Globální oteplování

GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ

Globální oteplování je téměř nevnímatelné oteplování Země, o kterém se vědci domnívají, že je způsobováno činnostmi člověka. My nedokážeme malý přírůstek teploty pocítit, ale jeho účinky mohou být katastrofální. Mezi účinky globálního oteplování patří nedostatek vody, katastrofální povodně, hurikány a požáry.

Od roku 1800 do roku 1900 se světová teplota se zvýšila o celých 0,5 C0. V současné době je globální oteplování odhadováno už na 0,3 C0 za desetiletí. Jestliže člověk bude pokračovat ve znečišťování atmosféry, může se Země ve dvacátém prvním století oteplit až o 10C až 50C.

Ke globálnímu oteplování dochází díky směsi plynů, produkovaných přírodou a člověkem, které se hromadí v atmosféře a zachycují tepelnou energii, která Zemi ohřívá. Tyto plyny se souhrnně nazývají skleníkové plyny a účinek, který mají na svět se nazývá skleníkový efekt. Mezi skleníkové plyny patří: oxid uhličitý, vodní páry, oxidy dusíku, freony a metan. Normálně je většina energie ze Slunce pohlcována Zemí a zbytek této energie je vyzařován zpět do vesmíru, ale skleníkové plyny zabraňují zpětnému vyzařování energie, takže povrch Země se začíná zahřívat a dochází ke skleníkovému efektu.

Skleníkové plyny:
Oxid uhličitý (CO2) – přírodní složka zemské atmosféry a je neustále recyklován všemi rostlinami. Je také produkován při spalování fosilních paliv, jako je dřevo, uhlí nebo ropa. Zatímco v roce 1900 činila koncentrace CO2 ve vzduchu 0,0265%, tak v současnosti se zvýšila na 0,034%. Je to způsobeno tím, že roste světová populace, a tím se zvyšuje potřeba energie, jejímž zdrojem jsou právě fosilní paliva. Ke zvyšování úrovně CO2 v atmosféře přispívá také zvýšené ničení deštného pralesa kácením a vypalováním. Za uplynulých 8 tisíc let zmizela téměř třetina deštných pralesů. Díky kácení stromů se emise CO2 zvyšuje o dalších 23%.
Už v roce 1985 se do ovzduší dostalo 18 miliard tun CO2, z toho dvě třetiny emisí má na svědomí civilizace. Česká republika se podílí na celkovém objemu emisí CO2 ve světě více než jedním procentem. Na každého obyvatele naší republiky připadá ročně 4,1 tuny těchto emisí, zatímco např. ve Francii jsou to jen 2 tuny a v Japonsku dokonce 1,9 tuny.

Freony – chlorofluorovodíky (CFC) jsou chemikálie vyrobené člověkem a používané v ledničkách a v aerosolových sprejích. Po použití unikají do atmosféry a končí ve stratosféře 20 – 25 km nad Zemí. Tady reagují s ozonem a rozkládají ho. V ozonové vrstvě, která normálně chrání Zemi před škodlivým ultrafialovým zářením, se tak objevují díry. V důsledku toho na Zemi dopadá více UV záření, které globální oteplování dále zvyšuje.

Oxidy dusíku, zejména oxid dusný NO2 je produkován také ve výfukových plynech automobilů.

ÚČINKY NA EKOSYSTÉMY:
Zvyšování hladiny moří:
Vlivem globálního oteplování mohou začít roztávat polární čepičky (v Z Antarktidě se už v pevninském ledovém příkrovu objevila trhlina) a následkem toho může dojít k vzestupu hladiny moří, což ohrozí miliony lidí na celém světě, kteří žijí v nízko ležících pobřežních oblastech. Odhaduje se, že hladina moří stoupá o 6 cm za deset let. Jestliže bude oteplování pokračovat takovým tempem, tak budou zaplavena taková místa jako Rotterdam, Londýn, New Orleans a Benátky.
Požáry:
Jak se podnebí ohřívá , suchozemské ekosystémy se stávají sušší a Ţ náchylnější k požárům. Důkazem jsou každoroční požáry v zemích kolem Středozemního moře.
Dezertifikace – přeměna dříve úrodných oblastí na pouště
Záplavy a sesuvy bahna v horských oblastech
Zvýšený výskyt hurikánů

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=2754