Konstantin a Metoděj
Příchod Konstantina a Metoděje
Do dějin evropské literatury vstoupily naše země v polovině 9. stol.. Velkomoravský kníže Rastislav požádal byzantského císaře Michaela III. o vyslání věrozvěstů, aby šířili na jeho území křesťanství, byl to také politický cíl. Nechtěl přijmout křesťanství ze západu (říše východofranské-Německo), která by ohrozila Velkou Moravu svou rozpínavostí.
Roku 863 došlo k vyslání byzantského dvorského učence Konstantina a jeho bratra Metoděje na Velkou Moravu. Pro lepší dosažení cíle zavedli do bohoslužeb tzv. staroslověnštinu a sestavili i slovanské písmo hlaholici.
Nejvýznamnější památky: 
1. překlady části bible
2. Proglas -  autor asi Konstantin
- hlavní myšlenka: věřící má právo naslouchat slovu božímu v jazyce srozumitel-
  ném        
Život Konstantinův        autory jsou zřejmě jejich žáci a díla mají obranný charakter
Život Metodějův             (podle místa nálezu – Moravskopanonské legendy)  
Po rozpadu Velké Moravy nastupují Přemyslovci a těm lépe vyhovuje idea západního křesťanství v latině, protože upevňuje moc panovníka.
10. – 11. stol. – boj literatury staroslověnské a latinské
10. stol. – Legenda o svatém Václavovi – ve staroslověnštině
                 Kristiánova legenda – v latině
- líčí také život a smrt knížete Václava a jeho babičky Ludmily 
 11. stol. – převažuje latina
                 Pražské hlaholské zlomky – ve staroslověnštině
Staroslověnština se udržuje v Sázavském klášteře.
12. stol. – vítězí latinská literatura, už žádná staroslověnština, jen latina, písemnictví má                        m                nadále kněžský ráz
Literární druhy: Legenda – má historické jádro, obsahuje nadpřirozený zásah
                          Kronika – autor popisuje události jak na sebe časově navazují
Kosmova kronika česká – napsána r. 1125 latinsky. Celé dílo je podloženo verši. Zachycuje mm                                     české dějiny od nejstarších dob do autorovy současnosti.
     Rozdělení kroniky: a) bájivé vyprávění starců
                                     b) to, co sám autor pamatuje
Kronika má politický cíl, chce přispět k upevnění českého feudálního státu. Je to nejen historické, ale i umělecké dílo, živé a vtipné vypracování. Z Kosmovy kroniky čerpali i další historici. Kosmas byl děkanem svatovítské kapituly.
Vznik česky psané literatury -14. stol. 
Literatura již není výsadou církve, je spjata s životem a světským názorem šlechty. Církev stále mluví latinsky, latinská šlechta německy, česká šlechta a měšťanstvo česky. Vstup měšťanstva do literatury byl evropskou raritou. Příčinou byl růst měst, těžba stříbra za Václava II. a vznik bohatého měšťanstva. Na počátcích česky psané literatury měl výlučné postavení verš. Lidé nevěřili ve vlastní schopnosti a tvořili podle předloh (bible). Většina děl anonymních.
Alexandreida: vytvořena podle latinské předlohy. Jde o přenesení starověké látky do středově-
                       kých souvislostí. Napsána česky.
Na postavě makedonského krále Alexandra Velikého byl zobrazen ideál středověkého panovníka. Alexandrovská látka se ve středověku těšila veliké oblibě a nacházíme ji téměř ve všech evropských literaturách. Líčí hrdinské činy Alexandrovy – obraz marné cesty za slávou a světovládou. Alexandreida nahrazovala v českém prostředí funkci hrdinského eposu
Dalimilova kronika: nesprávně přisouzena Dalimilovy Meziříčskému, autorem asi nižší  ammmmm                   šlechtic. Kronika končí rokem 1314. Reaguje na nástup cizí dynastie na                                 
                                    český trůn (Lucemburci). Kniha má silně vlastenecký ráz a je psána mmmmm                    česky. (Pověst o Oldřichovi a Boženě)
Doba Karla IV.
Doba největšího rozkvětu českého státu. Naše země se stala jádrem světové říše. Praha centrem evropské vzdělanosti a kultury. Sám Karel IV. se staral o rozkvět české země a umění, literatury a vědy a architektury.
Pražské biskupství bylo povýšeno na arcibiskupství a stalo se nezávislým na německém arcibiskupství v Mohuči. 
Roku 1348 byla založena Pražská univerzita, nejstarší ve střední Evropě.
Praha byla obohacena o nové stavitelské památky: -     Karlův most
-	Karlova univerzita
-	Karlštejn
-	Nové město pražské
-	Chrám sv. Víta (Matyáš z Arasu a Petr Parléř)
Literatura nadále v latině i v češtině.
Sám Karel IV. napsal v latině životopis Víta Karoli.  
Literatura za doby Karla IV.
Významnou část tvorby tohoto období tvoří legendy.
LEGENDA:
Legenda o svatém Prokopovi: - mapuje českoněmecké vztahy za doby Karla IV. (14. stol.).  Líčí život svatého Prokopa, posmrtný zázrak. Slovanští mniši byli vypuzeni ze Sázavského kláštera a nahrazeni Němci. Po zásahu mrtvého Prokopa se na čas vracejí a to je historické jádro.
Legenda o svaté Kateřině: - 3 typy latinských legend 
česká verze: Kateřina získá pro křesťanskou víru 50 pohanských mistrů a pro stálost ve víře je mučena – vpletena do kola.
DRAMA: vznik spjat s církevní velikonoční hrou v latině
- 3 Marie kupují na trhu hojivé masti k pomazání Kristova těla
- stále více však pronikaly prvky lidového jazyka, zvláště jaderná mluva mastičkáře a proto     ..byla hra vzkázána z chrámu, hrálo se mimo kostel.
Mastičkář: - široce rozvedená scéna z velikonoční dvojjazyčné hry vzniklé na podkladě mmmmmm    latinské hry obřadní.
                    - líčí najímání sluhů mastičkářům a vychvalování mastí na trhu. Aby vzbudil kou-
                      pěchtivost, provedl mastičkář zázrak. Vzkřísil z mrtvých Abrahámova syna Izá-
                      ka tím, že mu nalil na zadek kvasnice.     
SATIRA: autor s posměchem ukazuje na nedostatky ve společnosti a někdy se snaží o jejich nápravu. Autory středověké satiry jsou studenti a měšťané.
Studentské satiry:
Podkoní a žák: - podkoní a žák dávají každý přednost svému stavu, veršovaná forma, spor končí rvačkou a otevřeným koncem (oba jsou na tom stejně)
Píseň veselé chudiny
Měšťanská satira: - skladby hradeckého rukopisu
                              - 2 skladby
Desatero kazanie božie: - neznámý autor vykládá jednotlivé přikázání a ukazuje, kdo proti nim hřeší, jde o přestupky proti hospodářskému řádu.
Satiry o řemeslnících a konšelích: - autor neznámý, bez opory bible kritika proti ševcům, radním, kovářům, pekařům, řezníkům. Autor odsuzuje nepoctivost, nesvědomitost a úplatnost.
Satira o řeznících: - řezník okrádal lidi, prodával skopové za nejlepší hovězí. Také když byla zima, dal do rozřízlého masa vodu a položil ho na mráz. Voda zmrzla a maso vážilo víc.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT