Realismus ve světové literatuře

· V důsledku proměn světa a rozvoje věd se přechází od citového vnímání světa (romantismus) k realistickému pohledu -> realismus.

· Umělecký směr, který chce reflektovat okolní svět ve shodě se skutečností -> proto ztvárňuje každodennost běžného života ->
· to se projevuje i ve výběru hrdinů - nebudou už ztvárňovat postavy výjimečné, odlišné, nýbrž hledají typického každodenního hrdinu, jenž pak se pohybuje v typickém prostředí a řeší pro něj typické problémy = typizace.
· Chce analyzovat soudobou společnost
· Přichází na to, že má člověk některé věci už dané do vínku - jakési předurčení = determinismus (zvláště typické pro naturalismus - který z realismu vychází)
· Opírá se o rozumové poznání, klade důraz na poznání a pochopení všech souvislostí
· Autoři svět vnímají spíš rozumem než city

· Příklon k prozaickým žánrům - povídka
- román (historický, společenský, psychologický, ženský, venkovský)
· Romány většinou objemné, často i románové cykly (viz. Balzac) - zachycují hlavní postavu v jejím vývoji v kontextu prostředí a dalších postav (realistické romány často "zalidněné" velkým množstvím vedlejších postav, které vystihují další společenské typy), většinou i další vedlejší děje, epizody, které s hlavním dějem souvisí jen velmi volně.

· Autor - vypravěč se proměňuje. Vypravěč už se neztotožňuje se svými hrdiny, nezasahuje přímo do děje, zdržuje se komentáře, je to neosobní, neutrální člověk snažící se být maximálně objektivní - jen doplní vyprávění o fakta, která v ději nejsou zobrazena (např. vypráví retrospektivně některé události z minulosti; říká, co si hrdina právě myslí…)
· S proměnou vypravěče jako takového souvisí i odlišení jeho jazyka od jazyka postav (vypravěč se drží spisovné normy, zatímco postavy jsou charakterizovány i způsobem mluvy - tedy se tu objevují např. prvky lid. jazyka, dialektů apod.)

NATURALISMUS:
- naturalismus je odvětví realismu (hlavním reprezentantem francouzský autor Émile Zola)
- ukazuje člověka v jeho pudovosti a živočišné přízemnosti, odhaluje tabu sexu.
- hrdinové silně expresivně i impresivně laděni
- všechno popisuje velmi přesně, zachází až do detailů, které mohou v krásné literatuře působit morbidně či neestetickým dojmem
- ve společnosti se zaměřuje na patologické jevy, jako je žárlivost, nemoci, alkoholismus…
- vychází z pozitivistického determinismu (to, co jsme zdědili po svých předcích se musí určitě někdy projevit i v našem životě - např. byli-li tedy naši rodiče alkoholici, je tu velký předpoklad, že my také propadneme alkoholu. Povětšinou se tu objeví nějaký spouštěcí moment, kdy se naše předurčení projeví - většinou nemoci, vážné problémy apod.)

REALISMUS V ANGLII:
Počátky angl. realismu nelze přesně vymezit - někdy na počátku 18. Stol.




Charles Dickens
Poznamenán velmi těžkým dětstvím - otec se dostal do vězení, Dickens se musel v poměrně útlém věku naučit se o sebe sám postarat -> za hrdiny svých románů si vybírá malé děti prožívající právě takové podobné osudy.
Popisuje sociální křivdy.

Kronika Pickwickova klubu
- jeho první román
- úsměvná knížka sledující příhody několika londýnských občánků, kterým vévodí předseda klubu pan Pickwick. Humorné příhody plné mnoha zajímavých podniků, nedorozumění…
- zobrazuje Anglii spíše z humoristické stránky - v podstatě humoristický román
- není pro Dickense zrovna nejtypičtějším (co se výběru námětu týče)

Oliver Twist
David Copperfield
Malá Dorritka
Nadějné vyhlídky /někdy až trochu romantické, proniká sem smysl pro mírové řešení obtíží/
- všechny tyto romány mají společný rys - totiž všechny líčí prostředí výchovných zařízení, chudobince, sirotčince, vězení pro dlužníky - podává je jako krajně nehostinné, člověk zde trpí, neberou se ohledy na jeho duši. Také už typičtí Dickensovští hrdinové - děti či mladí lidé. Zmírňuje toto líčení svým jemným humorem.

Thomas Hardy
- V jeho dílech prvky baladické a naturalistické
- Postavy většinou podléhají v zápase s přírodními silami nebo se společenskou zaostalostí
Neblahý Juda
Starosta casterbridgeský

REALISMUS VE FRANCII
Určité realistické prvky sledujeme už v dílech např. George Sandové nebo Stendhala, kteří jsou ale pořád ještě řazeni do romantismu.

Honoré de Balzac
Vystudoval pařížskou právnickou fakultu, ale nevěnoval se tomuto povolání. Jeho spisovatelská kariéra začala u gotického (neboli černého) románu. Jde o prozaický útvar s mystickým, záhadným a tajemným dějem - spíše konzumní typ literatury, jehož psaním si vydělával na živobytí.
Dal si za úkol podrobit studiu francouzskou společnost, která se obdivuje majetku. Chce-li se tu mladý člověk bez prostředků a beze "jména" uplatnit, má složitou cestu.

Lidská komedie:
- Jeho nejznámější a nejrozsáhlejší románový cyklus, kde se stále objevují tytéž ústřední postavy, okolo nichž je pak rozvíjen děj.
- Zachycuje pravdivý obraz francouzské společnosti - obsáhla všechny vrstvy společnosti (měšťanstvo, aristokracii, i chudé).
- obsahuje jeho nejslavnější románovou trilogii:
Otec Goriot
(Otec Goriot byl bohatý obchodník, výhodně provdal své dcery, na nichž citově velmi lpí. Když ale zestárl a zchudl, dcery ho opouštějí, Goriot se snaží získat je zpět, rozprodává i poslední zbytky svého majetku, aby dcerám mohl splnit jejich nákladná přání. Dožívá osamocen, stará se o něj v tu dobu mladík Evžen, který se dvoří jedné z jeho dcer.)
Ztracené iluze
(Líčí osud venkovského básníka Luciena Rubempré, který se dostává do Paříže a poznává zde, že v umění vládne nejen talent, ale i peníze)
Lesk a bída kurtizán
(zde Lucien Rubempré hlavní postavou, autor vykresluje básníkovo životní poklesnutí, zavádí rovněž i do světa finančnictví a pař. podsvětí)

Šagrénová kůže (Oslí kůže)
Evženie Grandetová
Venkovský lékař
Plukovník Chabert
Lilie v údolí
Sestřenice Běta
Bratranec Pons
- již méně slavné romány


Gustave Flaubert
- pečlivě vykresluje lidské nitro se všemi jeho psychickými pochody, prudkými city a vášněmi.
- Jeho díla oproštěná od jakéhokoli spěchu a napětí, velmi propracované (Flaubert sám žil v dostatku a hojnosti).
- Popisy a postavy jsou plastické

Paní Bovaryová
- je román odhalující duševní strádání hlavní hrdinky Emy Bovaryové, romanticky založené snivé dívky, která očekávala splnění svých iluzí v manželství s ovdovělým Charlsem Bovarym, který je zde představen jako průměrný člověk. Krátce po uzavření manželství však zjistí, že její ideály se postupně rozpadly - manžel ji sice hluboce miluje, ale povahou to není zrovna roztoužený romantik. Ema podlehne svodům okolí a hledá uspokojení ve vztazích s jinými muži. Často zakládá své milence, kupuje jim dárky, platí společná dostaveníčka, až přivede rodinu na mizinu - závěr vyústí Eminou sebevraždou. Teprve po Emině smrti se Charles Bovary dozvídá o manželčině nevěře, v důsledku psychického vyčerpání umírá jen pár dní po své ženě.
- Díky tomuto dílu vznikl pojem tzv. bovarismu - tj. útěk od reality k iluzím
- (Pozn. Ema Bovaryová je poněkud odlišný typ nevěrné ženy, než jak nám ji představil Tolstoj ve své Anně Karenině)

Citová výchova
- rovněž motivována ztrátou iluzí
- vypráví příběh Fredericka Moreuau, který touží po všem, nicméně není trpělivý, u ničeho dlouho nevydrží, a tak nakonec nezíská nic.

Salambo
- historický román
- Dcera kartáginského vůdce Hamilkara Salambo chce osvobodit zajatce, do kterého se zamilovala. Román pak vykresluje vnitřní boj ženy zmítající se mezi láskou k druhému člověku, láskou k vlastnímu otci a láskou k vlasti. Příběh konči jak smrtí zajatcovou, tak smrtí Salambo samotné.

Pokušení sv. Antonína
Tři povídky
Bouvard a Pécuchet

Émile Zola
Uzavírá trojici významných francouzských realistů - s tím, že Zola vnáší do realismu prvky naturalismu.

Cyklus románů: Rougon-Macquartové:
- Štěstí Rougonů
Představuje hrdinku románu krátce po sňatku, na osudech hrdinů vidíme vývoj tehdejší fran. společnosti, přičemž všechny vrstvy od chudiny až po aristokracii jsou zkažené typickými lidskými neřestmi.
- Štvanice
- Zabiják
(O vlivu alkoholu na člověka)
- Nana
(O kurtizáně, která může vládnout mužů, jak se jí zachce)
- Břicho Paříže
- Germinal
(z dělnického prostředí)
- Lidská bestie
- Doktor Pascal
- U štěstí dam
jazyk odpovídá jazyku postav - někdy až vulgární výrazy


Guy de Maupassant
- Do jeho tvorby se často silně promítají vlastní zážitky. Pochází z Normandie, venkovan - má náklonnost k dobrému vínu, dále častým tématem motiv války a vojny (sám bojoval v prusko-francouzské válce), dále život úředníka (toto povolání vykonával po návratu z války), též i téma sportu, což je v té době poměrně novinka, téma žen (a zde popisuje celou škálu typů žen - jednou ženy lehké, podruhé zas ženy osudové, nedostupné, kterým je přiřčen až tragický význam), dále strach, noční můry (sám často trpěl depresemi, končí jako syfilitik).
- Nechce rozebírat dobu, chce jen vyprávět a popisovat, v čemž se s ostatními realisty rozchází.
- Odmítá teorie literatury, občas si z nich dělá legraci
- Též realista blízký k naturalismu (např. jeho popisy pitek bývají často někdy až naturalistické)
- spíše povídkář než romanopisec

proslavil povídku:
Kulička
(nevěstka svým vlastenectvím zahambuje měšťáky)
Slečna Fifi
(Odehrává se za prusko-francouzské války, líčí zvrhlost pruských vojáků, ukazuje náklonnost k užívání si života, vlastenectví)

Romány:
Miláček
(vypráví o vzestupu pařížského publicisty díky pomoci různých žen; pokrytectví)
Petr a Jan


RUSKO
Počátky ruského realismu již patrné v tvorbě Puškinově (sice romantik, ale jeho popisy prostředí jsou spíše realistické)


Nikolaj Vasiljevič Gogol
Pochází z Ukrajiny, jejíž krajina a lidové zvyky se odráží v jeho tvorbě. Obdobím tvorby by spadal ještě do období romantického, ale tvorba je už realistická.

