ROZDÍLY MEZI TRADIČNÍM S., VALENČNÍM S. A HYPERSYNTAXEM
- syntaxe (skladba) je nauka o mluvnické a významové stavbě věty a souvětí a o jejich zvukové stránce, nyní se nověji zabývá i celými souvislými texty (Þ tzv. hypersyntaxe)
- nejmodernějším uceleným bohemistickým dílem, které se zabývá touto tématikou, přihlíží k vývoji i současnému stavu jazykovědné bohemistiky a zároveň i k lingvistice světové je akademická Mluvnice češtiny (z roku 1987)
- v základu se tento obor zabývá výkladem tradiční syntaxe, až později začíná věnovat pozornost také základovým větným strukturám ® tzv. valenčnímu syntaxu a dále i úvodu do textové syntaxe ® hypersyntaxe
TRADIČNÍ SYNTAX
- bývá chápán jako „nauka o větě“
- zabývá se vzájemnými vztahy jednotlivých větných členů (slov), které vytvářejí skladební strukturu věty
- základní vztahy tradičního syntaxu, které rozeznáváme, jsou:
a) predikace (přisuzování) Þ vztah mezi podmětovou a přísudkovou částí věty Þ „Anička se radovala.“
b) determinace (určování) Þ vztah mezi kterýmkoliv členem rozvíjejícím (tj. závislým) a členem řídícím Þ „…nový mistr světa…“
c) koordinace (souřadnost) Þ vztah mezi navzájem nezávislými větnými členy, které mají touž větnou platnost (např. přívlastky) Þ „Pevná a nepromokavá látka…“
d) apozice (přistavování) Þ spojování dvou nebo více větných členů téže členské platnosti Þ „Bohumil Hrabal, významný český spisovatel…“
- tyto vztahy se znázorňují symbolickým zápisem ® větným vzorcem
VALENČNÍ SYNTAX
- zabývá se pouze schopností slovesa, vázat na sebe různé druhy doplnění (jiné větné členy)
- různá slovesa vyžadují různý počet doplnění (některé však nevyžadují žádné)
př.: sloveso darovat vyžaduje tři doplnění,
- podmět (kdo)
- předmět ve třetím pádu (komu)
- předmět ve čtvrtém pádu (co)
jinak věta ztrácí smysl
př.: sloveso prší nevyžaduje doplnění žádné, může stát samo o sobě jako věta, která má smysl
- počet doplnění je závazný, jinak porušujeme gramatickou správnost věty
- znázorňuje se grafickým zápisem (vzorcem)
HYPERSYNTAX
- tzv. textová (nebo nadvětná) syntaxe
- zabývá se stavbou uceleného textu, syntaktickými konstrukcemi (větami jednoduchými a souvětími) a jejich vzájemnými vztahy
- při rozboru stavby textu rozlišuje velké množství nejrůznějších prvků (např. spojky a spojovací výrazy; zájmena; vzájemnou závislost vět – např. jestli věta závisí na té předchozí nebo následující; dále také přízvuk, intonaci, pauzy a jiné znaky mluvených projevů; slovosled, větosled a výběr výrazových prostředků a mnoho dalších…)
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát