Renesance a humanismus v evropských literaturách
Renesance (14. – 17. stol.)
·	= dobový umělecký a životní styl, kt. usiloval o všestranný rozvoj člověka v kultuře, vědě, politice i ekonomice
·	„půdu“ pro ni připravil František z Assisi (Ital) – zakladatel řádu františkánů (zabýval se zvířaty, přírodou, …)
·	vznikla v Itálii (první stopy už ve 13. a 14. století) X končí s nástupem protireformace
·	základem je fr. slovo renaissance = znovuzrození, obroda, obrození
·	nejrychleji se rozšířila do Francie, Španělska, Anglie
·	= označení epochy v kulturním a ideologickém vývoji mnoha evropských zemí
·	byla umožněna rozpadem feudalismu
·	umožnila rozvoj hospodářství Þ vzrůstá význam peněz
·	církev ztrácí na významu
·	místo hradů se stavějí letohrádky, zámky, fontány, paláce Þ pohodlí člověka
·	začínají se vyvíjet vědy – hl. přírodní (zkoumání člověka, …; Mikoláš Koperník, Galileo Galilei), filosofie, malířství
·	zdůrazňuje se krása a dokonalost lidského těla (socha Davida), vznikají obrazy skutečných lidí (Mona Lisa)
·	objevení Ameriky; vynález knihtisku (Johann Gutenberg)
·	navazuje na antiku ( X středověk) - návrat k antickým ideálům krásy a dobra
·	„člověk je individualita, která je za sebe odpovědná“
Humanismus
·	z latiny humanus, humanitas = lidský
·	= kulturní a literární proud v Evropě, které souvisí s renesancí a spadá do stejného období
·	vývoj na poč. 14. století
·	klade důraz na osobnost člověka jako jednotlivce
·	zdůrazňuje význam lidského vědění
Literatura této doby
·	jazyk – z 90% je to jazyk národní
·	témata – člověk (jako jednotlivec), lidská smyslnost a tělesnost (jejich dobré i špatné stránky), život a radost z něj
Počátky renesance 
(konec 13. – 14. stol.)
Itálie
Dante Alighieri (1265-1321)
=    předchůdce renesance – v jeho díle poprvé nacházíme myšlenky renesančního člověka
=    typický představitel přechodného období mezi středověkou a renesanční literaturou
-	pocházel z bohaté rodiny; velice vzdělaný – hl. v jazyce a v literatuře (antické i soudobé italské a provensálské básnictví
-	životní láska: Beatrice (poznal ji ve 12, jí bylo 8; ona si vzala jiného a zemřela)
-	byl politicky činný – člen protipapežského křídla
-	v době jeho nepřítomnosti byl ve Florencii uskutečněn převrat Þ Alighieri se nesměl do Florencie vrátit ( za svou kritiku církve) Þ zbytek života strávil ve Veroně a v Ravenně (- zde je pochován)
-	začínal jako básník
Božská komedie = duchovní epos
-     obvyklé téma pro středověk
–	    3 části: Peklo, Očistec, Ráj – každá má 33 zpěvů + 1 úvodní = 100
–	    pevná stavba veršů (tercina = trojverší)
–	hrdina: asi sám autor
–	průvodce: Vergilius (= antický básník) – provádí ho celým dílem, pouze do ráje už nesmí (je pohan); Beatrice (= Danteho láska)
–	dokonalá, vyvážená stavba je pokládána za první renesanční stavbu (poprvé tu zobrazuje člověka s renesančními myšlenkami o člověku, životě; poprvé v novověké lyrice vytvořil „živého“ člověka s jeho radostmi i strastmi)
Francesco Petrarca (1304-1374)
-	syn florentského notáře
-	studoval práva; velmi dobře znal antickou i středověkou literaturu
-	politicky činný – jeho snem bylo sjednocení Itálie; dopisoval si s Karlem IV.
