VÝVOJ JAZYKA A LITERATURY
- první písemnosti pocházejí z oblasti Egypta, Egejské oblasti a oblasti přední Indie, tedy v oblasti velkých řek-Nilu, Gangy, Indu, Brahmapútry,Eufratu a Tigridu, kde ve 4.-3. tis. vznikly první rozsáhlé státní celky
- do 6. tis. se slovesnost traduje pouze ústně, v podobě magických obřadů, pranostik, přísloví a pořekadel, většinou ve veršované formě (opakování slov, přací, zvolací a citově zabarvené věty)
- vznikají také složitější mýty, které odrážejí základní představy lidí o světě
1. Sumerská literatura
2. Egyptská literatura
3. Chetitská literatura
4. Foinická literatura
5. Perská literatura
6. Indická literatura
7. Čínská literatura
8. Japonská literatura
9. Hebrejská literatura
10. Americká literatura
JAZYKY
1. semitsko-hamitská větev
- africké jazyky (egyptština)
- východní jazyky – akkadština, babylónština, assyrština
- západní jazyky – arabština, hebrejština, foiničtina, aramejština, etiopština
2. indoevropská větev
- sumerština, chetitština
- indické jazyky, sánskrt
- italické – latina
- keltské
3. nezařazené – krétština- nerozluštěná
PÍSEMNÉ SYSTÉMY
- první písemné systémy vznikly kolem 3. a 4. tis. a sloužily k hospodářským záznamům, označování vlastnictví a vzniká i první umělecká literatura
sumersko-babylonský klínopisný systém – piktogramů
hieroglyfický klínopisný systém – 3.-2. tis.
protoindické písmo
čínské písmo
semitská písma – foinické, hebrejské, aramejské - 2. tis
MEZOPOTÁMSKÁ LITERATURA
SUMEROVÉ
- nejdříve piktogramy, pak klínopis (hosp. záznamy, později umělecká literatura)
epika
eposy a mýty
– o stvoření světa a člověka, vyprávějí o význačných činech bohů a králů (Enlil-bůh bohů, Enki-bůh moudrosti a hlubin, dcera Inana, An-bůh nebes)
- představovali si svět jako bochník chleba a měděnou kupolí, kde sídlili bohové
- báje o stvoření Měsíce
- zmrtvýchvstání
EPOS O GILGAMEŠOVI
- jedna z prvních literárních památek na světě
- z Aššurbanipalovy knihovny
- více autorů, nadnárodní epos
- dvě verze – akkadská a sumerská (pozdější), akkadskou tvoří 12 tabulek, s. – jednotlivé příběhy (Gilgameš krotí nebeského býka, Gilgameš jde do podsvětí pro paličky od bubínku)
- hl. hrdina – Gilgameš –je patrně polomýtický sumerský vládce, který prožívá různá dobrodružství na cestě za hledáním nesmrtelnosti (potom, co jeho přítel Enkidu zemře)
- nakonec zjišťuje, že nesmrtelnosti nelze dosáhnout, je to lidský osud
sváry
- patří do mudroslovné literatury, je to hádka dvou , každý chce dokázat svou pravdu
- Léto a Zima, Svár Datle s Tamaryškem
nářky
- nad zpustošenými městy (Uru, Lagaš. Prokletí Akkadu )
přísloví a rčení, zaříkávadla, polit. skladby
lyrika – písně (pracovní)
AKKADOVÉ
- Epos o Atrachásísovi – šlechtic, který se zachránil při potopě
- Rady panovníkovi – polit. skladby
BABYLÓŇANÉ
- přetvořili sumerské báje
- epos Marduk stvořitel ( M. přemohl 12 příšer a bohové mu věnovali Babylón )
- Hymna na Ištaru (bohyně Inana)
- „Babylónský Job“ – paralela na Bibli, autor zpytuje svědomí
- Průpovědi o morálce lidí – bajky, lit. diskuse, sváry, humorné dialogy-např. pána s otrokem
ASYŘANÉ
- zachovaly se památky na obeliscích a skalách , a anály, popisující vojenské úspěchy
EGYPTSKÁ LITERATURA
- roku 1799 objevili Napoleonovi vojáci u Goseta tzv. Rosetskou desku, byl stejný text napsán hieroglyficky, démoticky a řecky, a díky tomu bylo Champollionem egyptské písmo rozluštěno
- písmo-hieroglyfy- se vyvinulo z piktogramů (4. tis. př. Kr.), později se zvýšil počet souhlásek a písmo se stalo posvátné
Dělení písma:
1. hieratické – písmo kněžích, jednodušší, pro psaní náb. Textů a záznamů
2. démotické – nejjednodušší
3. hieroglyfické – složité, posvátné písmo
Jazyky:
1. staroegyptština
2. klasická egyptština (do r. 1500 př. Kr)
3. novoegyptština (do 70 př. Kr)
4. démotština ( do 300 n. l.)
5. kopština (v 7. stol. nahrazena arabštinou)
- psalo se černým nebo červeným inkoustem na papyrus a střepy, z leva doprava
- čeština se seznamuje s literaturou až prácemi egyptologů Lexy a Žáby
Literatura
1. náboženská
a) nápisy na pyramidách (Stará říše), texty rakví (Nová říše), Knihy mrtvých- zobrazují představy o posmrtném životě
a) mýty-Mýtus o boji Hora a Sutecha
b) nářky-Esetiny nářky nad mrtvým Usírem
c) mag. texty
d) hymny
2. světská
- neliterární-vědecké knihy, slovníky, anály
- novely a povídky –O Sinuhetovi
- pohádky-o zvířatech, pravda a lež, O dvou bratrech
- knihy moudrých rad –jak se chovat (Ptahopteh)
- rozhovory, písně-pracovní, milostné (popisné, ranní, nářky u dveří-nevyslyšené tužby)
- využívá se aliterace-následný rým, anadiploze, paralelismus, elipsa
- zakládání knihoven – ALEXANDRIJSKÁ KNIHOVNA (zal. Dynastií Ptolemaiovců)
CHETITSKÁ LITERATURA
- Stará a Nová chetitská říše se rozkládala na území dnešní Sýrie a Malé Asie, centrum bylo pravděpodobně město Bogazkoy
epickomýtické spisy
- Mýtus o hadu Chadamu
- Mýtus o boji hada Illujankaše s bohem bouřky
- Mýtus o bohu Telepinovi
- r. 1295 byla sepsána mírová smlouva o konci války s Egyptem, je to první mírová smlouva, napsaná klínovým písmem na stříbrných deskách
- Kikuliš – příručka o pěstování koní
- Zaklínadla, Pravidla
- písmo Chetitů (z neindoevropského prajazyka chatti) vyluštil Bedřich Hrozný
FÉNICKÁ LITERATURA
- Fénická říše se rozkládala na území Libanonu
- dochovaly se pouze nápisy, ale F. vynalezli kolem roku 3000 alfabetické písmo, z něhož se vyvinula řecká a latinská abeceda
PERSKÁ LITERATURA
1. stará (7.-3. stol. př.Kr)
2. střední (3. stol. př. Kr – 3. stol. po Kr.)
3. nová (3. stol. - současnost)
1. AVESTA – základní kniha staroperského náboženství, sborník náb. textů
- modlitby, kázání, hymny – avestská literatura
Jasna – modlitby
Gatha Zarathuštry – nejdůležitější část (Zarathuštra – íránský kočovný kazatel)
Homiaš – zbytek staré epické poezie
Vzývání nebeských bytostí
Zaříkávání proti zlým duchům
Nápisy achaimenovských králů -klínové písmo
2. Náboženské knihy kněží Zarathuštrových
- stvoření světa, nebe a peklo, zlomky zákoníků,
3.
- nový perský jazyk, vliv arabské kultury (písmo)
- islám-Korán
- učený a dekorativní ráz písemnictví
poezie – hlavní místo v p. kultuře, vyvinuly se útvary kasída a ghazal
ABÚL KÁSIM FÍRDAUSÍ
- dílo – hrdinský epos Šáh-náme
- v 50 zpěvech vypravuje vývoj lidstva podle tehdejších představ
- hist. události, mýty a legendy, řeči a dopisy králů, války
JÚSUF NÍZÁMÍ
- 5 epických skladeb Chamse (Pateřice)
Pokladnice tajemství – eticko-filozofická skladba
milostná – Chušrau a Širín, Lajlá a Mádžun (tragická láska dvou dětí), Sedm obrazů (vyprávění sedmi princezen)
příběh vladaře Alexandra – zamýšlí se nad osudem člověka a společnosti
- zájem o osud individua, psychologie, citová vroucnost
- proměňuje se ve středověký romantický epos
INDICKÁ LITERATURA
- první památky – 2000 př. Kr. – védy
Vývoj:
1. Harapská kultura
- první písemné památky – pečetě, základ náboženství
2. Árjové
- védy – rozsáhlá díla, poskládaná z hymnů a ceremonií, uspořádání božstev, nejstarší gramatika, zpěvy, obětní formule, zakklínadla
- brahmány – filozoficko-náboženské výklady véd knězi brahmány (Brahmána sta cest)
- aranjaky – „lesní texty“, pro poustevníky, navazují na brahmány
- upanišády – náb. předpisy, souhrn náboženství
- mantry – modlitby a hymny
- jazyk – sánskrt (uměle složený), prákrty – přirozené jazyky
Eposy:
BHAGAVADGÍTA (Zpěv vznešeného)
- upanišáda, bůh Krišna, jako vozataj, vykládá svému příteli učení višnuistické sekty
MAHABHÁRÁTA
- podklad je historická událost – soupeření rodů Pánduovců a Kurnuovců, doplněné fantazií neznámého autora, líčení bitev, osudy lidí, láska, nenávist, intriky
- výklady zákonů, filozofie, politické úvahy
- souhrn ind. Básnictví, vědění a filozofie
- z přelomu letopočtu
RÁMAJÁNA
- líčí osudy Rámy a jeho ctnostné manželky Síty, kteří byli nuceni jít do vyhnanství, Síta je unesena králem démonů, ale Ráma ji zachrání a hrdinové se vracejí domů, Síta však musí prokázat svou nevinu u božího soudu, kde je sice omilostněna bohyní, ale ztrácí život
- pohádkové a exotické prvky indické mytologie
- ideály hrdinských ctností, pokory, lásky, oddanosti, věrnosti
3. Magadsko – maurijské období
- rozvíjejí se náboženství – džinismus (Máhovíra), buddhismus (Buddha – probuzení), hinduismus
4. Kušánsko-guptovská kultura
- epocha indické poezie, vzniká divadlo, největší rozvoj společnosti
KÁLIDÁSA (otrok bohyně Kálí)
- učený brahmán, opěvuje krásu žen, silné citové vztahy
- Šestero ročních období
- Ztracený prsten – pohádka, láska zvítězí
- Oblak poslem lásky – milenec, odloučený na jeden rok od své milé, jí posílá milostné
vzkazy po dešťovém mraku, obdiv k prostému citu, opěvování přírody
- Pančatantra (Patero poučení) – bajky
- Sútry – ponaučení, Kámasútra – ponaučení o rozkoši
Poezie
- zpívané básně (oslava bohů)
- hindská poezie
- eposy
ČÍNSKÁ LITERATURA
- kultura vzniká kolem 3. tis., ovlivňuje celou kulturu Dálného východu
- jazyk je blízký sinothajským jazykům, písmo je znakové, velmi složité, první památky jsou z 2. tis. na želvích krunýřích a kamenných deskách, jsou to věštby, rituály, 1. tis. – první literatura
- první překlady u nás –Zpěvy staré Číny od V. Mathesia
- literaturu ovlivnil hlavně vznik náboženských hnutí
konfucianismus – politicko-etické hnutí, zakl. KONFUCIUS-dílo Rozpravy (základní poučení o morálce, vztahy v rodině, lidskost)
taoismus – zakl. LAO´C, dílo Tao-te-ťing (Kniha o cestě a ctnosti), hledání cesty k přírodě, k sobě, filozofie předurčení
- základem literatury je 5 kanonických knih Wu-ťing, pravděpodobně sestavené Konfuciem
tradiční filozofická Kniha proměn (I-ťing),původně věštecká kniha, později doplněná o řadu komentářů – důraz na symbolické osvojení světa a změnu jako jedinou stálost
Kniha písní – nejstarší sbírka poezie, základ pozdější (láska k práci, zvyky, příběhy, milostné básně
Kniha dokumentů
Kniha obřadů
Letopisy jara a podzimu
Poezie
- klasická poezie vrcholí v epoše dynastie Tchang (raný středověk), básníci jsou společensky vysoko
ČCHU JUAN (3. stol. př. Kr.) – první básnická osobnost
- Píseň o hoři, Setkání s žalem
- typ Čchu – ep. básně, metafory, hledání krásy
LI PO
