po pádu komunismu i ve zbytku střední a východní Evropy v nás západní investoři díky naší důvěryhodně se rozvíjející transformaci, viděli spojení do východní Evropy a byly u nás zřizovány mnohá obchodní zastoupení pro tuto oblast.

Dalším pozitivním prvkem bylo obnovení členství ČSFR v MMF a v IBRD (20. 9. 1990). MMF zahájil program technické pomoci, aby pomohl přetvořit centrálně plánovanou ekonomiku na tržní. Jedním z problémů transformace byla měna, ten však byl vyřešen pomocí dostatečných devizových rezerv a mzdových restrikcí. 1. 1. 1991 se koruna stala interně směnitelnou. To znamenalo volný přístup podnikatelů k pevným měnám a zároveň povinnost prodat získané devizy domácí bankovní sféře. Kapitálové převody a přístup obyvatelstva k volně směnitelným měnám zůstaly omezené (limity vymezená dostupnost se postupně zvyšovala).
Ke zreálnění kurzu koruny a pro podporu vývozu bylo třeba, aby proběhly devalvace. V roce 1990 se uskutečnily hned 3, které zvýšily poměr ČSK k USD z 15 :1 na 28 : 1. Koruna se postupně stávala externě směnitelnou a fungovala jako normální měna.
Jak jsem se již zmínila nastaly významné změny teritoriální i zbožové orientace našeho ZO. V roce 1991 a 1992 bylo hlavním cílem přeorientovat vývoz a dovoz ze zemí RVHP do zemí s vyspělou tržní ekonomikou a ti zejména do zemí EU. To s sebou však neslo již zmíněné negativa v podobě vysokého poklesu vývozu se současným prudkým zvýšením dovozu (především ze západních zemí). Přesto se však podařilo zvýšit vývoz do vyspělých státu o 21%. Hlavním vyváženým artiklem byly suroviny, vývoz strojů se velmi snížil. Dováželo se velké množství spotřebního zboží, nejpodstatnější nárůst měl dovoz strojů, zařízení a
dopravních prostředků




2. Zahraniční obchod České republiky od roku 1993 do roku 1997

1. 1. 1993 nastal rozpad ČSFR a vznik samostatné České republiky a Slovenské republiky. Transformace ekonomiky v ČR postupovala stále stejným směrem, ale vzniklo mnoho ztrát spojených se spory týkajících se rozdělení státního majetku, s náklady na mezirepublikový obchod a měnovou odluku, ... Nutné bylo zajistit majetkové vypořádání se SR a tak byla vytvořena clearingová platební dohoda. Se SR jsme také zůstali úzce spojeni celní unií (vstoupila v platnost 3. 5. 1993) a společným postupem ve vztahu k významným evropským hospodářským organizacím. Našemu zahraničnímu obchodu oddělením přibyl další významný obchodní partner. Díky poklesům vývozů a pasivním schodkům obchodních bilancí řady vyspělých zemí došlo v ČR k výraznému růstu vývozu a k dosažení aktivní bilance. Podíl obratu s vyspělými státy se stále zvyšoval.

V roce 1994 však v podmínkách začínající konjunktury a oživení světového obchodu se dynamika českého vývozu snížila, teritoriálně byla nevyrovnaná a obchodní bilance skončila v pasivu ve výši 26,6 mld. Kč. Při celkové 9,9 % dynamice zahraničního obchodu dosáhl obrat v roce 835,4 mld. Kč. Dovoz vzrostl o 13,1 % a vývoz o 6,9 %. O 2,6% bylo dosáhnuto přírůstku HDP. Došlo ke snížení posavad významného obchod s SR a to o 25% (SR byla druhým největším obchodním partnerem ČR). Obrat obchodu s ostatními státy od roku 1991 až 1994 plynule rostl. Prohloubily se vztahy ke státům s vyspělou tržní ekonomikou (v roce 1993 stoupl podíl obratu s vysp. státy o 23%, v roce 1994 na 62,3%). Byla také zaznamenána vzestupná tendence u vývozu průmyslových výrobků a surovin.



Stále se také významně vyvíjely vztahy ČR vůči mezinárodním hospodářským organizacím. Důležitým mezníkem bylo 4. 10. 1993 podepsání Evropské dohody s EU, která vstoupila v platnost 1. 2. 1995. Na podkladě této dohody dochází k další liberalizaci vzájemného obchodu. Jednou z výhod je, že české podniky mají při zakládání svých poboček na území států EU stejná práva jako podniky členských zemí. Dále vstoupila ČR do organizace CEFTA (Středoevropská dohoda o volném obchodu - v platnost 1. 6. 1994) a 1. ledna 1996 do OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Vstupu do OECD předcházelo vydání nového devizového zákona (zavedl vnější konvertibilitu české koruny) a zrušení clearingového účtu s SR (přes počáteční příznivý vývoj skončil značným pasivním rozdílem z naší strany).
V roce 1995 se začal prohlubovat schodek zahraničního obchodu, v prosinci 1995 dosáhl 68,2 miliardy Kč. Obchodní bilance skončila s výrazným zvýšením deficitu (pasivum ve výši 96,9 mld. Kč) a to především díky 2,8 krát vyššímu tempu růstu dovozu než vývozu a také díky stále se zvyšující inflaci. Proti roku 1994 se celoroční pasivum zhoršilo o 81,8 mld. Kč. Celkový obrat v zahraničním obchodě se v roce 1995 meziročně zvýšil o 19,7 %, HDP vzrostl o 4,1 %. Z teritoriálního hlediska se na celkovém obratu zahraničního obchodu nejvíce podílely státy s
vyspělou tržní ekonomikou 62,9 % (v tom EU, která se od 1.1.1995 rozšířila o další tři země 55,8 %), země s přechodovou ekonomikou 30,8 % (z toho CEFTA 20,3 %), rozvojové země 5,4 % a státy se systémem státního obchodu 0,9 %.
Na změny v komoditní struktuře vývozu oproti roku 1994 poukazuje následující graf.



V roce 1996 se schodek zahraničního obchodu dále prohluboval. Nadále pokračoval růst reálných mezd, což posilovalo dovoz spotřebního zboží. Polevil příliv zahraničních investic do republiky. Nadále je rychlejší růst dovozu než vývozu. Na rozdíl od roku 1995 byla dynamika růstu dovozu a vývozu zhruba poloviční a místo jejich plynulého sbližování dochází k jejich soustavnému vzdalování. V srpnu 1996 varovala ČNB před nerovnováhou v obchodní bilanci, mezi růstem mezd a produktivitou práce a mezi dovozem vývozem. Následovalo zpřísnění její měnové politiky. Bilance zahraničního obchodu skončila v tomto roce rekordním deficitem 158 miliard korun. Příčinou růstu deficitu OB je stále klesající objem exportu při relativně vysokém dovozu. Inflace dosáhla v tomto roce 8,8 %.

Meziroční dynamika vývozu a dovozu (upřesněná data k 25.9.1996 v %)

ukazatel

leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

vývoz

124,1

113,8

101,1

110,5

99,9

95,5

111,3

100,7

dovoz

127,5

121,4

105,9

115,6

112,0

106,9

128,9

109,5

převis dovozu nad vývozem v %

16,6

17,4

21,5

26,0

31,5

28,4

33,3

33,6



Roku 1997 nerovnováha v ekonomice donutila vládu Václava Klause připravit balíček úsporných opatření s cílem snížit domácí poptávku, omezit veřejné výdaje a podpořit míru úspor. Z dlouhodobého hlediska vláda deklarovala například urychlené dokončení privatizace a zprůhlednění kapitálového trhu. Opatření se týkají jak dovozní, tak vývozní stránky. Nejpodstatnější jsou: změna celních kvót pro dovoz potravinářských surovin, změna pravidel o rozhodování o veřejných zakázkách, preference domácích dodavatelů při realizaci těchto zakázek, zavedení dovozních depozit na snížení objemu dovozu, atd. Tato opatření měla snížit deficit OB o 30 – 50 mld. Kč. Jako hlavní prostředek byly zvoleny dovozní depozita 20 % na 1/2 roku na všechno dovezené spotřební zboží.
Koruna devalvovala o 10% (vůči německé marce se propadla o 10 %, vůči USD o celou čtvrtinu). Marná obrana koruny před devalvací stála ústřední banku celé dvě miliardy liber, což je více než čtvrtina jejích rezerv tvrdé měny. Centrální banka zrušila fluktuační pásmo a umožnila oslabení kursu.
Vývoz ČR se rozložil a kvetoucí dovoz ze Západu vytvořil rychle rostoucí obchodní schodek. Inflace byla 10,0 %, reálný růst HDP 1,4 %, pasivum obchodní bilance 140,8 mld. Kč, pasivní saldo státního rozpočtu cca 10 mld. Kč.