Revizor
- jeho nejznámější komedie
- hlavní postavou je úředník Chlestakov, který se vydává za revizora (ve městě se čeká na příjezd jakéhosi revizora, tento člověk za něj začne být považován a rozhodne se toho využít) - tak se ukazují přetvářky a intriky ruské společnosti, jichž hlavní hrdina využívá. Nakonec ale odjíždí, protože se bojí vyzrazení.
Ženitba
Hráči
- Povídky:
Večery na vesnici blízko Dikaňky
- Román:
Mrtvé duše
- původně dvojdílný, dnes zachováno jen torzo
- chce podat obraz ruského venkova, ještě nevolnického. Musely se odvádět poplatky - duše, toho se rozhodne využít hlavní hrdina Čičikov - nakoupí mnoho "duší" mrtvých lidí, kteří zemřeli po posledním sčítání lidu, zaplatí za ně daně, ale dostane na to úvěr od banky, za nějž si může nakoupit nové polnosti. Satirický román.



Ivan Sergejevič Turgeněv
Dlouhou dobu pobýval v Paříži, přátelí se s Gustavem Flaubertem a jinými fran. realisty, jimiž se nechává inspirovat pro svou tvorbu. Soustřeďuje se na střední a bohatší vrstvy.

Lovcovy zápisky
- zde se staví proti nevolnictví
- řada povídek, které vypráví lovec procházející venkovem.
- Sepětí s přírodou (to je ale patrné téměř u všech ruských autorů)

Romány:
Znovu zavádí do literatury motiv "zbytečného člověka", jak ho poprvé uvedl Puškin.

Rudin
Šlechtické hnízdo
- bohatí sedláci, naproti tomu zchudlá šlechta
- Turgěňev vyjadřuje pocit, že ruská mladá generace je nespokojena se zaběhlými rituály a malými možnostmi na ruském venkově.
V předvečer
- hrdinkou žena, která se zamilovala do bulharského revolucionáře, který působí jako protiklad pasivních Rusů. Bulhar nakonec zemřel na barikádách a ona odešla do jeho vlasti.
Otcové a děti
- jeho nejúspěšnější román
- zčásti psychologický a zčásti společenský
- ústřední postavou Eugen Bazarov, který o sobě tvrdí, že je nihilista (tj., že nevěří ani v lásku, ani v pokrok, zemi, rodiče, v nic), když ale onemocní smrtelnou nemocí, pozná, že tomu tak není.



Ivan Sergejevič Gončarov

Oblomov
- představuje zde typ příliš pasivního člověka, což je špatné i přes to, že jinak je jedinec čestý a upřímný
- odtud pojem oblomovština = životní pocit člověka, který je stávající situací ubitý, chce ji změnit, ale nemá na to sílu.



Lev Nikolajevič Tolstvoj
Téměř celý život strávil na svém statku Poljana, ke konci života se stává lidovým myslitelem, filosofem, zaobírá se Chelčického myšlenkami.
Píše menší povídky, dramata, vrcholu dosáhl ve svých dvou románech Anna Karenina a Vojna a mír.

Vojna a mír
- čtyřdílný román ze začátku 19. Stol
- vykresluje stav ruské společnosti v kontextu světových událostí (Napoleonova tažení, dobývání Ruska, Moskevský požár, pozdější Napoleonova porážka)
- typ románu řeka - v ději vystupuje příliš mnoho postav, vše se odehrává jakoby v proudu - v proudu událostí)
- v centru dění rodiny Bolkonských a Rostovových
- (Andrej Bolkonskij je mladý, energický, racionálně zaměřený člověk, představitel moderního proudu myšlení. Má se oženit s Natašou Rostovovou, která je představena jako ještě mírně nevyspělá dívenka, teprve v průběhu románu najde sama sebe. Andrej umírá, Nataša, už jako smířená, vyspělá žena, se vdává za Bezuchova, který se jeví jako Bolkonského protipól - intelektuál, pomalejších způsobů, dobře finančně zabezpečený, věčně pochybuje, ale má velké morální kvality - do této postavy Tolstoj promítá své životní postoje.)
- vystupují i dobové postavy (Napoleon…)

Anna Karenina
- společenská próza
- román líčící opět duševní strádání ženské hrdinky, která řeší své manželské a mimomanželské problémy
- Neupíná se k jedinci samotnému, ale rozebírá celou skupinu lidí, jejichž životy se navzájem nějakým způsobem propojují.
- autor sleduje 2 základní dějové linie zobrazující zcela kontrastní osudy šťastného manželského páru Kitty a Konstantina Dmitriče Levinových oproti milostnému trojúhelníku vdané ženy Anny Kareniny, jejího manžela Alexandra Alexandroviče a Annina milence, hraběte Vronského. Krize vyústí v okamžiku, kdy Anna opustí svého manžela, a odchází se svým milencem, velmi však trpí ztrátou svého syna, čeká na rozvod, chce se za Vronského provdat. V té době ale se stává závislá na opiu, začne pochybovat o Vronského lásce k ní, bojí se, že jí opustí - tato milenecká krize vrcholí Anninou sebevraždou (která zde spíše než jako čin reflektující hlubokou beznaděj a snahu ukončit trápení, vyznívá coby snaha ublížit, pomstít se Vronskému - a celé společnosti - za všechnu bolest, již jí tito způsobili). Vronský se dává do armády, je zdrcen, život pro něj přestává mít smysl.
- Tento román bývá často srovnávám s Flaubertovou Paní Bovaryovou, přesto však Anna Karenina představuje diametrálně odlišný typ nevěrné ženy. Na rozdíl od romanticky založené Emy Bovaryové, která ve svých mimomanželských vztazích hledá naplnění svých romantických snů, opovrhuje vlastním manželem, a neprojevuje ani příliš mnoho lásky vlastnímu dítěti, Anna je líčena jako žena s morálními hodnotami, milující matka. Hřeší z opravdové lásky k jednomu osudovému člověku, sama sobě vyčítá své počínání, nesnáší lež, nedokáže žít v přetvářce - to jsou vlastnosti, které u Flaubertovy Emy Bovaryové nenajdeme.


Fiodor Michailovič Dostojevskij
Svým dílem položil základy moderního psychologického románu
Do děje vstupují monology
Většina děl ovlivněna vyhnanstvím na Sibiři na 10 let (původně měl být popraven za účast v hnutí petraševců)
Zaměřuje se často na patologické jevy ve společnosti, na zločiny, přičemž sleduje psychologické pochody ve svých hrdinech a snaží se zjistit, co je ke zločinu vlastně vůbec vedlo.
Uvažuje o zločinech, trestech, uvědomění si vinny…Vysvobození většinou vidí v hluboké víře.

Zločin a trest
- vypráví o přeměně zločince v dobrého člověka vlivem opravdové lásky
- používá vnitřního monologu -> rozvoj psych. Románu
- Uvažuje nad zločiny objevuje se tu představa sice zločinu, avšak zločinu, který byl spáchám s úmyslem pomoci ostatním, sledující další cíle - dobré cíle.
- Hlavní hrdina zastává myšlenku, že lidé se dělí do dvou skupin - ta jedna skupina je lepší, má tedy právo i překročit zákon, pokud jejich další úmysly jsou dobré.

Běsové
- volně navazuje na Tugeněvovy Otce a děti
- do tohoto románu včleněna náboženská legenda o Velkém inkvizitorovi.

Anton Pavlovič Čechov
Prozaik a dramatik

Pavilón č. 6
Dáma s psíčkem
Černý mnich
Step
Stihomam

Dramata:
Racek
Tři sestry
Strýček Váňa



POLSKO

Boleslaw Prus
Farao - hsitorický román
Loutka - společenský román zobrazující polskou společnost, většinou ve varšavském prostředí

Henryk Sienkiewicz
Držitel Nobelovy ceny za literaturu
- především historické romány

trilogie Ohněm a mečem: Ohněm a mečem
Potopa
Pan Wolodyjovskyj
Křižáci
Quo Vadis
- dějištěm Řím za vlády císaře Nera

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=3973