Na pokraji samoty,
Zdržen lidské dobroty,
Procházím se temným lesem,
Otřásán a zmítán děsem.

Nikdo na blízku zde není,
Jen já a moje osamění.
Jen já a má samota,
Kde je lidská dobrota.

Jsem tu sám a zapomenut,
Jsem sám v lese hlubokém,
Pomozte mi někdo odtud,
Vemte city útokem…

Dál nesnesu již tato muka,
Nemohu dál býti sám.
Tou samotou srdce puká,
Kudy z lesa jíti mám…

Naráz blízko ode mne,
Slůvko libé dolétne.
Hlas ten známý věru nebyl,
Však ochotně jsem jemu věřil.

Pojednou však tón se změnil,
Přede mnou se démon zjevil.
Nohy mé jsou nějak měkké,
Státi na nich není lehké.

Nebylo to vůbec dlouhé,
Jen minutky pouhopouhé.
Však nežli šednout v samotě,
Rač věřit cizí dobrotě…

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=1218