-	byl korunován!!! na básníka
-	životní láska: Laura Þ velká inspirace (složil pro ni mnoho básní)
-	psal latinsky i italsky; převážně milostnou poesii (hl. lyriku, ale i epiku)
-	zdokonalil formu znělky = sonetu ( = krátká lyrická báseň; 4 sloky: 4,4,3,3 verše v jedn. slokách)
Zpěvník = sbírka lyrických milostných básní a sonetů (psáno italsky)
Sonety Lauře
Giovanni Boccaccio (1313-1375)
-	prozaik Þ novelista (novela = typický renesanční žánr, vystřídala střed. rytířské romány)
Dekameron = sbírka 99 vyprávění spojených jedním ústředním příběhem
- hl. postavy: 7 žen a 3 mladíci ( - utekli před morem na venkov a zde si vyprávějí milostné a humorné příhody)
Francie
Francois Villon (1431-1463)
-	vl. jm. Francois de Montcorbier
-	„divoký“, avšak velmi geniální fr. básník (jeho tvorba se vyznačuje ostrou ironií a satirou)
-	zloděj, rváč, pil, navštěvoval putyky, byl i ve vězení X zároveň však velmi oblíben pro svou básnickou tvorbu ve vyšších pařížských kruzích
-	inspiroval českou spis. Jarmilu Loukotkovou k napsání románu Navzdory básník zpívá
-	zakladatel „villonské balady“ = báseň skládající se ze 3 slok (každá má stejný refrén) a dovětku ( = „poslání“; závěrečné shrnutí všech slok)
Velký testament = Závěť – rekapitulace jeho života a vztahu k církvi a vládě
Malý testament = Odkaz – sbírka satirických básní kritizujících život
Anglie
Geoffrey Chaucer (asi 1340-1400)
-	obdivovatel italského humanismu - ve své tvorbě navazoval především na Boccacciovy novely
Canterburské povídky – sbírka novel (vznik – reakce na Boccacciovy novely) - formou poesie
- zákl. téma: život měšťanů a chudší šlechty
-	na život se dívá s humorem, sarkasmem a s ironií
Vrcholné období renesance a humanismu
(15. – 16. stol.)
-	velký rozvoj věd, řada objevů a vynálezů (Johannes Gutenberg - knihtisk)
-	objevné cesty (objevení Ameriky)
-	Galileo Galilei, Giordano Bruno, Mikoláš Koperník
-	rozvoj literární vědy – více zkoumána především antickou a orientální lit.
Francie
Francois Rabelais (1494-1553)
-	lékař, botanik, filozof, archeolog, mnich
Gargantua a Pantagruel – román o obří rodině
- popis několika generací (kritika školství, církve, …)
Michel de Montaigne (1533-1592)
-	spisovatel, filozof, cestovatel
-	poznával sám sebe jako člověka a tyto poznatky zobecňoval
-	= jeden ze zakladatelů eseje = útvar na hranici mezi odbornou a krásnou literaturu, má prvky úvahy, zamyšlení nad problémem
Eseje – sborník úvah o člověku (tím je sám autor)
- za základ veškerého vědění považuje rozum a svobodu v rozhodování
Itálie
Ludovico Ariosto
-	básník a dramatik (psal hl. komedie)
Zuřivý Roland
Nizozemí
Erasmus Rotterdamský (1467-1536)
-	hl. představitel humanismu
-	myslitel – psal hodně odborné lit.
-	usiloval o sloučení antiky a křesťanství
Chvála bláznovství – satirické dílo zaměřené na kritiku scholastiky
- hl. postava: Bláznivost = žena
Portugalsko
Luiz de Camoes (1524-1580)
-	především básník
-	šlechtický původ Þ studia; stal se vojákem, ve službách krále se dostal do Indie; byl ve vězení, zemřel v bídě
Lusovci – rozsáhlý národní epos
 - 9000 11-slabičných veršů
 - praotec Luso = něco jako náš praotec Čech (jeden z jeho potomků – Vasco de Gama)
Španělsko
Miguel de Cervantes y Saavedra (1547-1616)
-	především prozaik (novely, romány), ale psal i drama a poesii
-	šlechtic, ale vyrůstal ve skromných podmínkách
Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha
-	hl. postavy: Don Quijote, Sancho Panza, kůň Rocinante, Dulcinea z Tobosa
-	dobrý ale slabomyslný sedlák se snaží být rytířem a prosadit slávu své paní, vydává se do světa a bojuje s prazvláštními protivníky
Lope de Vega (1562-1635)
-	nejvýraznější španělský renesanční dramatik
-	uznáván už za svého života – idol španělů
-	velmi rozsáhlé dílo (ve 13 Þ 1. drama; v 15 Þ 1. vydaná kniha)
-	témata: historie Španělska, motiv cti, náboženství
Fuente Ovejuna = vesnice, kde vládne šlechtic, kt. zneužívá ženské celé pohlaví Þ vzpoura Þ potlačení, výslechy X všichni drží při sobě
Anglie
William Shakespeare (1564-1616)
-	narodil se ve Stratfordu v měšťanské rodině
-	po studiích působil jako herec (ve Stratfordu i v Londýně)
-	zakladatel moderního divadla a londýnského divadelního spolku The Globe
-	3 období tvorby:
1. do roku 1600
·	komedie: Zkrocení zlé ženy
Sen noci svatojánské
Kupec benátský
·	dramata: Julius Caesar
Jindřich VI.
Richard III.
·	tragédie: Romeo a Julie
2. do roku 1608
·	komedie: Večer tříkrálový
Veselé paničky Windsorské
·	tragédie: Hamlet
Macbeth
Král Lear
Othello
Antonius a Cleopatra
3. 1608 – 1612:
·	romantické tragikomedie: Cymbelin
Zimní pohádka
-	psal také poesii: Sonety = sbírka obs. hodně autobiografických prvků
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT