Systém vyšších rostlin
Podříše-Vyšší rostliny (Cormobionta)
-mnohobuněčné, převážně autotrofní rostliny, přizpůsobené životu na souši
Kormus(tělo) -bývá rozlišeno na KOŘEN, STONEK a LISTY
-odvozují se od zelených řas (shodné znaky)
-postupné zdokonalování vodních pletiv
rozmnožování:Heteromorfní rodozměna-v průběhu evoluce se v suchozemských podmínkách prosazuje přizpůsobivější nepohlavní generace (SPOROFYT)-potlačuje pohlavní generaci (GAMETOFYT)
Vývojové proudy
-MECHOROSTY
-KAPRAĎOROSTY
-SEMENNÉ ROSTLINY
O:MECHOROSTY
Obecná charakteristika: -suchozemské výtrusné rostliny, převažuje gametofyt
-váží vodu, ovlivňují mikroklima ekosystému a tvorbu podzemní vody, vytvářejí rašelinu
-bezcévné, drobného vzrůstu, rozmnožování vázáno na vodu
Výskyt: -lesy, kůry stromů, skály, holá zem
Rozmnožování: -rodozměna (viz. Obr. 72), vlhké nebo vodní prostředí
Výtrus (spora)—)prvoklíček--)rostlina--)gametangia: pelatky se spermatozoidy + zárodečníky s oosférami--) oplození--)zygota--)štět s výtrusnicí- tobolkou--)meioza--)spory
(po dozrání Sporofyt odumírá, po celou dobu své existence byl vázán na gametofyt, který zajišťoval výživu)
Popis rostl. mechu: -viz obr. 73 (Rašelník)
T: JÁTROVKY př. Prostnice mnohotvárná
T: MECHY př. Rašelníky, Měříky (Bělomech sivý), Ploník ztenčený
O:KAPRAĎOROSTY
Obecná charakteristika: -výtrusné cévnaté rostliny, převládá sporofyt
-přítomnost pravých cévních svazků
-stejně jako mechorosty netvoří ani květy ani semena
2 větve-MIKRUFYLNÍ-listy malé, celistvé, nečleněné-PLAVUŇĚ, PŘESLIČKY
-MEGAFYLNÍ-listy velké, členěné, bohatě zpeřené-KAPRADINY
T:PLAVUŇĚ
Obecná charakteristika: -vyvinuly se z RINIOFYT (vymřelé typy vyšších rostlin)
-nejstarší suché cévnaté rostliny
Stavba těla: -viz. Obr. 74
Rozmnožování: -viz. Obr. 74
-ze spory (výtrusu) se vyvíjí podzemní prokel- teprve po několika letech se na něm vytvářejí samčí nebo samičí gametangia
-z oplozené vaječné buňky vyrůstá mladý sporofyt (gametofyt brzy odumírá)
Výskyt: -světlé jehličnaté lesy
Příklad: -Plavuň vidlačka
T:PŘESLIČKY
Obecná charakteristika: -z RINIOFYT
-v buněčné stěně je pokožka silně prostoupena SiO2 (oxid křemičitý)
-lodyhy dvojího typu -JARNÍ (nezelené), nesoucí na vrcholu výtrusnicový klas
-LETNÍ (zelené)- asimilují
Význam: -spoluvytvářely kamenouhelné sloje
Stavba těla: -výtrusy jsou kulovité, vnější vrstva se dělí na 4 haptery-vlivem změn vlhkosti se pohybují a vzájemně splétají
-to umožňuje z hlediska oplození nezbytné rozšiřování výtrusů ve shlucích (výtrusy jsou stejné, ale pohlavně rozlišené)
Rozmnožování: - viz. Obr. 78
Výskyt: -vlhké lesy, vlhké okraje polí
Příklady: -Přeslička lesní, Přeslička rolní
T:KAPRADINY
Obecná charakteristika: -tvoří výtrusnicové kupky-chráněné (někdy) blanitou ostěrou
-výtrusnice mají často na obvodu prstenec-ztloustlé buňky-v době zralosti umožňuje otvírání sporangií a uvolńování výtrusů
Rozmnožování: -ve vlhku výtrusy vyklíčí v zelené, lupenité, oboupohlavné prokly, srdčitý tvar, viz. Obr 79
Výskyt: -lesy, stinné skály
Příklady: -Kapraď samec, Žebrovice různolistá (listy sporofyly x trofofyly), Hasivka orličí (největší)
O:SEMENNÉ ROSTLINY
Obecná charakteristika: -nejpočetnější, vývojově nejdokonalejší skupina vyšších rostlin, dominuje sporofyt
-nezávislost procesu oplození na H2O
-tvorba dokonalých mnohobuňečných částic- SEMEN
PO:NAHOSEMENNÉ
PO:KRYTOSEMENNÉ
PO:NAHOSEMENNÉ ROSTLINY
-MEGAFILNÍ větev- JINANY(obr.83), CYKASY(obr. 82)
-MIKROFILNÍ větev-JEHLIČNANY (obr.84,85,86)
Obecná charakteristika: -nedokonalá ochrana vajíček, absence květních obalů i blizny-pyl přímo na nahé vajíčko
-oddělené samčí a samičí šišticové soubory- k opylení dochází větrem
T:JEHLIČNANY
Obecná charakteristika: -stálezelené rostliny stromovitého (méně často keřovitého) vzrůstu
-jehlicovité či šupinaté listy-stavbou listu jsou jehličnany přizpůsobeny ke snížení ztrát vody výparem
-pryskyřičné kanálky- viz. Obr. 84
Rozmnožování: -tyčinky (samčí výtrusné listy) + plodolisty-semenné šupiny (samičí výtrusové listy)- uspořádané v oddělených jednopohlavních šišticích
-opylování jehličnanů zajišťuje vítr
-oplozená vajíčka dozrávají v semena (zpravidla křídlatá), ta jsou rozšiřována větrem
-samičí šištice dozrávají v šišky (dřevnaté)
Příklady: -Smrk obecný, Jedle bělokorá, borovice lesní, Modřín opadavý, Jalovec obecný, Tis červený
PO:KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY
Obecná charakteristika: -vývojově nejpokročilejší
-vajíčka uzavřena v pestíku-po oplození a dozrání se mění v semena
-tvorba KVĚTŮ a PLODŮ
-pylová zrna klíčí v blizně v pylovou láčku
-2 spermatické buňky --) dvojité oplození vajíčka
Stavba květu: -viz. Obr. 87
-květy jsou tvořeny květním lůžkem z něhož vyrůstají květní obaly, tyčinky a pestíky
-květní obaly -KALICH a KORUNA
-OKVĚTÍ-nejsou barevně a tvarově odlišeny
-někdy chybějí buď tyčinky nebo pestíky a květy jsou pak jednopohlavní
-pokud jsou samčí i samičí květy na tomtéž jedinci, jedná se o rostlinu jednodomou, pokud jsou u téhož rodu jedinci samčí i samičí, jde o rostlinu dvoudomou
-tabulka č. 3- květní vzorec
Rozmnožování:
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát