Georg Friedrich Haendel

Georg Friedrich Händel: Mesiáš

Georg Friedrich Händel se narodil ve stejném roce jako Johann Sebastian Bach (1685) a oba patří k největším barokním skladatelům. Z rodného města Halle odchází Händel do Hamburku, později do Itálie a nakonec se usazuje v Londýně s cílem věnovat se operní tvorbě. Zde, v Anglii, na něho doléhají první velké životní těžkosti - musí čelit nejen konkurenci oblíbenějších hudebníků, ale i celé řadě závistivých lidí, kteří se mu všemožným způsobem snaží ztrpčit život. Händel tento tvrdý boj přijímá a nejenže nepropadá rezignaci, ale dokáže i v tomto období své vlastní sociální nezajištěnosti myslet na druhé - zajistí celoživotně ze svých vlastních prostředků svoji stárnoucí matku v Halle a vdovu po svém učitelovi Zachowovi.
Händelův život v Londýně přitom není nijak zvlášť úspěšný. Třikrát se pokusil vybudovat v Londýně italskou operní scénu, kde by mohl hrát své skladby, třikrát zažil, že po prvním náporu nadšení přichází nezájem a krach, finanční i zdravotní. V dubnu 1737 postihl Händela záchvat mrtvice. Po návratu z léčení v Německu píše Händel opět v Londýně několik nových oper, ale ty nemají žádný větší úspěch. Händel dochází k závěru, že je nutno napsat něco jiného než operu - roku 1738 napsal tedy dvě oratoria: Saul a Izrael v Egyptě. Krátce na to napsal Händel ještě tři další oratoria (L´Allegro, Il Pensieroso a Cecilské ódy) a poslední tři opery (Jupiter v Argosu, Imeneo a Deidamina). Když propadla poslední z nich (Deidamia), zdá se, že je Händel definitivně zlomen. Odchází od dvora, přerušuje veškeré styky s veřejným životem a nevychází z domu. V této době, pravděpodobně nejtěžší v jeho životě, za velmi krátkou dobu (od 22. srpna do 14. září 1741) napíše své nejznámější dílo - oratorium Mesiáš. Po všech londýnských neúspěších však Händel s tímto novým dílem na veřejnosti nevystoupil a předvedl ho teprve 13. dubna 1472 v irském Dublinu. Zde měl Mesiáš triumfální úspěch. Dublinští hudební kritikové označují Mesiáše za "nejdokonalejší dílo hudby". Výtěžek koncertu si Händel neponechal, ale věnoval ho na dobročinné účely. Po londýnské premiéře věnoval Händel partituru (kterou zakázal vydat tiskem) a provozovací práva londýnskému sirotčinci, pro který tento čin znamenal samozřejmě výrazné finanční zisky. Händel později Mesiáše ještě několikrát přepracovával a vylepšoval. Roku 1892 byly shromážděny všechny rukopisy Händelovy partitury a tím se umožnilo kritické vydání díla, které sloužilo za podklad pozdějším koncertním zpracováním.
Samotný Händelův život nebyl rozhodně prostoupen nějakou bezstarostnou radostností - v době londýnských neúspěchů trpěl neustále různými nemocemi, celý život žil sám a bez rodiny, zpočátku v tíživé finanční situaci. Za těchto okolností vzniká jeho nejvýznamnější dílo - Mesiáš a stává se v situaci bolesti, smutku, samoty a lidské beznaděje vyjádřením Händelovy nejosobnější víry. V tónech Mesiáše k nám tedy zaznívá nejen jedno z nejkrásnějších barokních hudebních děl, ale i velmi přesvědčivé svědectví lidské odvahy a víry, které z oratoria činí i v duchovní rovině silně oslovující hudební dílo.




Georg Friedrich Händel wurde in demselben Jahr als Johann Sebastian Bach geboren, d. h. im Jahre 1685. Er wurde in Halle geboren, dann ging er nach Hamburg, später nach Italien und endlich lebte er im London, wo er der Musik sich widmen wollte. Sein Leben im London war nicht zu erfolgreich. Dreimal versuchte er eine Opernszene zu erbauen, aber in der Konkurrenz von anderen Komponisten, die damals in London lebten, war er dreimal ganz unerfolgreich. Im Jahre 1737 erlebte er einen Schlaganfall. Dann heilte er sich zu Hause im Deutschland. Nach dem Rückkehr nach London schrieb er noch ein paar Opern, aber die, allerdings wie alle andere, keinen Erfolg bei Publikum hatten. Im Jahre 1738 schrieb er zwei Oratorien - Saul und Israel im Ägypten. Bis 1741 beendete er noch drei andere Oratorien und seine letzte drei Opern. Nach dem Verfall des letzten (Deidamia) schien es, daß Händel schon definitiv am Ende seines Bemühens und seines Lebens steht. Er schließ sich in seiner Wohnung, ging nicht hinaus und empfing keine Besuchen. In einer kurzen Zeit von etwa 20 Tagen einschrieb er sein Weh und Hoffnung in seinem bekanntesten Werk Oratorium Mesiah. Die Uraufführung des Oratoriums geschah am 13. April 1742 im Dublin im Irland und hatte einen großen Erfolg. Händel wurde nach diesem Erfolg berühmt und allgemein geehrt. Trotzdem blieb er bis seinem Tod beschieden und demütig (z. B. die Partitur des Mesiahs und Betriebsrechte schenkte er dem londonischen Waisenhaus).

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=1587