Jsou dokonale přizpůsobeni suchozemskému životu a osídlili celou Zemi. Jsou schopni letu. Mají výkonný metabolismus, který je uzpůsoben vysilujícímu pohybu (rychlé trávení potravy, intenzivní prokysličení krve). Tělesná stavba holuba :
Zobák – rohovitý, u jeho kořene je měkké ozobí, zobák má tvar podle způsobu přijímání potravy, má i uchopovací schopnost, v obou čelistech je povlak rohoviny (ramfotéka).

Nohy – kráčivé, hrabavé (bažant), plovací (racek), veslovací (kormorán), šplhací (strakapoud), uchopovací (dravci)

Pero – vyživováno škárovými cévami prostupujícími ze škárové papily do dutiny pera ( pulpa). Pera vyrůstají na místech kůže zvaných pernice (pterylae), místa, která jsou peřím jenom překrytá – nažiny (apteria). Peří prachové – izolace, peří krycí – obrysové, na křídlech jsou letky. Funkci ocasu mají pera rejdovací. Pero má dutou osu (stvol), část vyrůstající z kůže = brk, část, po jejíž stranách vyrůstá prapor = osten. Prapor je tvořen větvemi s paprsky, v horní řadě jsou háčky. Peří ošetřuje sekretem z jediné žlázy – kostrční , aby bylo nesmáčivé.

Kostra – je odlehčená, ptáci mají duté (pneumatizované) kosti. Osou kostry je páteř, krční část má různý počet obratlů, na prsní kost (sternum) se upínají prsní svaly, 3 – 10 hrudních obratlů nesoucích párová dvojdílná žebra, 6 bederních a 14 křížových obratlů srůstá v kost křížovou. Pánev není srostlá – umožňuje snášení vajec. Lebka je mimořádně pohyblivá, v dospělosti kosti srůstají – je bezešvá. Křídlo – kosti nártové, záprstní a prsty srůstají nebo i zanikají. Lopatka je šavlovitá, uložená párově podél páteře. Klíční kosti jsou srostlé v charakteristickou vidlici a s mohutnými párovými krkavčími kostmi a s lopatkami tvoří lopatkové pásmo. Nohy mají zachovanou kráčivou funkci. Běhák = kosterní útvar vzniklý srůstem nártních a záprstních kůstek.

Svalstvo – létací svaly jsou v trupu, do křídel jdou pouze vazy, 20 % váhy těla tvoří prsní létací sval. Musculus ambiens umožňuje automatické sevření prstů ptáka při dosednutí na větev.
Trávicí soustava – do dutiny ústní ústí několik párových slinných žláz (u vodních ptáků jsou tyto žlázy redukovány), krátký hltan, jícen – rozšířen ve vakovité vole (shromažďuje se zde potrava a je zde změkčována). Žaludek má dvě části – tenkostěnný žaludek žláznatý (chemické trávení) a tlustostěnný žaludek svalnatý (mechanické zpracování potravy, jsou zde i kamínky). Do krátkého střeva ústí slinivka břišní a játra. Ptáci mají většinou i žlučník. Před konečníkem jsou dvě slepá střeva štěpící buničinu a vytvářející vitamíny. Na konci je kloaka, do které ústí také párové močovody a vývody pohlavních žláz. Ptáci neudrží trus.

Dýchací soustava – nejvýkonnější ze všech savců. Vzduch vchází to těla nosními otvory v zobáku a choanami do hrtanové štěrbiny, pak pokračuje do průdušnice (trachea), následuje zdvojení (bifurkace) ve dvě průdušky, které vstupují do plic a dále se dělí. V místě zdvojení je hlasový ústroj ptáků (syrinx), který chybí jen čápům a pštrosům. Plíce jsou malé a hustě větvené, průdušinky jsou v husté síti, avšak plicní sklípky chybí. Hlavní větve průdušek pokračují do pěti párových vzdušných vaků. Vzduch se pohybuje podle rychlosti kmitání křídel a okysličuje krev i při výdechu.

Cévní soustava – podobná jako u savců – čtyřkomorové srdce dokonale odděluje plicní a tělní oběh, mají pravý oblouk aorty, mají vyvinutý ledvinový vrátnicový oběh. Vzhledem k aktivitě mají až 24 % hmotnosti těla srdce (kolibřík), tep až 700 tepů za minutu (rorýs) a teplotu až 44 C (rorýs).

Červené krvinky obsahují hemoglobin, jsou oválné a mají jádro.

Vylučovací soustava – párové třílaločnaté pravé ledviny (metanefridie) uložené v pánevní části synsacra. Mají Henleovu kličku. Moč je z ledviny odváděna močovodem do kloaky.

Nervová a smyslová soustava – mimořádně vyvinutá. Hormonální systém přímo souvisí s instinktivním životem ( hnízdní pud, krmení, pelichání). Z mozku vystupuje 12 párů mozkových nervů. Mícha prochází páteřním kanálem od mozku až k poslednímu ocasnímu obratli. na rozhraní krční a hrudní části páteře vystupují motorické nervy, které inervují létací svaly.

Řídící úlohu má čidlo zrakové a čidlo sluchové. Ptáci mají čočkovité nebo kuželovité oči (menší pohyblivost, musí otáčet celou hlavou). Oči jsou chráněny víčky a mžurkou, kterou za letu a potápění přetahují přes rohovku. Akomodaci čočky v rozsahu 12 – 20 dioptrií zajišťuje ciliární sval (u potápivých je to až 50 dioptrií).

Všichni ptáci jsou gonochoristé. Samčí varlata jsou párová, mají fazolovitý tvar a jsou umístěna vedle ledvin. Spermie jsou chámovody odváděny do kloaky ( životnost až 3 týdny). Vejce prochází špičkou napřed. Mládě prorazí vajíčko vaječným zubem.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=3884