III. Kapitola
Současné problémy zahraničního obchodu a snahy o jejich řešení

Hospodářské potíže České republiky, které začaly přibližně před dvaceti měsíci, se zvětšují. Český statistický úřad nedávno uvedl, že během třetího čtvrtletí 1998 poklesl český hrubý domácí produkt o 2,9 procent a za první tři čtvrtiny roku 1998 poklesl celkem ve srovnání s předchozím rokem o 2,1 procenta.
Vládní činitelé se snaží hledat rozumné východisko. Dohodli se, že první prioritou musí být hospodářský růst a dokončení hospodářské transformace. Vláda plánuje zprivatizovat do dvou let české banky a začne tím, že převezme určité nesplatitelné dluhy. České podniky v současnosti dluží českým bankám a samy sobě navzájem 6,333 miliard dolarů. Většinou těchto dluhů (3,79 miliard dolarů) je zatížen český průmysl.

Samotný vývoj zahraničního obchodu však (i přes zpomalení růstu vývozu ve 2. čtvrtletí) pozitivně ovlivnil celkové ekonomické výsledky 1. pololetí roku 1998. Předstih růstu vývozu před dovozem dosáhl téměř 16 bodů (při růstu vývozu o 32,2 % a dovozu o 16,8 %), což se projevilo v meziročním snížení deficitu obchodní bilance o více než polovinu (ze 72,1 mld. Kč na 33,4 mld. Kč). Na vývoj dovozu, vývozu a OB poukazuje následující graf:



Na vývoz působila, vedle meziročního oslabení koruny a růstu průmyslové výroby v exportních odvětvích, také snižující se domácí poptávka, která nutila domácí výrobce hledat uplatnění na vnějším trhu, především na trhu EU, na němž přetrvávalo oživení. Na dovoz působily retardačně kursové změny a pokles domácí poptávky. Reálný růst zahraničního obchodu se výrazně zrychlil (u vývozu z 10,1 % v roce 1997 na 23,6 %, u dovozu z 9,2 % na 13,3 % ve stálých cenách 1994). Vliv devalvačního pohybu, který postupně meziročně zeslaboval, přispěl v 1. pololetí k nominálnímu růstu vývozu i dovozu 12 - 13 procentními body. Po vyloučení kursových změn v obchodě realizovaném v DEM a USD (v těchto měnách se realizovalo 70,9 % vývozu a 71,8 % dovozu) vzrostl vývoz v 1. pololetí o 19,7 % a dovoz o 3,7 %.



Český statistický úřad dnes (2. 1. 1999) zveřejní informace o vývoji zahraničního obchodu za září letošního roku. Odhady analytiků na výši deficitu za září se přitom velmi liší, ekonomové očekávají deficit obchodní bilance v září mezi pěti až šesti miliardami Kč. V srpnu dosáhlo záporné saldo zahraničního obchodu České republiky 4,946 miliardy korun. Dosáhnuté saldo v 1. čtvrtletí roku 1998 je znázorněno v grafu.



Z hlediska teritoriální struktury měl nejrychlejší růst (vedle ostatních zemí s tranzitivní a státní ekonomikou s podílem 0,3 % na celkovém vývozu) vývoz do EU (38,9%). Naopak se snížil podíl evropských zemí s tranzitivní ekonomikou a rozvojových zemí (o 0,6 bodu na 4,3 %). Také v dovozu podíl EU posílil (62,7 %). Stejně jako ve vývozu, i v dovozu poklesl podíl evropských zemí s tranzitivní ekonomikou a rozvojových zemí .

Na meziročním snížení deficitu obchodní bilance se podílel především obchod s EU (pokles deficitu o 29 mld. Kč) a evropskými zeměmi s tranzitivní ekonomikou (zvýšení aktiva o 14,9 mld. Kč).
Podle šetření ČSÚ (u respondentů, kteří realizovali 25 % dovozu a 41 % vývozu) zahraničně obchodní firmy očekávají, že za devět měsíců letošního roku se vývoz zvýší o 25 %, dovoz o 14 % a deficit dosáhne 59 mld. Kč. Roční růst vývozu by měl podle jejich odhadu dosáhnout 26 %, dovozu 16 % a celoroční deficit 89 mld. Kč.






Seznam použitých pramenů a literatury

Literatura:
Karel Půlpán: Nástin českých a československých hospodářských dějin do roku 1990 II. Díl

Ekonom 1996 - 1998
Hospodářské noviny 1995 – 1998
Mladá fronta DNES – stránky ekonomika a finance
Ročenka hospodářských novin 1997

Internet : www. finance. cz
www. seznam. cz
www. atlas. cz
www stránky Ministerstva financí
www stránky Statistického úřadu
Neviditelný pes – www. pes. eunet. cz
Britské listy – www. blisty. internter. cz
Mladá fronta DNES – www. idnes. Cz
Czech informatial server – www.czechia.com

Teletext – ekonomické stránky






PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT