Erben, Karel Jaromír - Kytice z pověstí národních

Karel Jaromír Erben
Kytice z pověstí národních
básnická sbírka


Kytice je obrazem dávných lidových představ a lidového názoru na život. V díle je znát značný vliv bájí. Sbírka je tvořena třinácti lyrickoepickými básněmi převážně ve formě lidových balad, ale i jiných druhů lidové epiky – pohádkou (Zlatý kolovrat), pověstí (Věštkyně), legendou (Záhořovo lože).


1) Zákl. motivy:
 vztah matky a dítěte (mateřská láska)
 základní vztahy mezi lidmi (neposlušnost, vražda, péče o
dítě)
 vina a trest
 boj člověka s přírodou
 víra v nadpřirozené síly
 osudovost – jedinec je často nucen volit a nevyhne se
tragédii (nevyhnutelný a neúměrně vysoký trest)

2)Charakteristika jednotlivých skladeb:
 Kytice
– úvodní; symbol mateřídoušky na hrobě zemřelé matky je útěcha pro její děti – sirotky (duše matky se vtělila v kvítek).Druhá část – poslání sbírky – autor přirovnává své pověsti ke kytici uvité z mateřídoušky. Matka se tu objevuje jako symbol vlasti, národa. Autor nám přibližuje původ bájí a svůj záměr.

 Poklad
– Velký pátek – odkrývají se poklady. Matka pro svou chamtivost zapomněla v jeskyni dítě. Po roce se v modlitbách k dítěti vrací, myslí jen na jeho záchranu, bohatství ji už neláká (zlato se proměnilo v kamení).

 Svatební košile
– balada o návratu mrtvého milého. Dívka prosila v modlitbách, aby se vrátil, jinak vyhrožovala sebevraždou(= provinění). Mrtvý milý si přišel pro nevěstu v měsíční noci, vzal jí modlitební knížky, růženec i křížek po matce a spěchal s ní na hřbitov. Dívka se skryla v umrlčí komoře a zachránila se modlitbami a pokáním. Život zvítězil nad smrtí.

 Polednice
– rozhněvaná matka přivolala na neposlušné dítě polednici. Pak se ho snažila zachránit, ale v náručí jej udusila.

 Zlatý kolovrat
– pohádka (námět B. Němcové) o krásné Dorničce, která se měla stát ženou krále, ale nevlastní matka s dcerou ji v lese zabily. Zločin ale vyšel najevo – za zlatý kolovrat, přeslici a kužel stařeček vyměnil dívčiny ruce, nohy a oči a živou vodou Dorničku uzdravil. Podvedený král obě zlé ženy potrestal stejně, jako ony Doru. Sobectví a touha po bohatství byly potrestány a dobro zvítězilo.

 Štědrý den
– předmětem je lidská touha po poznání budoucnosti. Sestry Hana a Marie prosekaly o půlnoci led. Vidina Haniny svatby i Mariiny smrti ve vodní hladině se splnila. Příběh byl vytvořen uměle, využity byly lidové obyčeje. Z tohoto příběhu vyplývá, že o budoucnosti se má raději jen snít.

 Holoubek
– balada o mladé ženě, jenž zabila svého muže a znovu se vdala. Nad jeho hrobem tklivě zpíval holoubek o její vině. Svědomí ji dohnalo k sebevraždě.

 Záhořovo lože
– báseň o vině a odpuštění vypráví o mladém poutníku, jehož otec úpisem zaprodal Satanu, a proto cestoval do pekla. Setkal se se zločincem Záhořem, který mu o pekle vyprávěl. Když se mladík z pekla vrátil, zdrtil Záhoře zprávou, že na něho v pekle čeká úděsné lože. Záhořovo pokání, které trvalo devadesát let, způsobilo, že mu bylo odpuštěno. Mezitím obrostl mechem a z jeho kyje vyrostla jabloň.

 Vodník
- neposlušná dcera se utopila, stala se vodníkovou ženou. Stesk po matce byl tak silný, že uprosila vodníka a navštívila ji. Nevrátila se a opustila své dítě. Vodník se krutě pomstil. V této baladě se střetly dvě mateřské lásky a nastala bezvýchodná situace, vliv měly lidové pověry (víra matky ve zlý sen). Je rozdělena na čtyři zpěvy, bylo využito refrénu, zvukomalby a dramatických dialogů.

 Vrba
- mladou ženu postihlo prokletí – sepjetí s vrbou. Vrba byla skácena a žena zemřela. Kolébka z vrbového dřeva utvořila „matčino náručí“ , při hře z píšťalky z vrbového proutí linul „matčin hlas“ .

 Lilie
- balada o dívce, která se po smrti vtělila v bílou lilii. V noci ve své původní podobě okouzlí muže a stane se jeho ženou. Přes den dívku – lilii chrání před sluncem zeď. V mužově nepřítomnosti dá matka zeď zbořit a tím dívku zahubí.

 Dceřina kletba
- balada, v níž rozmlouvá dcera k matce. Zabila své dítě a chce se oběsit. Proklíná svého svůdce, ale největší vinu dává matce.

 Věštkyně
- alegorická báseň, jež je projevem vlastenectví, vyjadřuje víru v budoucnost národa. Libuše jako věštkyně předpovídá osudy českého národa.


3) Rozbor díla:

 Kompozice skladby : přesný stavební záměr – vzájemně si tématicky odpovídají
básně první a poslední, druhá a
předposlední atd.
např. Kytice – Věštkyně: motiv národního smutku a naděje, národně buditelské a polit.
poselství
Poklad – Dceřina kletba: motiv mateřské viny
Svatební košile – Vrba : vztah mrtvých k živým
Polednice – Vodník: nepřátelské nadpřirozené bytosti
Zlatý kolovrat – Záhořovo lože: pohádkový námět, motiv dobra
Štědrý den – Svatojanská noc (nedokončena) : tajemná roční období
Holoubek – střed sbírky
Lilie – balada přidána v dalším (druhém) vydání

 Jazyk:
- jazykové prostředky - spjaty s obsahem jednotlivých básní: lidové prostředky,
zvukomalba, živé dialogy
- popisy osob – stručné, ale výstižné
- líčení krajiny – úsporné, ale názorné (jedním veršem)
- užití metafory (přenesení významu na zákl. vnější podobnosti), epiteta (básnický přívlastek), apostrofy (básnické oslovení neživé věci nebo nepřítomné osoby), epifory(anafory – opakování stejných slov na konci verše, sloky), epizeuxe
(bezprostřední opakování téhož výrazu ve verši nebo větě) a elipsy (vynechání slov nebo vět v textu vyplývajících ze situace a z kontextu)

Po přečtení sbírky Kytice z pověstí národních od K. J. Erbena jsem došla k závěru, že Erben vytvořil ve své době velice kvalitní sbírku hororů.

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=2562