Fenomenologie, existencialismus

Fenomenologie, existencialismus
Fenomenologie
Edmund Husserl /1859 – 1938/
Rodák z Prostějova, astronomie, matematika, filozofie díky T. G. Masarykovi, poslouchali přednášky psychologa F. Brentana: chce filozofii postavit na vědecký základ, základem je deskriptivní psychologie /popisné/, hlavní fil. problémy jsou gnozeologické, dají se řešit na základě psych. rozboru, pochody v mozku, vše jasně popsat
Husserl souhlasil se zvědečtěním, nesouhlasí s metodou, O. Bolzana – taky souhlasí
Obsah našeho vědomí nelze redukovat na psych. pochody, naše vědomí má dogmatický charakter, některé věci bereme jako dané, ale nemáme opodstatnění
Automaticky věříme tomu, že našim představám něco odpovídá – chyba, ? jak to můžeme tvrdit?, musíme prozkoumat naše vědomí
1. zapomenout na dogma, že kromě nás existuje vnější svět
2. svět je jevem /fenoménem/ našeho vědomí
3. zkoumání pravidel, podle kterých se jevy našeho vědomí sdružují, jak jsou uspořádány
4. zpochybní i naše vědomí /psychologické vědomí/, je součástí světa, existenci našeho vědomí musíme brát jako spornou
Teprve pak se dostaneme ke zdroji všech jevů a tím je tzv. transcendentální vědomí, které existuje už před jakoukoliv zkušeností individuální, podmínkou je zjevovaní se /vytvoření jevů/, jevům dáváme stejný smysl
Zpochybnil existenci světa mimo subjekt, je zbytečné zkoumat svět, ale máme zkoumat jevy vědomí a tam řešit všechny otázky
Rozlišuje dva světy:
Svět přirozený – žitý svět – svět, ve kterém žijeme
Svět vědy – svět abstrakce, matematizace
Např.: Co je to prostor? Co je to čas? Žitý svět je jiný než svět vědy.
Dochází ke krizi myšlení, celá řada nových objevů, mnoho lidí se ale cítí v zajetí vědy, necítí se šťastni, chybí jim smysl života -> věda najednou selhává -> filozofie stále více zaměřuje nesmysl života, jaký systém hodnot člověk uznává, zkoumá, co je podstata člověka hledání hodnot věda nám nepomáhá -> krize myšlení
Fenomenologie podnítila k myšlenkám, pracím
Max Scheller /1847 – 1928/ - zkoumá teorii hodnot
Maerice Merllau – Ponty /1908 – 1961/ - Fr., zkoumá vědomí
Pražský fil. kroužek – Jan Patočka /1907 – 1977/, další představitel –Martin Heidegger – ovlivněn fenomen. /1899 – 1976/ - ovlivněn Heioselem – jeho fil. označena jako fil. bytí
Dílo: Bytí a čas /otázky ontologie/, co vlastně umožňuje existenci světa a všech věcí? Domnívá se, že existence je jakési bytí, které je podmínkou existence našeho bytí, světa věcí kolem nás
Snaží se analyzovat vztah a rozdíl mezi původním a naším bytím = ont. diference, zabývá se analýzou jsoucna – člověk, protože člověk se tady podle něj tady objeví, chvíli tady pobude, naše bytí je omezené = pobyt = Dasein = /člověk/, každý člověk je jedinečný, neopakovatelný, snaží se dát životu nějaký smysl, proč se zaměřil na člověka? Chceme-li pochopit svět, musíme pochopit člověka = ten interpretuje ostatní jsoucna
Analýza člověka
1. člověk žije život sám za sebe – každý člověk je svébytné jsoucno, nesmí se s ním manipulovat, nesmí být brán jako věc
2. čl. je na svém bytí zainteresován, zainteresovaný pobyt = existence, analýza existence je cesta k pochopení bytí
3. čl. je vržen do světa, není to jeho volba, on sám je zodpovědný za svůj způsob existence, kterou zvolí, čl. je jakýmsi projektem, má dvě možnosti volby:
· může použít neautentické bytí/ jsme v davu, přijímáme pravidla, manipulace, nejsme odpovědní/
· autentické bytí – život z opravdovosti světa podle vlastního přesvědčení, bez tlaku
4. člověk žije ve světě spolu s ostatními lidmi = spolubytí, ostatní lidé jsou svébytná jsoucna ne účely pro jiné lidi
5. člověk žije v čase, prožívá svou časovat, je bytím ke smrti, smrt brána jako přirozená věc, život by měl být prožit smysluplně, využití času
6. člověk je bytostí pravdy – člověk by měl hledat pravdu, podstatu světa, bytí i zabývat se filozofií /“filozofie je přítelem bytí.“/

Existencionalismus
Zdroje: Sören Kjerkegaard, Husserl – fenomenologie
Představitelé: Martin, Heidegger, Gabriel Marcel, Karl Jaspers – náboženská orientace
Jean Paul Sartre /1905 – 1982/, Albert Camus – světský proud, nejvíce se zasloužil o šíření existencialismu, spisovatelé
Maurice Merlau – Ponty – také někdy řazen ex.

Jean Paul Sartre
Původně středoškolský profesor, za války zapojen do hnutí odboje, po válce spisovatel, vědec, politik
Bytí a nicota /ontologie/
Kritika dialekt. rozumu
Nevolnost – román, vystihl mladé generace ze života společens. atmosféře, naprostá bezdůvodnost existence, zhnusení životem, tíže bytí, pesimistické, nevidí smysl života
Otázka: Co s tím? Nachází pozitivní východisko v angažovanosti pro druhé
Trilogie: Cesty ke svobodě /otázky svobody, ve svobodě vidí smysl života, touha po volnosti/
Pojetí člověka indetermické /člověk není určen okolním prostředím, není ničím jiným než čím se sám učiní, Bůh není, neovládá náš život, člověk je jakýmsi projektem – má možnosti jak naplnit existenci
„Existence předchází podstatu“ – to co z nás bude závisí na tom, jak svůj život naplníme
věnuje se analýze jedntol. prvků naší existence = existenciály /spolubytí, bytí po smrti, sexualitou, studem, strachem/

Albert Camus
Nelehký život, chudý, stal se novinářem, hnutí odboje, věnoval se literatuře, = 1957 – Nobelova cena
Mor, Cizinec /odcizení, lhostejnost, nezájem lidí/ základní problém, kterým se zabývá – absurdita
Východisko hledá v aktivním boji proti zlu, je potřeba něco udělat, abychom mohli se zlem něco udělat = aktivní odpor proti zlu
Divadelní hry: Caligula
Fil. eseje: Mýtus o Sisyfovi /valí kamen do kopce = sisyfovská práce, ale on tvrdí, že je šťastný nemusí nic zvažovat, volit/
Esej o absurditě
Esej: Revoltující člověk /motiv – vzdor, nejedná se o revoluci, aktivní odpor proti zlu, snaha dosáhnout spravedlnosti/
Východisko: aktivní boj proti absurditě, nesmyslnost

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=6524