SPÁNEK A SNY 1. USÍNÁNÍ 2. HLUBOKÝ SPÁNEK 3. „REM“ CYKLUS 4. SNY A JEJICH VÝZNAM Průměrný člověk stráví třetinu života spánkem. Ačkoli se to může zdát jako plýtvání časem, je spánek pro člověka velmi důležitý. Jeho nedostatek způsobuje bolesti hlavy, závratě, deprese, unavenost. Vědci již více než sto let vědí, že mozek člověka i zvířat vytváří slabounké elektrické signály. Díky přístroji, který se nazývá elektroencefalograf, se dají- pomocí citlivých senzorů připojených k hlavě člověka- zachytit na obrazovce nebo na pruhu pohybujícího se papíru. 1. USÍNÁNÍ Pokud si lehneme do postele a zavřeme oči, bude tento přístroj ukazovat pravidelné elektrické vlny. Tyto vlny jsou známé jako vlny alfa. Když budeme ospalí a začneme usínat, alfa vlny zmizí a jsou nahrazeny mémě pravidelnými vlnami, které se postupně zpomalí. Stav se nazývá spánkem pomalých vln. Nyní už skoro spíme. Procesy v našem těle se zpomalily. Dýchání je pomalé, srdeční tep se rovněž zpomalil a krevní tlak je nižší. Něklik procesů a výměn se však během spánku naopak zrychlí (například hojení ran). Spící tělo se zabývá opravami a údržbou. 2. HLUBOKÝ SPÁNEK Během hlubokého spánku neleží člověk zcela nehybně. Naše tělo za noc změní polohu až 40krát. Aniž si to uvědomujeme, můžeme pohnout rukou, nohou nebo se obrátit. 3. „REM“ CYKLUS Po jedné nebo dvou hodinách zrychlí mozkové vlny frekvenci a tělní procesy jako například dýchání jsou rychlejší. Tělo i mozek nyní vstupuje do nového druhu spánku, zvanáho spánek s rychlými očními pohyby- tzv. REM spánek. V této době se naše oči pohybují sem a tam jako bychom se rychle rozhlíželi kolem sebe. Naše víčka však zůstávají zavřená a my i nadále spíme. Dýchání a srdeční tep se zrychlí a jsou nepravidelné. To je doba, kdy ve spánku někdy mluvíme. Tělo přechází z jedné fáze spánku do druhé, to je z REM spánku do spánku pomalých vln průměrně asi čtyřikrát až šestkrát za noc. Nakonec již není spánek hluboký a mozkové vlny postupně přecházejí do stavu bdělosti. Nastal nový den. 4. SNY A JEJICH VÝZNAM Předpokládá se, že člověk má každou noc nějaké sny, které se odehrávají ve fázi REM spánku. Zda si potom svoje sny pamatuje, záleží především na fázi spánku, vekteré se vzbudí. S největší pravděpodobností si zapamazuje sny, které se mu zdály časně ráno. Sny jsou častěji než barevné černobílé a zřídkakdy obsahují chutě, vůně a zvuky. Celá staletí si lidé lámali hlavu tím, zda má obsah snů nějaký vedlejší význam. Jedním vysvětlením je verze mystická, která říká, že mysl ve spánku dokáže cestovat v čase a v prostoru do jiných dob, na jiná místa a do jiných dimenzí. Jiná verze praví, že sny mají vztah k událostem, které se staly včera, před měsícem nebo i před rokem. Spící mysl, která není při vědomí, je přehrává. Pokouší se vyjádřit přání, myšlenky, někdy i pocity, které by si člověk v bdělém stavu nepřipustil. Přes veškerý výzkum a experimenty však mají vědci jen nejasnou představu o tom, jak je spánek řízen a k čemu vlastně slouží.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=5252