- typ romantického bouřlivého tuláka a snílka
- inspirován taoismem, verše o víně, přátelství a přírodě
- zamýšlí se nad osudem člověka ve své době, stěžuje si na soc. nespravedlnosti
- poetika tchangského verše
TU FU
- sociální kritika, zažil povstání a zhroucení říše
- kreslí obrazy válečných hrůz
Próza
- narativní próza – vypravěči ze středověkých měst a tržišť, vyprávěli historické, milostné, dobrodružné nebo detektivní příběhy, s napínavým dějem a zápletkou, směsice reálných a profesionálních prvků
- vypravěčský román – základ velkého čínského románu (díla Kronika tří království, Příběhy jezerního břehu)
- velké romány – vrchol světová románové tvorby (jsou to novověká díla) – alegorie Putování na západ, mravoličné Ťin Pching Mej, satirický román Literáti a mandaríni a velký společenský román citů Sen v červeném domě
JAPONSKÁ LITERATURA
- souvisí z čínskou literaturou, zpočátku pod vlivem čínské kultury
- písmo-vzniká spojením čínských znaků a japonských abeced (katakama – nečínská slova, hiragama – ostatní)
Literatura – kroniky
- Kodžiki – bozi, stvoření světa, hlavně čínské
- Nihongi - výčet japonské historie
- mytologie – úzce svázána s přírodou
HEBREJSKÁ LITERATURA
- psaná starověkou, středověkou a novověkou hebrejštinou, v 18. stol. vytlačována aramejštinou, pak opět hebrejština
- první památky – biblické texty – zapsání různých obřadů, formulí, přísloví, mudrosloví, příběhů, legend, pověstí
- obhajovací a obžalovací řeč, rozsudky a kletby
- hymny – oslava Boha, novověké-symbolizující stát, imperativní-při bohoslužbě
- velký význam mělo náboženství – byla to společná záležitost, základní projevy – oběti, víra v jednoho Boha – Hospodina (Jahve, Ellohim)
BIBLE (Písmo Svaté)
- Starý Zákon (45 knih, napsaný hebrejsky a aramejsky - Židé) a Nový Zákon (27 knih + 9 deuterokanonických, napsaný řecky, křesťanská tradice)
- více autorů, kněžská redakce, Bohem inspirované – Bůh promlouvá k lidem
- definitivní redakce – po egyptském zajetí
- první překlad – do řečtiny – Septuaginta, další překlady – do pol. 3. stol. – starolatinský, přelom 4. a 5. stol. – Jeronýmův překlad – Vulgata, 1979 – Novovulgata, první celý český překlad – Lesvicko-drážďanská Bible, Jednota bratrská – Bible Kralická
Rozdělení Starého Zákona podle Palestinského kánonu
I. TÓRA – Zákon – 5 knih Mojžíšových
Genesis – stvoření světa a člověka, vyhnání z ráje, Kain a Ábel, potopa, příběhy praotců – Abrahám, Izák, Jákob, Josef
Exodus – rány egyptské,východ Izraelitů z Egypta, putování po poušti, vydání Desatera
Leviticus
Numeri
Deuteronomium – kněžské obřady, oběti
II. PROROCI – historická literatura – Jozue (příchod do země zaslíbené), Soudců (Debořina vítězná píseň – literárně nejstarší, Gedeon, Samson, 1. a 2. Samuelova – Saul, David, Šalamoun, prorocká literatura – Izaiáš, Jeremiáš, Ezechiel, Daniel, 12 malých proroků (Jonáš, Elíša, Nátan)
III. SPISY – žalmy, přísloví, Píseň písní – milostná píseň, Kniha moudrosti, Kazatel, Job, Ester, Rút
Žalmy
- asi 150 modliteb, nemají rým
- chvalozpěvy, děkovné, smuteční, mesiánské, prosebné
- zpívají se o židovských svátcích, základ pro křesťanské motlitby
- připisovány Davidovi a Šalamounovi, ale jsou i z jiné doby
Význam Bible jako literární památky:
- jsou zde zastoupeny všechny literární druhy – vyprávění, přísloví, píseň, morální kodex, právní lit., přirovnání, personifikace
- vznik národních literatur
- nejčtenější kniha světa
AMERICKÁ LITERATURA
- velmi vyspělé civilizace, psaní zpočátku obrázkovým písmem
- Olmékové, Toltékové, Aztékové (nejvyspělejší),
- Mayové – první literatura (v mayských jazycích )
Mayské kodexy ( Drážďanský, Pařížský a Madridský )-obřadné knihy kněží psané hieroglyfy
Popol vuhu – posvátná kniha, napsaná v kečuánštině, má 4 části – stvoření světa a lidí, boj světla s tmou, usazování kmenů na Yucatánu, historie vládnoucích rodů
Chilama balama (věštec jaguára) – soubor knih, napsaných latinkou – obřady, pohyby hvězd
Nahuatská literatura – 20 posvátných hymnů Nahů
- Inkové – zachovala se poezie v jazyku kečua ( hymny na inky, pracovní , bajky) a drama Ollantay
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát